Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČEZ rozdělil na odměnách akcie za 11 miliard

  1:11aktualizováno  1:11
Od roku 2001, kdy valná hromada elektrárenské společnosti ČEZ schválila odměny pro vedení formou "nároku" na akcie, bylo až doposud rozděleno 9,15 milionu kusů akcií. To je přes 1,5 procenta všech akcií společnosti. Kdyby si stát tento podíl raději ponechal a dnes je prodal, mohl za ně mít 11 miliard korun.
Jen na účtu šéfa ČEZ Martina Romana přistály akcie v hodnotě přes sedm set milionů korun.

Jen na účtu šéfa ČEZ Martina Romana přistály akcie v hodnotě přes sedm set milionů korun. | foto: Robert ZlatohlávekMF DNES

Akcie však putovaly do rukou celkem sedmi desítek lidí, kteří v posledních letech prošli vedením ČEZ a do roku 2005 i dozorčí radou. V ní seděli většinou státní úředníci či poslanci.

Kouzlo opčního programu
Největší porce akcií nicméně náleží představenstvu ČEZ, především pak jeho šéfovi, kterým je od roku 2004 Martin Roman. Vášně posledních dní vyvolalo oznámení vedení firmy, že si v rámci opčního programu v minulých týdnech rozdělilo akcie, jejichž tržní cena se pohybuje kolem gigantické jedné miliardy korun.

Jen na účtu Romana přistály akcie v hodnotě přes sedm set milionů korun (při nedávném kurzu na pražské burze). A aby toho nebylo málo, na dalších 750 tisíc kusů akcií, ze kterých může mít další stovky milionů korun, mu vznikne nárok už za necelý měsíc.

V polovině února totiž Romanovi začíná v představenstvu ČEZ další čtyřleté funkční období, které mu už loni potvrdila dozorčí rada, a automaticky tak získává další, stejně velkou porci.

Obrovské odměny manažerů polostátní firmy, která v posledních letech stále šroubuje vzhůru ceny elektřiny, tak pohnuly žlučí hodně lidem včetně některých politiků. Ministr životního prostředí a šéf Strany zelených Martin Bursík prohlásil, že je to "nehorázná arogance a že to je za hranicí vkusu".

Po volbě prezidenta chce odměny v ČEZ otevřít na úrovni vládní koalice. S velkou podporou zmrazení odměn v ČEZ však počítat nemůže. "Ano, pan Roman k tomu přišel jak slepý k houslím a každý z nás by rád takto k něčemu přišel. Ale každý z nás prostě není ve správný čas na tom nejsprávnějším místě," reagoval ministr průmyslu Martin Říman (ODS).

S tím, že by se měl opční program v ČEZ změnit, nepočítá. "Poměrně výrazně byl upraven už před dvěma lety a výnos z akcií je dnes zastropován. Nevím, jestli o tom Martin Bursík ví," dodal.

Najme si Roman ochranku?
K těm, kdo mají z opčního programu "těžkou" hlavu, patří paradoxně i sám Martin Roman. "Stal jsem se symbolem zla, největšího nepřítele národa," postěžoval si nedávno Roman v neformálním hovoru s novináři.

Podle informací MF DNES navíc bylo šéfem bezpečnosti v ČEZ Romanovi doporučeno, aby si vzal na nějakou dobu ochranku, protože by ho mohl někdo ze závistivců napadnout. Oficiálně se Roman už o svých opcích a odměnách nechce bavit a domluvený rozhovor s MF DNES minulý týden zrušil.

Vznik opčního programu před téměř sedmi lety obestírá tak trochu tajemství. Ví se pouze to, že ho vytvořili bývalí členové vedení ČEZ Jaroslav Míl a právník Ivan Cestr, který byl v té době zároveň partnerem právní kanceláře White&Case.

"Opční program byl mnohokrát změněn a já se k tomu už nechci vyjadřovat," říká dnes Míl. Podobně před časem reagoval i Cestr a poukázal na důvěrnost právních informací.

Tehdejšího ministra průmyslu Miroslava Grégra ani jeho náměstkyni Miladu Vlasákovou, která byla šéfkou dozorčí rady, se nepodařilo kontaktovat. Dříve Míl k akciovému programu řekl, že jeho hlavním smyslem bylo motivovat vedení i kontrolní orgán v době, kdy se připravovala privatizace ČEZ.

Devadesát korun za akcii
U dozorčí rady, plné státních úředníků, pak mělo jít hlavně o to, aby byla loajální a nevynášely se z ní informace. V prvních letech také o nic moc nešlo. Akcie ČEZ stála kolem devadesáti korun a dočasně i klesla. Podle údajů ČEZ celkem třináct lidí z vedení či dozorčí rady možnost koupit si firemní akcie za celou dobu nevyužilo. "Vždycky to prostě tak výhodné nebylo," uvedl Petr Vobořil z ČEZ.

Obrat v cenách však nastal koncem roku 2004. Akcie firmy začaly prudce růst, přitom zásluha jejího vedení je sporná. Akcie táhly vzhůru jednak rostoucí ceny elektřiny v celé Evropě a jednak rozhodnutí politiků.

ČEZ například dostal povolení koupit si regionální rozvodné firmy či Severočeské doly a v roce 2005 už stála akcie firmy sedm set korun. Situace se tak stala neúnosnou.

Státní úředníci a poslanci, kteří za členství v dozorčí radě neměli brát podle zákona žádné odměny, měli najednou v rukou akcie v hodnotě desítek milionů korun. Na nátlak veřejnosti a některých politiků se opční program v létě 2005 pro dozorčí radu zrušil.

V roce 2006 přišel další průlom. Česká národní banka, která převzala od Komise pro cenné papíry dohled nad kapitálovým trhem, řekla, že ČEZ musí opční smlouvy svých manažerů zveřejnit. Teprve tak vyšlo najevo, že například Martin Roman má 750 tisíc kusů akcií, tehdy v hodnotě zhruba tří set milionů korun.

Dozorčí rada pak schválila rozsáhlou úpravu opčního programu. V témže roce se navíc odměnami začala zabývat policie a obvinila deset bývalých zástupců státu v dozorčí radě ČEZ, že přijetím akcií, ale i životních kapitálových pojistek porušili zákon. Celá věc nakonec vyšuměla a stíhání bylo zastaveno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ministerstvo chystá překotné změny v ČSSZ. Jde o stamilionové IT zakázky

V České správě sociálního zabezpečení se chystají personální škatulata. Vznikne nová mocná sekce, která zkombinuje IT a veřejné zakázky. Dosavadní ředitelé...  celý článek

Šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček
Ani elektřina, ani plyn. Budoucností jsou spalovací motory, říká plynárník

Neuplyne týden, aniž by nějaký významný politik neohlásil přechod k elektromobilitě. O konci spalovacích motorů se stále častěji mluví i v automobilkách. Ale...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Australané doufají, že se na těžbě lithia dohodnou s novou vládou

O těžbu lithia na Cínovci, která se stala předmětem ostrého předvolebního boje, mají Australané nadále zájem. Potvrdil to ředitel European Metals Holdings...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.