"Zatím rozhodnutí nepadlo, uvažuje se o různých variantách. Podle mne ale plnohodnotná náhrada za jaderný zdroj není," řekl výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec. Ten vede tým, který řeší, jak nahradit výrobu elektřiny z uhlí, jehož zásoby budou docházet.
V polovině prosince má tento tým předložit svá doporučení představenstvu ČEZ, které pak rozhodne, jaké nové elektrárny, kdy a kde se v Česku budou stavět.
Variantou, která má čím dál větší podporu, je i budování nových jaderných reaktorů.
Pro atom jsou nejen bossové ČEZ, ale i rozhodující politici - a to jak z vládní ČSSD, tak z opozice.
Sociální demokraté už loni zakotvili jadernou energetiku do své vládní energetické koncepce. "Shodujeme se s nimi v tom, že je třeba stavět nové zdroje jak uhelné, tak jaderné," řekl stínový ministr průmyslu Martin Říman z ODS.
Jadernou energetiku podporuje i vedení Mezinárodní energetické agentury, jíž je Česká republika členem.
"Výstavba nových jaderných bloků je dobrá myšlenka, ale zároveň je třeba řešit, co s vyhořelým palivem," řekl šéf agentury Claude Mandil.
Proti novým atomovým reaktorům se nyní stavějí hlavně ekologické organizace v Rakousku či Bavorsku. "Bránit se ale můžeme jen jedním způsobem: snažit se, aby bezpečnostní podmínky pro nové reaktory byly mnohem přísnější než u starých projektů," řekl zmocněnec hornorakouské vlády Radko Pavlovec.
I když je ČEZ ve svých oficiálních vyjádřeních k budoucnosti jaderné energetiky zdrženlivý, v neformálních rozhovorech se lidé z vedení firmy shodují: Bez jádra se země neobejde. Stavbu nových jaderných reaktorů schvaluje i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.
"Krátkodobě se bez jaderné energie můžeme obejít, perspektivně ale ne," říká a zdůrazňuje, že světové zásoby ropy, plynu i uhlí jsou omezené a na obnovitelné zdroje spoléhat nelze. "Jádro má perspektivu na staletí. Naše koncepce předpokládá pozvolnou prioritu jádra po roce 2030," dodal ministr.
Vládní koncepce počítá s tím, že by se u nás z vody, větru, slunečního světla či biomasy vyrábělo do roku 2030 až patnáct procent elektřiny. "My počítáme nanejvýš s pěti procenty," řekl Martin Říman.
Za nereálný označil plán vlády na patnáctiprocentní výrobu z obnovitelných zdrojů i Claude Mandil. Ministr Milan Urban s ním souhlasí. Ministerstvo životního prostředí sice s rozvojem jaderné energetiky nesouhlasí, vládní koncepci však respektuje. "Měli jsme vlastní scénář, ale státní energetická koncepce je kompromisem mezi našimi názory," řekl tajemník ministra Dan Vondrouš.
Navrhovalo tedy řešit potenciální hrozbu nedostatku elektřiny v Česku především úsporami, až devatenáctiprocentním podílem výroby proudu z obnovitelných zdrojů, budováním elektráren na zemní plyn a daňovou reformou.
"Ta by měla více daňově zatížit výrobu z fosilních paliv a z jádra," vysvětluje Vondrouš, podle něhož by pak nebylo třeba ani stavět nové jaderné elektrárny ani posouvat limity na těžbu hnědého uhlí.
Šéfové ČEZ zatím oficiálně neřekli, kde, kdy, za kolik peněz a jak výkonné jaderné reaktory chtějí stavět. Nejpravděpodobnější variantou je však zdvojnásobení současné kapacity jaderné elektrárny Temelín. S tím souhlasí i Říman. Hlasy proti dostavbě Temelína zaznívají i z jižních Čech. "Krajští zastupitelé vyjádřili nesouhlas, proti jsou obce a místní politici," říká Dana Kuchtová z organizace Jihočeské matky.
