ČEZ má pro své argumenty pochopení také u nejvlivnějších politiků.
"Už teď registrujeme poptávku za ceny, které jsou vyšší než na letošní rok. Minimálně o deset procent, v některých případech ještě víc," uvedl ve středu místopředseda představenstva ČEZ Alan Svoboda.
Desetiprocentní zvýšení se týká cen, za něž proud kupují velkoobchodníci. Pro domácnosti by zdražení bylo mírnější, nejvýš čtyři procenta jako letos.
Velkoobchodní cena v takzvaném základním pásmu, což je pro velkoobchod hlavní vodítko, letos činí v průměru 905 korun za jednu megawatthodinu. Než se však proud dostane do zásuvek, nabalí se na něj ještě náklady za dopravu a daně a cena je nakonec zhruba třikrát vyšší. Růst se však čeká jen u základní výrobní ceny, zbytek je regulován státem nebo se nemění. Pro lidi se zdražení ČEZ nakonec projeví zhruba jen z jedné třetiny.
U podniků, které kupují proud ve velkém, se toho k základní ceně nabaluje méně, a tak je její růst víc vidět. Podle Svobody se zvýšení základní ceny může u podniků projevit až ze dvou třetin.
O KOLIK VZROSTE CENA ELEKTŘINY PŘÍŠTÍ ROK* | |
velkoobchodní ceny |
+10 % |
domácnosti |
+3 až 4 % |
O KOLIK SE ZDRAŽOVALO LETOS | |
velkoobchodní ceny |
+11 % |
domácnosti |
+4,3 % |
*odhad |
Minulý týden ČEZ oznámil, že v Německu pro příští rok prodal proud velkoobchodníkům až za čtyřicet eur, tedy 1200 korun. Premiér Jiří Paroubek v pondělí podpořil argumenty ČEZ, podle nichž německý trh má na Česko vliv a je potřeba tamní růst brát v úvahu.
ČEZ tvrdí, že časem se ceny musí přiblížit cenám v Německu, jinak se nevyplatí investovat do obnovy elektráren.
Od pondělí akcie ČEZ zdražily ze 435 na 453 korun.