Odpůrci jaderné elektrárny Temelín se však ptají: Proč dokončovat a spouštět tento kolos, když už nyní máme elektřiny nadbytek? "Dochází na naše úvahy o Temelínu," říká ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který se před rokem marně snažil přesvědčit vládu o tom, že republika tuto elektrárnu nepotřebuje.
"Vývoz elektřiny dotují české domácnosti miliardovými částkami, protože výrobní náklady ČEZ jsou vyšší než exportní ceny," vyčítá také sdružení Referendum 2000 v prohlášení, které požaduje vypsání lidového hlasování o spuštění Temelína.
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je však na evropském trhu naprosto běžné, že firmy mají rozdílné ceny pro domácí zákazníky a pro vývoz přebytků. Dodává, že vývozní cena ČEZ neklesá pod výrobní náklady. "Cena je samozřejmě nižší než na domácím trhu, ale i tak je to ziskové," tvrdí Kříž. Exportní ceny však Kříž odmítl uvést. "Cenu nesdělujeme," řekl.
ČEZ nesouhlasí ani s tvrzením, že vývoz elektřiny dokazuje nepotřebnost Temelína.
"V tomto čase samozřejmě Temelín není potřeba, ale je to elektrárna na třicet let, bude zapotřebí později, kdy nahradí zastaralé uhelné elektrárny. Pokud by Temelín nebyl spuštěn, můžeme říct, že do roku 2005 by se stejně musela postavit jiná elektrárna," oponuje Kříž.
Když však ČEZ před lety obhajoval nutnost dokončení Temelína, tvrdil, že už kolem roku 2000 hrozí nebezpečí, že republika nebude mít dostatek elektřiny z vlastních zdrojů.
Ještě v roce 1995 ČEZ odhadoval, že se spotřeba elektrické energie vyšplhá až na 56 až 57 terawatthodin. Poté však svůj odhad neustále snižoval až zhruba na 52 terawatthodin, avšak skutečná spotřeba byla nakonec necelých 51 terawatthodin.
"Těžko nám lze vyčítat, že jsme ne zcela přesně odhadli čas, kdy bude nová elektrárna potřeba. Naše předpoklady vycházely z oficiálních odhadů růstu hrubého domácího produktu, které se však nevyplnily. Pokud bychom se těmito odhady neřídili, mohla teoreticky nastat daleko horší situace: růst HDP by brzdil nedostatek elektřiny," soudí Kříž.
Ani ministerstvo průmyslu nepokládá současný vývoz elektřiny do zahraničí za důvod k tomu, aby přehodnotilo svůj názor na dokončení Temelína. "V energetické politice Temelín zanesený je, počítá se s ním.
Vláda také odhlasovala, že je potřebný," uvádí mluvčí Dagmar Plachá.
Při loňském jednání vlády o dokončení Temelína sice ministerstvo průmyslu připustilo, že spotřeba elektřiny v posledních letech klesala, avšak v budoucnu, až se zvýší průmyslová výroba, podle něho opět poroste.
Také premiér Miloš Zeman je přesvědčen o tom, že se poptávka po elektřině zvýší. "Ekonomičtí pesimisté tvrdí, že poptávka po elektrické energii bude u nás stále klesat, optimisté tvrdí opak.
Já patřím k optimistům," prohlašuje Zeman.
Pro ministra Kužvarta je ovšem export elektřiny nepřijatelný ještě z jiného důvodu pokládá ho totiž za vývoz životního prostředí. "Na odsíření uhelných elektráren se každý rok vynaloží obrovské množství kvalitního vápence. To znamená, že nám mizí krajina v Českém krasu," vysvětluje svůj odpor k Temelínu Kužvart.
Předseda ekologického Hnutí Duha Jan Beránek k tomu dodává: "Letošní plánovaný vývoz elektřiny se rovná osmi milionům tun uhlí a třem stům tisíců tun vápence." ČEZ však takové argumenty odmítá. "Všechny zdroje byly modernizovány, naše elektrárny splňují standardy obvyklé v zemích Evropské unie a produkují srovnatelně škodlivin. V tuto chvíli už více než padesát procent odpadů včetně vápence dokážeme využít jako druhotnou surovinu například na rekultivaci povrchových dolů nebo jako stavební materiál, takže každou surovinu zhodnotíme dvakrát, což považujeme za vysoce efektivní využití surovin," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
"Vývoz elektřiny dotují české domácnosti miliardovými částkami, protože výrobní náklady ČEZ jsou vyšší než exportní ceny," vyčítá také sdružení Referendum 2000 v prohlášení, které požaduje vypsání lidového hlasování o spuštění Temelína.
Podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže je však na evropském trhu naprosto běžné, že firmy mají rozdílné ceny pro domácí zákazníky a pro vývoz přebytků. Dodává, že vývozní cena ČEZ neklesá pod výrobní náklady. "Cena je samozřejmě nižší než na domácím trhu, ale i tak je to ziskové," tvrdí Kříž. Exportní ceny však Kříž odmítl uvést. "Cenu nesdělujeme," řekl.
ČEZ nesouhlasí ani s tvrzením, že vývoz elektřiny dokazuje nepotřebnost Temelína.
"V tomto čase samozřejmě Temelín není potřeba, ale je to elektrárna na třicet let, bude zapotřebí později, kdy nahradí zastaralé uhelné elektrárny. Pokud by Temelín nebyl spuštěn, můžeme říct, že do roku 2005 by se stejně musela postavit jiná elektrárna," oponuje Kříž.
Když však ČEZ před lety obhajoval nutnost dokončení Temelína, tvrdil, že už kolem roku 2000 hrozí nebezpečí, že republika nebude mít dostatek elektřiny z vlastních zdrojů.
Ještě v roce 1995 ČEZ odhadoval, že se spotřeba elektrické energie vyšplhá až na 56 až 57 terawatthodin. Poté však svůj odhad neustále snižoval až zhruba na 52 terawatthodin, avšak skutečná spotřeba byla nakonec necelých 51 terawatthodin.
"Těžko nám lze vyčítat, že jsme ne zcela přesně odhadli čas, kdy bude nová elektrárna potřeba. Naše předpoklady vycházely z oficiálních odhadů růstu hrubého domácího produktu, které se však nevyplnily. Pokud bychom se těmito odhady neřídili, mohla teoreticky nastat daleko horší situace: růst HDP by brzdil nedostatek elektřiny," soudí Kříž.
Ani ministerstvo průmyslu nepokládá současný vývoz elektřiny do zahraničí za důvod k tomu, aby přehodnotilo svůj názor na dokončení Temelína. "V energetické politice Temelín zanesený je, počítá se s ním.
Vláda také odhlasovala, že je potřebný," uvádí mluvčí Dagmar Plachá.
Při loňském jednání vlády o dokončení Temelína sice ministerstvo průmyslu připustilo, že spotřeba elektřiny v posledních letech klesala, avšak v budoucnu, až se zvýší průmyslová výroba, podle něho opět poroste.
Také premiér Miloš Zeman je přesvědčen o tom, že se poptávka po elektřině zvýší. "Ekonomičtí pesimisté tvrdí, že poptávka po elektrické energii bude u nás stále klesat, optimisté tvrdí opak.
Já patřím k optimistům," prohlašuje Zeman.
Pro ministra Kužvarta je ovšem export elektřiny nepřijatelný ještě z jiného důvodu pokládá ho totiž za vývoz životního prostředí. "Na odsíření uhelných elektráren se každý rok vynaloží obrovské množství kvalitního vápence. To znamená, že nám mizí krajina v Českém krasu," vysvětluje svůj odpor k Temelínu Kužvart.
Předseda ekologického Hnutí Duha Jan Beránek k tomu dodává: "Letošní plánovaný vývoz elektřiny se rovná osmi milionům tun uhlí a třem stům tisíců tun vápence." ČEZ však takové argumenty odmítá. "Všechny zdroje byly modernizovány, naše elektrárny splňují standardy obvyklé v zemích Evropské unie a produkují srovnatelně škodlivin. V tuto chvíli už více než padesát procent odpadů včetně vápence dokážeme využít jako druhotnou surovinu například na rekultivaci povrchových dolů nebo jako stavební materiál, takže každou surovinu zhodnotíme dvakrát, což považujeme za vysoce efektivní využití surovin," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
