Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chemikálie brzdí ropu z plošiny

  16:12aktualizováno  16:12
Ekologická katastrofa na místě, kde stála největší ropná plošina, zatím nedosáhla obávaných rozměrů. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesl v úterý ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy. Jak oznámila mluvčí společnosti Petrobras, veškerá ropa z nádrží plošiny už zřejmě unikla do oceánu, protože tanky v hloubce roztrhal tlak vody, řekla mluvčí. Záchranáři však byli připraveni a drží chemickými látkami likvidujícími ropu tmavou mastnou skvrnu na uzdě.

Před potopením gigantu se podařilo uzavřít ventily na ropných vrtech, takže ropa nemůže nekontrolovaně unikat do oceánu.

O plošinu bojovali pět dnů
Záchranáři bojovali o existenci plošiny pět dnů. Přes všechnu snahu ji však nedokázali udržet nad vodou.

Poté, co plošinu minulý týden poškodily 3 výbuchy, se snažili odlehčit ji pumpováním směsi kyslíku a dusíku do poškozeného nosníku, aby z něj vytlačili čtyři tisíce tun vody. V neděli pád gigantu na pár hodin zastavili, špatné počasí však další záchranné práce znemožnilo.

Výbuchy, které zabily deset dělníků, zřejmě způsobil nahromaděný zemní plyn. Definitivní příčinu však specialisté zatím nenašli.

Gigant P-36

Největší plošina na světě váží 33 tisíc tun a je dlouhá 120 a šíroká 100 metrů, vysoká je jako čtyřicetipatrová budova. Denně produkovala na 80 tisíc barelů ropy.

Ve čtvrtek 15. března poškodily jeden z nosníků tři výbuchy. Mohl je způsobit nahromaděný zemní plyn, definitivní přičínu však experti zatím nenašli. Kolos se začal naklánět, dostal se do úhlu 31 stupňů považovaného odborníky za kritický.

Plošina P-36, zkonstruovaná v Itálii a později upravená v
Kanadě, byla postavena nad bohatým nalezištěm Roncador asi 125 kilometrů od pobřeží státu Rio de Janeiro. Byla v provozu teprve od loňska.

Petrobras: ropu máme pod kontrolou
Mluvčí firmy vlastníci plošinu prohlásila, že Petrobras má v oblasti k dispozici dostatek lodí schopných únik ropy zvládnout.

I kdyby uniklo všech půl druhého milionu litrů ropy, je to jenom zlomek ve srovnání s téměř 42 miliony litrů, které unikly z amerického tankeru Exxon Valdez v roce 1989 u pobřeží Aljašky a způsobily  bezprecedentní ekologickou katastrofu.

V minulých dnech záchranáři kolem plošiny pro případ neúspěchu záchranných prací rozmístili plavidla a plovoucí zábrany, které mají zadržet šíření ropné skvrny.

Plošinu tížila hlavně voda
"Musíme odtud vytlačit čtyři tisíce tun vody, které plošinu tíží a táhnou ke dnu," řekl v pondělí Claudio Nunes, šéftechnik firmy Petrobras. Na místě pracuje nepřetržitě na 350 inženýrů a potápečů.

Největší těžařská katastrofa

Největší katastrofou v historii těžby ropy byl 6. července
1988 výbuch a následný požár na ropné plošině Piper Alpha v
Severním moři asi 190 kilometrů od Skotska. Zahynulo 167 z 232
osob, které se na ní v okamžiku exploze nacházely. Tragédii 60
metrů vysoké plošiny způsobil únik plynu z vadného ventilu.
Plošina Piper Alpha, postavená za 530 milionů liber v roce
1976, byla majetkem americké společnosti Occidental Petroleum. Denně se na ní vytěžilo 700 tisíc kubických metrů zemního plynu a 167 200 barelů ropy a patřila k plošinám, které vykazovaly
nejvyšší zisky. Pojišťovací společnosti vyplatily na náhradách pozůstalým a za věcné škody 2,9 miliardy dolarů.

Plošinu se podařilo stabilizovat v neděli poté, co se potopila čtyři metry hluboko a její náklon záchranáři zmenšili ze 30 stupňů na 24. Nachází se 120 kilometrů od brazilského pobřeží. 

Než ji záchranáři stabilizovali, klesala ke dnu rychlostí jednoho metru za šest hodin.

Na její palubě je pět mužů, kteří tvoří provizorní posádku, která pomáhá přímo z místa koordinovat všechny práce. Záchranné lidi mají příkaz udržovat od plošiny odstup alespoň půl kilometru.

Plošina je pojišťena
Smutný osud plošiny určitě nepotěší pojišťovací ústavy. Těžební mamut byl totiž pro případ zničení pojištěn na částku až 650 milionů dolarů. Ty musí vyplatit americké, evropské a bermudské pojišťovny.

Škody způsobené na zařízení byly už v sobotu vyčísleny na 360 milionů dolarů. Už v té době analytik pojišťovny Merrill Lynch Jay Cohen odhadl hodnotu celé plošiny na 650 milionů dolarů.

I taková suma je stále jen zlomkem částky, kterou pojišťovny zaplatily v roce 1988. Tehdy u skotských břehů při výbuchu na americké ropné plošině Piper-Alpha zahynulo 167 lidí. Neštěstí pojišťovny stálo 2,9 miliardy dolarů.

Záchranné lodě operují blízko největší ropné plošiny patřící brazilské firmě Petrobras, 19. března 2001.

I když se záchranářům podařilo pád čtyřicetipatrového kolosu ke dnu zastavit, ekologická katastrofa Atlantickému oceánu stále hrozí. Po mohutných explozích v jednom z podpěrných pilířů, které zřejmě způsobil nahromaděný zemní plyn, se gigant začal naklánět a potápět, 19. března 2001.

Záchranné lodě operují u ropné plošiny brazilské firmy Petrobras, 19. března 2001.

I když se záchranářům podařilo pád čtyřicetipatrového kolosu ke dnu zastavit, ekologická katastrofa Atlantickému oceánu stále hrozí. Po mohutných explozích v jednom z podpěrných pilířů, které zřejmě způsobil nahromaděný zemní plyn, se gigant začal naklánět a potápět, 19. března 2001.

Největší ropná plošina světa se potápí. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesá ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy, 21. března 2001.

Největší ropná plošina světa se potápí. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesá ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy, 21. března 2001.

Největší ropná plošina světa se potápí. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesá ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy, 21. března 2001.

Největší ropná plošina světa se potápí. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesá ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy, 21. března 2001.

Největší ropná plošina světa se potápí. Čtyřicetipatrový kolos patřící brazilské firmě Petrobras klesá ke dnu i s 1,5 milionem litrů ropy, 21. března 2001.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Vláda potěší prodejce vánočních kaprů. Chce je osvobodit od EET

Ministerstvo financí chce rozšířit materiál o osvobození od elektronické evidence tržeb (EET) o předvánoční prodej ryb. V pondělí to řekl ministr financí Ivan...  celý článek

Ilustrační snímek
Ministerstvo chystá překotné změny v ČSSZ. Jde o stamilionové IT zakázky

V České správě sociálního zabezpečení se chystají personální škatulata. Vznikne nová mocná sekce, která zkombinuje IT a veřejné zakázky. Dosavadní ředitelé...  celý článek

daně
Nová Sněmovna změní život zaměstnanců i podnikatelů. Tvrdí, že k lepšímu

Politické strany, které usednou v novém parlamentu, se chystají změnit podmínky pro podnikání. Podle předvolebních slibů chtějí snižovat daně z příjmů pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.