"Tyto zdroje jsou nejdražší," vysvětlil ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Pokud by ČEZ uhelné elektrárny uzavřel, vážně ohrozí i místa horníků, a to až poloviny z jejich celkového počtu, což znamená kolem deseti tisíc míst.
"To by byla katastrofa," reagoval za odbory František Nekola. ČEZ tvrdí, že vše bude záležet na nových podmínkách na trhu s elektřinou. "Smlouvy na nákup uhli pro příští rok budeme moci uzavřít až podle toho, jak budeme mít zajištěn prodej elektřiny u nás i v zahraničí. A to budeme vědět, až budou jasné nové podmínky fungování trhu," řekl Míl.
Od ledna příštího roku se totiž podle energetického zákona otevírá trh s elektřinou konkurenci a velké podniky, které spotřebovávají až třetinu proudu v celé zemi, si budou moci vybrat, zda si ho nakoupí od ČEZ nebo spíše od obchodníka, německé firmy či od regionálního distributora.
ČEZ také kvůli odporu k jaderné elektřině v Německu zřejmě přijde o klíčové vývozní kontrakty do této země. Nová pravidla, například nastavení ceny elektřiny a služeb či způsob zúčtování krátkodobých dodávek proudu, však zatím připraveny nejsou. Někteří poslanci jsou proto přesvědčeni, že by se vzhledem k těmto nejasnostem mělo začít jednat o odložení otevření trhu.
