V roce 1998 se stihl oženit a nynější osmdesátiny slaví na rozcestí.
Americký výrobce automobilů Chrysler po rovné dálnici své podnikání zrovna neřídí, nicméně v pondělí je doveze k mezníku označujícímu 80 let existence.
V osmém roce 20. století si třiatřicetiletý Walter Chrysler koupil auto, aniž věděl, jak se řídí.
O devět let později byl prezidentem divize Buick koncernu General Motors, v roce 1920 opustil GM a rozhodl se zachránit stagnující Maxwell. Během pěti let zjistil, že je celému Maxwellu třeba dát nový náboj, a nenašel nic vhodnějšího než pojmenovat jej po sobě.
Šestého června 1925 byl Maxwell přejmenován na Chrysler a americký automobilový průmysl získal vedle General Motors a Fordu třetí základní pilíř. Jméno Chrysler ve světě proslavila i stavba ve své době nejvyššího mrakodrapu světa Chrysler Building v New Yorku.
Chrysler elektrizoval davy. Ve 30. letech zaujala firma netradičním designem modelu Airflow - mimochodem právě ten ji inspiroval k výstavbě aerodynamického tunelu, který Chrysler používal jako první v automobilovém průmyslu.
Chrysler byl ceněn pro neotřelý design
Poválečné konjunktury firma využila k rozšíření výroby. Její produkty byly především v padesátých letech ceněné pro svůj neotřelý design. Sedmdesátá léta však byla debaklem.
Ropná krize v letech 1972 a 1973 předznamenala neúspěch evropských aktivit a Chrysler se ocitl na pokraj krachu. Medicínou, která bankrot odvrátila, byl Lee Iacocca. Ikona světových manažerů se uvedla slibem, že jeho plat bude jediný dolar po dobu, kdy bude Chrysler v minusu, vyhozením 33 z 35 viceprezidentů firmy a propuštěním třetiny zaměstnanců.
Klíčová pro spásu firmy však byla půjčka 1,5 miliardy dolarů, kterou Iacocca dohodl s prezidentem Carterem a Kongresem. Poté, co v roce 1992 Chrysler opustil, to šlo s firmou opět z kopce. Na konci tisíciletí - v roce 1998 - se pak legendární značka zalíbila německému Daimleru. Ale zdánlivě ideální spojení především na západní polokouli příliš nefungovalo.
Až šéf Dieter Zetsche dokázal v posledních letech nalézt cestu, jak dostat Chrysler do kondice a ubránit jej proti tlaku japonských aut. "Proč svět potřebuje Chrysler? Protože bez něj by byl nudným a smutným místem," prohlašuje Zetsche.
