ČEZ šetří, Grégr zatím neodejde

Praha - Elektrárenská společnost ČEZ jen s obtížemi zápasí s tím, aby elektrárna v Temelíně nebyla nakonec dražší než 98,6 miliardy korun. Před rokem a půl ČEZ slíbil, že gigantická stavba nebude stát víc - a ministr průmyslu Miroslav Grégr prohlásil, že odejde ze své funkce, pokud se to nepovede.

Spouštění prvního bloku jaderné elektrárny provází řada i zásadních problémů. Aby ČEZ splnil slib, musí radikálně šetřit a první blok rozjet do září. "Samozřejmě, že určitá opatření v rozpočtu Temelína děláme. Pokud však budou dodrženy nové termíny uvedení prvního bloku do provozu, což je letošní září, tak je číslo 98,6 miliardy korun splnitelné," připustil finanční ředitel ČEZ Petr Vobořil.

Dalším klíčovým termínem je kromě spuštění prvního bloku i zavezení paliva do druhého bloku, které se má odehrát letos v listopadu. I v tomto případě položil ministr Grégr svou hlavu "na špalek".

Pokud se nepodaří splnit tyto termíny, nevyrobí společnost ČEZ elektřinu a nedostane za ni zaplaceno - vypadnou jí tedy příjmy, s nimiž už počítala.

Ředitel Vobořil potvrdil, že ještě nedávno hrozilo překročení rozpočtu Temelína o desítky až stovky milionů korun.

ČEZ ovšem podrobil účetnictví elektrárny rozsáhlé revizi a rozhodl o nedočerpání jedné z největších půjček na financování projektu, a to od mezinárodní EXIM banky. "Změny v účetnictví jsme dělali proto, že se od roku 1998, kdy byl rozpočet sestaven, změnila pravidla. Určitý vliv na celkovou výši to sice mělo, ale nikoliv fatální," řekl Vobořil a odmítl tak spekulace, že firma majetek Temelína účelově snížila. Změny se podle něj týkaly například budoucího zaúčtování dokončeného prvního bloku a rozestavěného druhého.

První blok totiž po dokončení může firma začít odepisovat a tak si částečně uvolnit zdroje.

Nedočerpáním půjčky od EXIM banky, a to ve výši téměř tří miliard korun, si firma odlehčila tím, že ji nahradila za vlastní zdroje. Tím ušetřila na úrocích, které by za půjčené peníze musela splácet. Navíc půjčka je v dolarech, přičemž před dvěma lety při sestavování výdajů na Temelín se počítalo s mnohem nižším kursem vůči koruně, než je dnes.

"Tím, že si půjčku už nevezmeme, jsme si vytvořili v rozpočtu určitý prostor," vysvětlil bez dalších podrobností Vobořil.

Ministr Grégr zatím i přes potíže Temelína o svou hlavu a pozici obavy nemá. "Zaručil se za jadernou část projektu, tedy za zavezení paliva a za rozpočet. Na tom trvá a nic se kolem toho nemění," uvedla jeho mluvčí Anna Stárková.

Spuštění Temelína se ČEZ prodlužuje především proto, že se objevily opakované závažné problémy s nepřípustnými vibracemi turbíny a potrubí při jejich provozu. Plzeňská Škoda Energo proto nyní musí v této souvislosti nechat vyrobit nové ventily, které mají v červnu nahradit současné a teprve poté budou pokračovat další zkoušky. Ačkoliv tyto náklady projekt Temelína finančně zatíží, ČEZ předpokládá, že jejich úhrada půjde na účet dodavatelů.

Další peníze, a to až 600 milionů korun, by měl ČEZ dostat příští rok od svého generálního dodavatele technologií Škody Praha jako pokutu za nedodržení spuštění prvního bloku elektrárny letos v květnu.

Pro ČEZ by bylo také podle zdrojů blízkých firmě finančně problematické, kdyby se první blok spustil až v příštím roce. Letos by mu totiž tak v účetnictví chyběly odpisy ve výši stovek milionů korun, ale i příjmy z prodeje temelínské elektřiny. "Výroba elektřiny v Temelíně je levnější než v uhelných zdrojích, s čímž se samozřejmě v letošním rozpočtu společnosti počítalo, a pokud by jaderná elektrárna letos alespoň čtvrt roku nejela, bude to pochopitelně znát," řekl zdroj.