"Není dál možné, aby rohlík stál méně než krabička sirek a pečivo bylo o tolik levnější v porovnání se sousedními zeměmi," říká Jedlička.
O zdražení mluví pekaři každoročně, tentokrát mají v ruce ale o něco pádnější vysvětlení: cenu obilí. Na tu totiž mnohem více než v minulosti tlačí zavedení biopaliv.
O zrno tak už nemají zájem jen potravináři, ale i výrobci etanolu, kteří ho přidávají do pohonných hmot. Ceny obilí letos prudce rostou, potravinářská pšenice se dostala u nás na hranici šesti tisíc korun za tunu, což je dvojnásobek loňských cen.
Podle údajů Českého statistického úřadu stouply ceny pšenice meziročně jen o 55 procent, čísla ale ještě nezachycují zářijové změny cen. Kilogram chleba za rok zdražil o sedmdesát haléřů na téměř 18 korun, kilo bílého pečiva podle dat ČSÚ o čtyři koruny – zhruba o osm procent.
Pekaři chystají do konce roku zdražení nejméně o pětinu až čtvrtinu. Kilogram chleba by tak podle jejich představ měl stát až 25 korun, rohlík přes dvě koruny.
Řetězce zdražování chápou
Pekárny už začaly vyjednávat s obchodními řetězci o vyšších cenách. "Mám pocit, že to chápou. V průměru počítáme se zdražením nejméně o pětinu," říká Jaroslav Kurčík, generální ředitel Penamu, dvojky na trhu.
"Kontaktovali nás, ale zatím jsme nejednali. Je potřeba mít na paměti, že mouka má na výrobní ceně rohlíku podíl kolem dvaceti procent," mírní požadavky pekařů šéf Globusu Petr Vyhnálek. Podle pekařů je to však až polovina.
Jak nakonec dopadne vyjednávání, nelze zatím říct. V minulosti obchodníci dokázali chutě pekařů omezovat. Letos je to ale méně pravděpodobné. Pokud by totiž obchod odmítl dodávku od jednoho pekaře, těžko najde jiného, který dodá rohlíky levněji – cena mouky je pro všechny stejná.
To by nakonec mohlo smazat největší vyjednávací nevýhodu pekařů oproti mlékárnám – v oboru totiž panuje mnohem větší konkurence. Kvůli cenám obilí zdražila jako první mouka, v některých případech až o padesát procent.
"Museli jsme zdražit, nic jiného nezbývalo, když jde cena obilí tolik nahoru," říká generální ředitel mlynárenské a pekárenské firmy Millba Czech Jiří Kreč.
Jeho slova potvrzují i další mlýny. "Zdražovali jsme na začátku září a teď znovu v říjnu," řekla pracovnice Mlýnu Perner Svijany.
Pekaři se dušují, že za nynějším růstem cen jsou jen drahé suroviny. "Vstupy nám opravdu výrazně vzrostly a do zdražení rozhodně nic neschováme," říká Kreč.
Do pečiva se kromě obilí promítají i ceny elektřiny a plynu, které také rostou. "Ale i mák, ten letos poskočil o více než třicet procent," vypočítává Jedlička.
Někteří menší pekaři už ceny dokonce zdvihli. "Asi o deset procent jsem zvýšil ceny u sladkého pečiva, které je náročnější na práci," uvedl Karel Endler z hrádeckého pekařství Enita.
U chleba a rohlíků ceny zatím neměnil. "Nechci být první, lidé jsou na jejich cenu nejcitlivější. Naštěstí jsem si udělal zásoby mouky na dva měsíce dopředu," dodal.
Chystají se menší balení
To, že bude chléb dražší, povede i k tomu, že pekaři budou nabízet čím dál častěji i menší balení. Podle Jedličky si lidé více rozmyslí, kolik chleba koupí a zda ho zbytečně nevyhodí. Menší chleby jsou běžné například v Německu, kde stojí kilogram v přepočtu kolem padesáti korun.
Drahé obilí zdraží zřejmě ještě další potraviny, zejména maso. K výkrmu hospodářských zvířat jsou potřeba směsi vyráběné právě z obilí. Na jeho vysokých cenách letos vydělají hlavně zemědělci, kteří čekají rekordní zisky.
Navíc výše jejich dotací z Evropské unie není na ceně obilí nijak závislá. Zemědělci totiž dostávají dotaci podle hektaru a místa, kde pěstují.
V cenách pečiva, stejně jako v jiných potravinách, ale panují velké regionální rozdíly. Například kilogram chleba v Moravskoslezském kraji je téměř o pětikorunu dražší než v Karlovarském kraji.
Potravináři pro to často nemají vysvětlení. "Dodáváme řetězcům všude za stejné ceny, takže to je jejich cenovou politikou," říká šéf Penamu. Obchodníci rozdíly vysvětlují různě velkou konkurencí i kupní silou v regionech.
Podobné rozdíly se netýkají jen pečiva. Nákupní koš potravin, které sleduje Český statistický úřad, ukazuje rozdíl více než sedmdesát korun. Nejlevněji vycházejí potraviny na severu Moravy, nejdráže na jihu Čech – tam lidé za nákup jídla utratí téměř o desetinu více než obyvatelé Moravskoslezského kraje.
"Jsme blízko hranicím, mléko utíká do Německa," vysvětluje například vysoké ceny mléka šéf Madety Milan Teplý.
Budete kupovat méně pečiva, pokud zdraží?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 14. října 2007. Anketa je uzavřena.
