"Letos se export do Německa ještě zvýší, takže podíl Rakouska bude zanedbatelný," dodal Kříž.
Jaderná elektrárna Dukovany, zatím jediná u nás, se na tuzemské výrobě elektřiny podílí zhruba 20 procenty a po plném spuštění Temelína vzroste zastoupení této energie na více než 30 procent.
Rakousko přijalo omezení dovozu elektřiny z jaderných zdrojů jako součást zákona o liberalizaci trhu s elektřinou, který vstoupí v platnost 1. října příštího roku. "Omezení je konkrétně formulováno tak, že elektřina se nesmí vozit ze zemí mimo EU, jejichž jaderné elektrárny nesplňují nejvyšší bezpečnostní standardy. A ty česká elektrárna Dukovany stoprocentně nesplňuje, takže Česká republika bude na seznamu zakázaných zemí zcela určitě," řekl Radko Pavlovec, pověřenec země Horní Rakousko pro otázky jaderných zařízení. Za nejlepší standardy pro atomové elektrárny považuje země podle Pavlovce předpisy Německa.
Rakousko požadovalo již loni, aby se například bezpečnost tuzemské jaderné elektrárny Temelín posuzovala právě podle německých předpisů. Státní úřad pro jadernou bezpečnost však uvedl, že to podle českých zákonů není možné, protože každá země včetně jednotlivých států Evropské unie musí naplnit své vlastní normy. Úřad také bezpečnost Temelína v minulých dnech potvrdil tím, že vydal povolení pro zavážení jaderného paliva do prvního bloku. Předsedkyně úřadu Dana Drábová v pondělí pro magazín iDNES uvedla, že Temelín považuje za bezpečný, a tak by si tam "i postavila domek, raději než vedle chemičky".
Pavlovec připustil, že Rakousko se jaderné elektřiny stejně nezbaví, protože dovozy budou nadále proudit ze zemí Evropské unie, kde je zastoupení atomových zdrojů významné.
V Evropské unii činí podíl jaderných elektráren na celkové výrobě podle mezinárodních statistik 35 procent, z toho například ve Francii je to 75 procent, v Belgii 57,7 procenta a v Německu zhruba 30 procent.
Zákon o liberalizaci trhu s elektřinou v Rakousku, který od října roku 2001 umožní i nejmenším spotřebitelům vybrat si svého dodavatele, však podle Pavlovce otevře prostor více jaderné zdroje bojkotovat. "Budeme apelovat na spotřebitele, aby firmy, jež jim elektřinu chtějí dodávat, prokázaly, od koho ji nakoupily. Zastoupení jaderných elektráren tak mohou potlačit," tvrdí.
Rozlišit, odkud energie pochází, je však podle ředitele Ústředního energetického dispečinku Jaroslava Marvana nemožné. "Elektřina prochází sítěmi, a je tedy absurdní ukázat, z kterého zdroje zrovna tato kilowatthodina přišla," upozornil.
Jaderná elektrárna Dukovany, zatím jediná u nás, se na tuzemské výrobě elektřiny podílí zhruba 20 procenty a po plném spuštění Temelína vzroste zastoupení této energie na více než 30 procent.
Rakousko přijalo omezení dovozu elektřiny z jaderných zdrojů jako součást zákona o liberalizaci trhu s elektřinou, který vstoupí v platnost 1. října příštího roku. "Omezení je konkrétně formulováno tak, že elektřina se nesmí vozit ze zemí mimo EU, jejichž jaderné elektrárny nesplňují nejvyšší bezpečnostní standardy. A ty česká elektrárna Dukovany stoprocentně nesplňuje, takže Česká republika bude na seznamu zakázaných zemí zcela určitě," řekl Radko Pavlovec, pověřenec země Horní Rakousko pro otázky jaderných zařízení. Za nejlepší standardy pro atomové elektrárny považuje země podle Pavlovce předpisy Německa.
Rakousko požadovalo již loni, aby se například bezpečnost tuzemské jaderné elektrárny Temelín posuzovala právě podle německých předpisů. Státní úřad pro jadernou bezpečnost však uvedl, že to podle českých zákonů není možné, protože každá země včetně jednotlivých států Evropské unie musí naplnit své vlastní normy. Úřad také bezpečnost Temelína v minulých dnech potvrdil tím, že vydal povolení pro zavážení jaderného paliva do prvního bloku. Předsedkyně úřadu Dana Drábová v pondělí pro magazín iDNES uvedla, že Temelín považuje za bezpečný, a tak by si tam "i postavila domek, raději než vedle chemičky".
Pavlovec připustil, že Rakousko se jaderné elektřiny stejně nezbaví, protože dovozy budou nadále proudit ze zemí Evropské unie, kde je zastoupení atomových zdrojů významné.
V Evropské unii činí podíl jaderných elektráren na celkové výrobě podle mezinárodních statistik 35 procent, z toho například ve Francii je to 75 procent, v Belgii 57,7 procenta a v Německu zhruba 30 procent.
Zákon o liberalizaci trhu s elektřinou v Rakousku, který od října roku 2001 umožní i nejmenším spotřebitelům vybrat si svého dodavatele, však podle Pavlovce otevře prostor více jaderné zdroje bojkotovat. "Budeme apelovat na spotřebitele, aby firmy, jež jim elektřinu chtějí dodávat, prokázaly, od koho ji nakoupily. Zastoupení jaderných elektráren tak mohou potlačit," tvrdí.
Rozlišit, odkud energie pochází, je však podle ředitele Ústředního energetického dispečinku Jaroslava Marvana nemožné. "Elektřina prochází sítěmi, a je tedy absurdní ukázat, z kterého zdroje zrovna tato kilowatthodina přišla," upozornil.
