Chudoba stihla 135 tisíc domácností

  • 49
V roce 2001 byly v České republice necelé čtyři miliony domácností. V téměř 135 tisících z nich žili chudí lidé. Zatímco v průměrné domácnosti měl každý člověk ročně k dispozici téměř 83 tisíc korun, nejchudší si museli poradit s 28 tisíci. Z pohledu EU je chudáků ještě víc.

Evropské normy totiž považují za chudého toho člověka, který má roční příjem nižší než 60 procent příjmů, jenž pobírá alespoň polovina obyvatel unie.

Podle tohoto měřítka bylo v roce 2001 v Česku chudých dokonce 284 tisíc domácností, ve kterých žilo téměř 700 tisíc lidí.

Výsledky šetření sociální situace domácností zveřejnil Český statistický úřad na svých internetových stránkách. Informace dodalo přes deset tisíc domácností.

PŘÍLOHA O SČÍTÁNÍ LIDÍ, DOMŮ A BYTŮ

Všichni mají ledničku, dál je to horší
Zmíněných 135 tisíc domácností se ocitlo pod hranicí životního minima. Jejich nízké příjmy, z většiny zajišťované dávkami od státu, se samozřejmě odráží i v jejich vybavenosti.

Zatímco ledničku má 93 procent nejchudších, pračku mají jen dvě třetiny domácností. Devadesát procent disponuje barevnou televizí, 41 procent vlastní mikrovlnou troubu. Mobilní telefon je ve třetině zmíněných domácností.

Osobní automobil má čtvrtina domácností pod hranicí životního minima, třetina po něm touží, ale nemůže si ho dovolit. Auto je nejčastěji poptávanou nedostupnou věcí.

Chudí jsou zpravidla sami
Chudou domácnost tvoří nejčastěji jeden člověk, který je pouze vyučený nebo má základní vzdělání. Obvykle to jsou důchodci, lidé bez práce a dělníci, výrazně převažují ženy nad muži.

Čtvrtinu domácností zápasících s penězi však tvoří úplné rodiny, zhruba stejný počet má dvě a více dětí. 

Většina domácností tvrdí, že se jejich situace zhoršuje nebo přinejlepším zůstává stejná, zlepšení lze pozorovat jen minimálně. Lidé se potýkají především s náklady na bydlení.

Byty nebo domy jsou podle nich často vlhké a ve špatném technickém stavu. Pětina z nich měla problémy s placením elektřiny a plynu, někteří bojují i s pravidelnou úhradou nájmu. Bydlí nejčastěji na venkově nebo na sídlištích.

Zahrádka to zachrání
S finanční tísní se chudé domácnosti snaží bojovat různě. Údržby a opravy provádějí svépomocí, pěstují zeleninu a ovoce nebo chovají hospodářská zvířata a část potravin si tak zabezpečí z vlastních zdrojů.

Většina z nich nemůže obnovovat zastaralé vybavení bytu nebo domu, peníze nezbývají ani na koníčky nebo kulturu. Příjmy nejčastěji stačily pouze na základní věci, často jen na základní potraviny a desetina chudých domácností neměla peníze ani na ně.

Největší podíl mají chudé domácnosti v Olomouckém, Plzeňském a Ústeckém kraji, honě jich je také na jižní Moravě a v Moravskoslezském kraji.

Nejmenší zastoupení mají v tradičně bohatší Praze, ale také v Královéhradeckém kraji, na Zlínsku a na Liberecku.

Nejbohatších je víc
Ve zcela opačné situaci se nachází desetina nejbohatších domácností s ročním rozpočtem 210 tisíc korun na osobu.

Tři čtvrtiny z nich mají auto, 38,5 procenta osobní počítač (téměř čtvrtina s přístupem na internet) a 71,4 procenta mobilní telefon. Pračky, chladničky a barevné televizory se nacházejí téměř ve 100 procentech domácností této skupiny.

,