Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hra o trůny a Hobit přináší Islandu a Novému Zélandu miliardy i starosti

  12:03aktualizováno  12:03
Nový Zéland a Island bojují s turismem. Během uplynulých let se ostrovní země i díky filmařům staly vyhledávanými turistickými destinacemi. Zatímco na jižní polokouli jezdí lidé hledat hobity, mezi lišejníky a gejzíry na Islandu se turisté kochají exteriéry ze Hry o trůny. Každoroční příval návštěvníků však obyvatelstvu obou zemí začíná přerůstat přes hlavu. Zvažují proto zavedení nových poplatků či daní cílených na cizince.

Turisté loni přinesli státní pokladně Nového Zélandu 14,5 miliardy novozélandských dolarů (257 miliard korun). Cestovní ruch tvoří zhruba pětinu příjmů země ze zahraničního obchodu a zaměstnává 7,5 procenta lidí. Jenže návštěvníci přibývají příliš rychle.

Na ostrovy totiž loni přicestovalo 3,5 milionu turistů, což je o 480 tisíc více, než předpokládala státní analýza z roku 2014. A místní se shodují na tom, že infrastruktura i ubytovací kapacity náporu přestávají stačit.

Spasí „hobití“ turismus Nový Zéland? Tolkienova krajina láká nový byznys

„Cizinců je tu moc a vůbec nejde jenom o batůžkáře. Hodně lidí si sem jede odpočinout a takzvaně vyčistit hlavu i na dlouhé měsíce. Mnohdy jsou na několikaměsíční pracovní dovolené,“ říká 25letá Klára, která na Nový Zéland přicestovala loni v prosinci.

V roce 2022 už má souostroví navštívit 4,5 milionu turistů, tedy téměř tolik, kolik na něm žije obyvatel. Podle vlády bude při současném tempu přírůstku návštěvníků v zemi v roce 2025 chybět více než 4 500 hotelových pokojů.

Infrastruktura již dnes potřebuje investici v objemu 1,4 miliardy novozélandských dolarů (24,8 miliardy korun), jinak nápor nezvládne. A jednou z možností, jak peníze na investice získat, jsou různé poplatky pro turisty, třeba za návštěvu národních parků. „Zatím jsme k žádnému rozhodnutí nedospěli, nicméně spoustu možností zvažujeme včetně zavedení poplatků pro domácí a zahraniční turisty,“ uvedla nedávno novozélandská vicepremiérka Paula Bennettová.

Sedm turistů na Islanďana

Island je na turismu závislý ještě více. Předloni podle Islandsbanki vynesl státní pokladně 368 miliard islandských korun (82 miliard korun), jeho podíl na exportu činil 31 procent a v oboru pracovalo 12 procent zaměstnanců. Letos by měl vydělat už 560 miliard.

Fotogalerie

Ostrov známý sopečnou krajinou, ledovci i zelenými nížinami, na němž žije asi 330 tisíc obyvatel, letos očekává návštěvu 2,3 milionu turistů. Ještě v roce 2010 jich přitom přijelo necelého půl milionu.

„Nepamatuji, že by k nám jezdilo tolik cizinců,“ potvrzuje pro iDNES.cz hudební skladatel Sigtryggur Berg Sigmarsson. „V centru Reykjavíku rostou hotely a zabírají místa tradičních kulturních center. Co na turisty čeká, když budou všude jenom hotely? Všechno navíc podražuje,“ vysvětluje Sigmarsson.

Stejně jako mnoho místních má obavy o tamní přírodu. „Některá místa nezvládnou, aby je navštívil milion lidí ročně,“ vysvětluje.

Poplatky i posilující měna

„Musíme být velmi opatrní, abychom se kvůli cestovnímu ruchu nestali oběťmi vlastního úspěchu,“ uvedla nedávno Thordis Kolbrun Reykfjörd Gylfadóttir, ministryně průmyslu, cestovního ruchu a inovací. „Hovoříme-li o poplatcích pro turisty, týká se to hlavně omezení množství lidí, kteří navštěvují některá speciální místa,“ upřesnila Gylfadóttir.

Na Island pod tři tisíce. Z Prahy budou nově létat dvě přímé linky

Vláda proto zvažuje kroky, jak příliv turistů usměrnit. Jednou z možností je vydávání speciálních licencí pro cestovní kanceláře, jinou zvýšení hotelové daně, která má letos státu vynést 1,2 miliardy islandských korun.

Problém nicméně možná brzy vyřeší ekonomika sama. Reykjavík již dnes patří k turisticky nejdražším evropským metropolím. Hotelový pokoj stojí až o třetinu víc než v ostatních skandinávských hlavních městech. Islandská měna navíc poslední roky vůči dolaru i euru vytrvale posiluje.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

OPEC se dohodl na zvýšení těžby ropy o milion barelů denně

Ropné pole Sachir v Bahrajnu. Ilustrační foto

Představitelé Organizace zemí vyvážejících ropu se dohodli, že od července zvýší těžbu asi o jeden milion barelů denně,...

Estonský startup uspěl proti gigantu, Taxify nyní pošilhává po Brnu

Markus a Martin Villigové vybudovali za pět let službu, která funguje ve 25...

Na začátku estonského startupu Taxify, který funguje jako alternativní taxislužba, byla nenaplněná vlastní potřeba....

Ve dvou třetinách mořských plodů a soli byly mikroplasty, odhalil test

Mořské plody

Mořské plody a sůl jsou plné mikroplastů. Analýza časopisu dTest je objevila ve dvou třetinách ze 103 zkoumaných vzorků...

Najdete na iDNES.cz