ČEZ zároveň zpřístupnil veřejnosti zadávací bezpečnostní zprávu, kterou dostal úřad k posouzení. "Stejně jako u výběrového řízení nebo posuzování vlivů na životní prostředí je i v procesu licencování naším cílem maximální otevřenost a transparentnost. Proto zveřejňujeme celou Zadávací bezpečnostní zprávu a veřejnost tak získá volný přístup ke klíčovému dokumentu," uvedl ředitel útvaru výstavba jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský.
Bezpečnostní zpráva má přes 830 stran a podílelo se na ní 35 odborníků z ČEZ i dalších institucí. Při zpracování vycházeli z požadavků a doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii a další mezinárodní praxe týkající se základní osnovy, struktury a požadavků na obsah zprávy, uvedl Kříž.
Proces povolení umístění jaderného zařízení je správním řízením a Státní úřad pro jadernou bezpečnost má právo jej kdykoliv přerušit a požádat o doplnění požadovaných údajů. "Společnost ČEZ je připravená maximálně spolupracovat," dodal Kříž.
Temelín není potřeba, varují aktivisté
Ekologická organizace Calla ČEZ kvůli provedení dalšího kroku k plánované dostavbě Temelína kritizovala. Podle společnosti náklady na stavbu jaderných elektráren rostou a ČEZ dokáže zajistit uplatnění nových bloků na trhu jen tehdy, když bude mít garantovanou výkupní cenu elektřiny z nových reaktorů. Organizace Calla varuje, že české spotřebitele taková podpora vyšla na téměř 17 miliard korun ročně.
Calla zároveň varovala, že by se tendr mohl zhroutit kvůli říjnovému vyřazení francouzského uchazeče Arevy. Areva se nyní u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) domáhá návratu do výběrového řízení.
"ČEZ se rozhodl pokračovat po dobrodružné cestě, na konci které vidí další reaktory v Temelíně a udržení pozice jednoho z největších vývozců elektřiny na světě. Pravděpodobnější však budou zmařené investice do přípravy projektu, který se nikdy nepostaví nebo výrazné zatížení peněženek českých spotřebitelů," uvedl Edvard Sequens z Cally.
ČEZ na dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína vypsal soutěž. ÚOHS však minulý týden uvedl, že firma nemůže s případným vítězem tendru podepsat smlouvu, dokud antimonopolní úřad nerozhodne o odvolání francouzské Arevy kvůli jejímu vyřazení ze soutěže. V posuzování nabídek japonsko-amerického Westinghousu a česko-ruského Konsorcia MIR.1200 ale ČEZ může pokračovat.
Konsrocium MIR.1200 dnes v tiskové zprávě oznámilo, že v případě vítězství v tendru získají české firmy zakázky za 150 až 175 miliard korun, tedy zhruba 75 procent z ceny celé zakázky. Vysoké zapojení českých firem na úrovni kolem 70 procent slibovali od začátku tendru všichni jeho účastníci, podepsali kvůli tomu předběžné smlouvy s významnými českými průmyslovými podniky.
