A to i přesto, že má podle odborníků člověk, který umí cizí jazyk, až dvakrát větší šanci najít dobrou práci. "Lepší uplatnění, to už je přece pořádná motivace, i pro toho, kdo se vymlouvá, že nemá na učení nadání," říká psycholog Slavomil Hubálek.
Psychologové se přitom shodují, že lidé, kteří vůbec nejsou schopni jinou než rodnou řeč alespoň zčásti ovládnout, neexistují. Některým to jen trvá trochu déle. "Většina obyvatel západních zemí se domluví dvěma i třemi jazyky," doplňuje Hubálek.
Komu se nedostalo jazykového vzdělání v rámci školní docházky nebo většinu už zapomněl, má dnes mnoho šancí k nápravě. Může se přihlásit do jazykového kursu - intenzivního i občasného, navštěvovat jazykovou školu, najmout osobního lektora, studovat pomocí počítače, vycestovat do zahraničí, případně různé metody zkombinovat. Ale bude za to platit, a ne zrovna zanedbatelné částky. Například individuální hodina s učitelem přijde na sto padesát, ale i tři nebo čtyři sta korun.
V jazykové škole může být lekce levnější - pokud se například rozpočítá půlroční školné, stojí obvykle padesát až sto korun. Ovšem studující nemá lektora pro sebe, nýbrž se o něj dělí třeba i s deseti dalšími studenty. Nejvíce se platí za znalosti získané za hranicemi. Náklady na měsíční studium v cizině se pohybují většinou mezi padesáti až osmdesáti tisíci korunami, podle toho, jakou školu a zemi si zájemce vybere.
Když už člověk platí tisíce, chce, aby to mělo nějaký význam. Ale jak najít v tak velké nabídce pro sebe ten nejlepší kurs, ze kterého nezbudou jen nesouvislé útržky gramatických cvičení a několik slovíček? Odborníci se zkušeností s učením jazyků radí: Nehleďte jen na cenu, ptejte se na úroveň lektorů, způsob a styl výuky, počet žáků ve třídě, zaměření. Psychologové k tomu dodávají: Než si vyberete, prozkoumejte sami sebe. "Jsou lidé, kteří si lépe zapamatují to, co vidí. Jiní zase raději poslouchají," říká psycholog Ivan J. Skalík.
Lidé se podle něho dělí na několik typů - vizuální, pohybový, poslechový či písemný, podle toho, co lépe vnímají. "I tuto skutečnost je třeba zohlednit při výběru kursu, rozhodně to usnadní učení," říká Ivan J. Skalík. Přitom většina lidí je kombinací více typů. Jak zjistit, ke kterému člověk náleží či jaký rys převažuje? Slavomil Hubálek odkazuje na školní léta.
"Vzpomeňte, co vám nejlépe vyhovovalo a při jakých hodinách a metodě výuky jste se nejsnadněji učili a zapamatovávali si," říká. Kdo chce mít jistotu, může se nechat otestovat pomocí speciálního dotazníku. "Používá se zejména při určování typu manažerů. Lze jej využít i v tomto případě," uvádí Ivan J.Skalík.
Dotazník by měli mít k dispozici psychologové. Je však třeba počítat s tím, že za tuto službu se většinou platí obvykle několik stokorun. Skoro to vypadá, že člověk, který nemá peněz nazbyt, zůstane nadosmrti cizojazyčným analfabetem. To není tak úplně pravda, možnosti, jak se vzdělat i s velmi malými náklady, existují. "Určitě má význam číst v cizím jazyce, z počátku třeba zábavné, 'lehčí' noviny či časopisy, sledovat cizí televizní vysílání, poslouchat rádio, dopisovat si a komunikovat s cizinci, na to všechno není potřeba mnoho peněz, a přitom se člověk hodně naučí," říká Šárka Valverde, která vyučuje španělštinu na Karlově univerzitě.
|
Kolik stojí učení jazyků | |
| vyučovací hodina v jazykové škole | 45 až 100 korun |
| vyučovací hodina individuální | 250 až 450 korun |
| víkendový kurs v České republice | 1500 až 3000 korun |
| týdenní pobyt v České republice | 7000 až 10 000 korun |
| dva týdny na zahraniční škole | 23 000 až 50 000 korun podle země |
| výukový CD-ROM | 600 až 800 korun |
| sada 4 až 5 CD-ROMů | 1000 až 3000 korun |
| učebnice | 200 až 600 korun |
| pracovní sešity | okolo 100 korun |
| Poznámka: ceny jsou orientační, u pobytů včetně ubytování, stravy a dopravy | |
