Společnost totiž podle říjnového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podléhá zákonu o svobodném přístupu k informacím a měla by komukoliv odpovědět téměř na cokoliv, pokud neporuší obchodní tajemství nebo právo na soukromí.
Firma už jednu takovou žádost dostala - Ekologický právní servis po ní chtěl dokumentaci týkající se prunéřovské elektrárny. ČEZ odmítl odpovědět. Budou-li však aktivisté důslední, zvítězí. "Pokud vyčerpají řádné prostředky a obrátí se na soud, ten by měl rozhodnout v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu," potvrdil mluvčí soudu Michal Lovritš.
Vedení ČEZ chce proti rozsudku podat ústavní stížnost. "Je to otázka samé možnosti dále jako akciová společnost podnikat na volném trhu a další existence ČEZ," řekl mluvčí firmy Ladislav Kříž.
ČEZ bude zatím žádosti o informace odmítat nebo ignorovat, přestože jde proti rozsudku jednoho z nejmocnějších soudů v zemi. A je si toho vědom.
"Pokud dojde k soudnímu sporu ještě předtím, než bude o věci rozhodnuto Ústavním soudem, pravděpodobně žadatel vyhraje," připustil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Firma chce nicméně průlomový rozsudek Nejvyššího správního soudu napadnout u Ústavního soudu. Pokud by se jí podařilo rozhodnutí zvrátit, je teoreticky možné, že se nikdo k žádným informacím nestihne dostat.
Stížnosti vyřizuje Roman
ČEZ je totiž schopný celou proceduru žádosti o informace protáhnout i na roky. Například ještě předtím, než se nečinností firmy začne zabývat soud, musí žadatel podat zbytečnou stížnost "nadřízenému orgánu" ČEZ. Tím je však generální ředitel Martin Roman.
A ani u soudu, který se s největší pravděpodobností bude řídit rozsudkem nadřízené instituce, nemusí mít žadatel vyhráno. Stačí, když elektrárenské firmě bude trochu fandit soudce.
Místo toho, aby firmě nařídil informace vydat, donutí ji jen žádost znovu posoudit. "ČEZ ji pak může znovu účelově odmítnout. Celé kolo se pak rozběhne znovu," popisuje autor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek. Soud podle něj přímo nařídí vydání informace jen v případě, že jsou požadované údaje zcela nekonfliktní.
"Aktivistický" rozsudek
Energetická firma svůj odpor proti rozhodnutí soudu vysvětluje obavami ze svého vlastního ohrožení. K citlivým informacím by se totiž kvůli zákonu mohla dostat i konkurence. "Subjekt, který je vystaven volné soutěži, nemůže být diskriminován vůči konkurenci. Západoevropské energetické firmy, které mají taky za vlastníka stát, a to i stoprocentně, nejsou veřejnými institucemi," řekl Kříž.
Právníci ČEZ navíc tvrdí, že se soud vůbec neměl zabývat tím, jestli musí informace poskytovat.
Občanské sdružení se totiž podle firemních právníků s ČEZ soudilo o právo na přístup k informacím podle takzvaného atomového zákona. Zákon o svobodném přístupu k informacím tak podle nich soudci neměli vůbec řešit. To však rozporuje druhá strana sporu - občanské sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín.
"My jsme to považovali za základní otázku. Od začátku jsme tvrdili, že je ČEZ povinný informace podle zákona 106 poskytovat," tvrdí advokátka aktivistů Radka Dohnalová.
Možnosti využít "stošestku" plánuje několik organizací kritizujících politiku ČEZ, například Spolek proti nemravným cenám elektřiny. Podle Kříže zatím firma dostala jen jedinou žádost o informace. Podal ji Ekologický právní servis zastupující odpůrce rekonstrukce prunéřovské tepelné elektrárny.
Termín pro odpověď už vypršel, právník Jiří Nezhyba, který žádost podával, tvrdí, že žádnou odpověď nedostal. "Zrovna včera jsem podával stížnost generálnímu řediteli," uvedl v úterý Nezhyba.
Od firmy chtěl dokumentaci k hodnocení vlivu přestavby elektrárny na životní prostředí. Tvrdí, že ČEZ dokument tají a dát ho nechce ani ministerstvu životního prostředí. Mluvčí ČEZ Kříž oponuje, že Nezhyba dostal odpověď na veřejném projednávání vlivu přestavby elektrárny na životní prostředí před dvěma týdny v Kadani. Zněla: Informace neposkytujeme.
Pokud by ČEZ stejně odpověděl i člověku, který má v ruce příkaz soudu k vydání požadované informace, může skončit v exekuci. "Exekutor může nařídit splnění povinnosti a ukládat za průtahy pokuty. Už na začátku navíc může zmrazit majetek," nastínil Kužílek možný scénář. Není úplně nereálný. Přesně to se stalo například městu Karlovy Vary.
Informační povinnost může padnout i na jiné firmy
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nemusí zkomplikovat život jen ČEZ. Soudci totiž při rozhodování, zda je energetická firma veřejnou institucí, vycházeli z pěti hlavních znaků stanovených Ústavním soudem. Stejný výklad by přitom mohl sedět i na jiné firmy vlastněné státem - třeba Letiště Praha nebo České dráhy. Pokud by někdo absolvoval celý proces od žádosti na takovou firmu přes všechny odvolací orgány, měl by Nejvyšší správní soud posuzovat takovou žádost stejně.
