Soutěž, z níž měla vzejít firma, která by v dokumentaci udělala generální úklid, však ČEZ překvapivě zrušil.
Především u Jaderné elektrárny Dukovany pochází nemalá část dokumentace ještě z doby výstavby. Napsaná je v azbuce na vybledlých výkresech, v nichž se jen těžko orientuje. Změnit to měl nový počítačový systém, který by na míru jednotlivým elektrárnám vytvořil externí dodavatel – takzvaný Configuration Management Information System, zkráceně CMIS.
Zavedení „managementu konfigurace“ mělo propojit databáze a dokumentace ke všem elektrárnám ČEZ tak, aby technici měli vždy k dispozici veškeré informace o jednotlivých částech elektrárny. U každého zařízení by tak bylo okamžitě jasné, jaké opravy na něm v minulosti proběhly a kdo je provedl.
Polostátní společnost loni v létě vypsala soutěž na vytvoření nového systému CMIS, do finálního výběru se dostaly tři firmy. Nejnižší cenu za vybudování systému – 201 milionů korun – nabídla americká firma Intergraph. Druhá byla s 294 miliony OT Energy Services se sídlem v Třebíči, známá pod starším názvem I & C Energo. Třetí skončila společnost Asseco, jedna z největších evropských softwarových firem s polskými kořeny. Ta nabídla 367 milionů korun.
ČEZ však krátce po otevření obálek soutěž bez uvedení důvodu zrušil. Proč, nechce mluvčí firmy Ladislav Kříž s odkazem na možná odvolání uvést. „V souladu s vyhrazenými právy důvody pro zrušení řízení neuvádíme, abychom neovlivnili eventuálně následné řízení,“ dodává Kříž. Zda firma vypíše nový tendr, není jasné. V současnosti analyzuje, zda a jaké řešení budou elektrárny potřebovat.
Nejasná role bývalé dcery
Podle zdroje MF DNES, který je s průběhem soutěže obeznámen, mohlo za zrušením stát to, že v tendru neuspěla někdejší dcera koncernu ČEZ: OT Energy Services. Ostatní uchazeče před zrušením soutěže kontaktovali lobbisté, kteří se je snažili přesvědčit, aby do zakázky přizvali právě tuto firmu. ČEZ podle Kříže o ničem podobném neví. „Sami uvítáme jakékoliv ověřitelné informace,“ reagoval Kříž.
Podezření, že ČEZ favorizuje svou někdejší firmu, je závažné. Potvrzoval by to fakt, že prodej firmy se strategickým významem zajišťující servis jaderných elektráren byl v roce 2008 zásadní chybou, protože ČEZ tak jako tak jiným dodavatelům servisních služeb pro jaderné elektrárny nedůvěřuje. Anebo – což by bylo ještě horší – že ČEZ přihrává soukromým podnikatelům zakázky, které mohl dělat levněji ve vlastní režii.
Změna v řízení údržby a kontroly elektráren je pro ČEZ momentálně mimořádně citlivá právě kvůli maléru v Dukovanech. Kvůli zfalšované dokumentaci tykající se kontroly potrubí od září stály tři bloky elektrárny, postupně najíždí až nyní. ČEZ kvůli tomu loni přišel o 2,5 miliardy korun a letos se ztráta dále zvyšuje. Navíc to znamená citelnou ránu v reputaci doposud bezproblémové elektrárny.
Podle Kříže hrála v případě rentgenových snímků svarů na Dukovanech a Temelíně roli spíše nekvalita dokumentace samotné než její nedostupnost. Přesto se i šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová podivuje nad způsobem, jakým ČEZ vede tyto podklady.
„Bylo by záslužné, aby si ČEZ v době informačních technologií dal údaje o zařízeních dohromady tak, aby byly konzistentně k nalezení,“ říká. Dodává navíc, že jedním z důvodů rekordně dlouhé odstávky Dukovan bylo i to, že technici nedokázali dostatečně rychle dokumentaci najít.
Kvůli outsourcingu údržby v minulých letech řada podkladů zůstává u dodavatelských firem, sám ČEZ se k dokladům o vlastním zařízení vůbec nedostane. Ve smlouvách s firmami, které pro něj dělají údržbu, dokonce přiznává, že nezaručuje správnost jím dodaných podkladů.
