Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chov královských koní střídá šéfy

  17:19aktualizováno  17:19
Norbert Záliš už není ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Dlouholetého šéfa chovu koní, kteří slouží mimo jiné u dánského královského dvora, odvolal ministr zemědělství Jaroslav Palas. Kontrola prý prokázala jeho jednoznačná pochybení. Kritici Zálišovi vyčítali rozmařilé hospodaření.

Ministerstvo zatím podrobnosti nesdělilo s tím, že se k výsledkům inspekce musí vyjádřit Záliš. On sám vidí za svým pádem spíše neshody ve způsobu vedení instituce.

"Jsem pro řadu lidí nepřijatelný a v tom smyslu samozřejmě Kladruby potřebují ředitele, kterého ministr podporuje. A já v tom smyslu Kladrubům takového ředitele přeji," reagoval Záliš.

Návštěvu několika různých inspekcí v kladrubském hřebčíně sice potvrdil, ale popřel, že by některá z nich odhalila nesrovnalosti v hospodaření. Ty vylučuje také auditorská firma.

Na Zálišovo místo jmenoval ministr Palas Milana Vítka, který naposledy působil jako ředitel Okresní agrární komory v Opavě.

Záliš uvedl, že tlaky na své odvolání cítil z různých stran už několik let. Jedním z nejhlasitějších kritiků je i bývalý stínový ministr ODS Miloslav Kučera.

Mimo jiné Zálišovi vyčítá nevýhodné rozprodeje kvalitních koní a jiného majetku. Záliš se podle něj v hřebčíně choval jako monarcha, kvůli kterému z Kladrub odešla řada odborníků.

"Starokladrubák měl sedm genetických linií a ty dvě nejcennější jsou de facto nenávratně ztraceny z držení národního hřebčína," uvedl Kučera.

"Řada vlivných osobností tím, že se tam třeba svezla na kočáře, nebo tam přespala, najedla se a napila, tak nad tím zavírala oči," dodal.

Záliš tato obvinění odmítá.

Rozsáhlý komplex národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který založil roku 1579 císař Rudolf II., je od ledna 1995 státní kulturní památkou i se starokladrubským koněm.

Ten se stal jediným živým tvorem na světě, který se může takovou výsadou pyšnit. Starokladrubští koně jsou také jedinou rasou na světě vyšlechtěnou speciálně pro ceremoniální dvorské účely.

V roce 1994 vyhrál kladrubský hřebčín veřejnou soutěž na obnovu dánského královského spřežení pro slavnostní příležitosti u dvora královny Margarety II. a do do Dánska putovalo šestispřeží hřebců, které se mimořádně osvědčilo.

Dánský královský dvůr pak v Kladrubech zakoupil i další koně. Šestispřeží z Kladrub vezlo například královnu Margaretu II. při příležitosti oslav 25. výročí jejího panování v lednu 1997 či prince Joachima při jeho sňatku.

V chovu kladrubského hřebčína je podle Záliše něco přes 600 koní. Hřebčín ročně prodá 80 až 100 koní, z toho 80 procent do zahraničí.

Ministerstvo zemědělství provoz hřebčína v posledních letech ročně dotovalo částkou 35 milionů korun.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel Hamé Martin Štrupl
Stát nemá co mluvit do marží a dvojí kvality, říká šéf Hamé

Výši přirážek a problém dvojí kvality má vyřešit trh a ne vláda, říká v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel potravinářské firmy Hamé Martin Štrupl. Hlavním...  celý článek

IKEA (Ilustrační snímek).
Konec luštění návodů. IKEA kupuje firmu na hodinové manžele TaskRabbit

Švédský nábytkářský řetězec IKEA se dohodl na koupi společnosti TaskRabbit, která zprostředkovává pracovníky pro drobné domácí práce, například montáž nábytku,...  celý článek

Mobilní internet - ilustrační foto
Twisto míří s odloženými platbami do Polska. Dostalo injekci 5 milionů eur

Digitální platební služba Twisto získala od holandské ING Group a rakouské pojišťovny UNIQA investici ve výši pěti milionů eur. Ta poslouží na rozvoj služeb v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.