Pokud nabídku do konce listopadu, jak je stanoveno ruskou stranou, podá, půjde o jednu z největších investic ČEZ v zahraničí – kromě kupní ceny odhadované kolem 16 miliard korun totiž bude muset investovat do TGK 4 dalších více než 40 miliard korun.
"Je to velký projekt, složitý, ale má vysoký potenciál. Zatím pracuje tým na vyhodnocování tohoto projektu," uvedl mluvčí společnosti Ladislav Kříž.
TGK 4 je obří komplex 26 elektráren, více než šesti stovek městských kotelen a 5 tisíc kilometrů teplovodů. Vše se rozkládá v 11 oblastech Ruské federace na ploše odpovídající trojnásobku bývalého Československa.
Podle materiálů, které má MF DNES k dispozici, má ale TGK 4 několik vážných problémů – elektrárny mají malý výkon, jsou před koncem životnosti a zcela závislé na plynu od Gazpromu.
RAO JES navíc drží v TGK 4 jen 47,3 procenta akcií, a ČEZ by tedy musel zřejmě vydat další miliardy korun na získání majority.
ČEZ je však zřejmě favoritem soutěže, kromě něj projevila podle Reuters zájem ještě korejská energetická firma a ruská investiční společnost.
Tuzemský kolos také již letos v dubnu s RAO JES a TGK 4 podepsal dohodu o založení společného podniku pro rekonstrukci elektrárny, výstavbu nového paroplynového bloku a 2 bloků na uhlí (celkem asi 1000 MW) v lokalitě Ščekino.
Riziko: plyn a politika
"Návratnost investice do TGK 4 bude velmi obtížné stanovit," upozornil zdroj z Ruska, který je s projektem obeznámen.
Elektrárny jsou plně závislé na plynu dodávaném regionálními dcerami Gazpromu, navíc oblasti, kde elektrárny leží, patří k chudším regionům. Lze tak předpokládat, že do budoucích cen energií může hodně promlouvat politika. Podle analytiků je však snaha české firmy proniknout do Ruska pozitivní.
"V Rusku vznikne velká poptávka po energiích a účast na jakýchkoliv projektech v této oblasti může mít velký potenciál," soudí Milan Vaníček z Atlantik FT.
Fakt je, že o části ruského kolosu je zájem. Například jeho část OGK 4 nedávno koupil německý E.ON. Ten se nyní v konsorciu s ruským partnerem uchází o další porci, zájemcem o projekty je i italský ENEL.
Objevují se však i kolosy, které ze soutěže o ruské energetické komplexy odstoupily. Například americký gigant AES, s nímž je mimochodem ČEZ v tendru na výstavbu obří elektrárny v Kosovu, nedávno zrušil koupi TGK 11, což je mnohem menší sousto než to, po kterém pasou Češi.
Důvodem byly v podstatě nemožné propočty návratnosti investic. "Kdyby se ČEZ v Rusku chytil, vidím to pozitivně. Pokud je TGK 4 velké riziko, věřím, že by do něj nešel," říká Jan Krejčí z investiční banky Patria s tím, že tuzemský gigant má oproti zahraničním firmám nízké zadlužení, a tak investice nejsou problém.
ČEZ bude podle Kříže svou nabídku ještě zvažovat. Upozornil, že ji doposud neschválil akviziční výbor firmy. Dozorčí rada dostala jen informaci, že společnost ruský projekt sleduje.
Investice za 400 miliard
Zamýšlené investice ČEZ směrem do zahraničí dosahují v poslední době obřích rozměrů. Firma je v tendrech či zvažuje projekty, jejichž hodnota dosahuje podle dostupných údajů přes 400 miliard korun.
Z toho více než 100 miliard má firma proinvestovat doma. Jeho dcera Škoda Praha Invest například včera oznámila, že postaví nejmodernější elektrárnu ve střední Evropě – v severočeských Ledvicích. Hodnota zakázky, na níž se bude podílet i Alstom a Škoda Power, je zhruba 30 miliard korun.
