A žádnou výraznou změnu do tohoto závěru zatím nepřinesla svými posledními kroky v oblasti daní a sociálních dávek ani vláda.
Například žena či muž se dvěma dětmi vydělávající si devět tisíc korun hrubého při zvýšení příjmu o stovku ve skutečnosti dostanou navíc čistého jen 40 korun.
O 60 korun přijdou kvůli daním a sníženým sociálním dávkám. Vyplývá to z čerstvé studie Vysoké školy ekonomické a ministerstva financí.
Problém je stále stejný: když lidé bez příjmu začnou pracovat nebo si hledají lépe placenou práci, přijdou často kvůli vyšším daním a zejména štědrým sociálním dávkám o více než polovinu toho, co si vydělají.
Existují i horší případy, že se zvýšení hrubého příjmu neprojeví vůbec nebo dokonce člověk ještě zchudne.
Přídavky na děti či příspěvky na bydlení jsou odstupňované podle příjmu a po dosažení určité hranice už se neposkytují vůbec.
"Kdybych začala pracovat, přišli bychom o přídavky na děti a ještě bych musela platit, protože děti musíte někam dát," říká Helena Grundmanová, matka pěti ratolestí.
Poté, co si u posledního narozeného vše propočítala, se proto rozhodla být zatím s dětmi doma. Moc nabídek k práci a šanci na vylepšení příjmu rodiny jí neskýtá ani vysokoškolský diplom z filozofické fakulty.
Žádnou změnu neznamenaly v životě této rodiny ani daňové bonusy na děti zavedené od počátku letošního roku. S příjmem se nachází nad dvaceti tisíci a do těchto řad už ministr financí Bohuslav Sobotka svými novinkami nemířil.
Daňové bonusy podle expertů ani nijak nevylepšily motivaci zaměstnanců pracovat více nebo hledat práci za větší peníze. Jako malé plus je však pocítí nezaměstnaný, který si práci najde. Lidé bez příjmů totiž na bonus nemají nárok.
"Hlavní problém při motivaci k práci jsou sociální dávky. Například na děti máte různé dávky od přídavků, sociálního příplatku a nově i daňový bonus," říká Robert Jahoda z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Sám se také zabývá tím, komu se nejméně vyplatí pracovat, a loni došel k tomu, že nejméně motivované jsou rodiny s mnoha dětmi. To potvrzují i sociální úřady, které nepozorují žádné změny k lepšímu ve větším odlivu dlouhodobě nezaměstnaných.
"Letos už jsme vyplatili na sociálních dávkách o 2,5 milionu korun více," říká Miroslav Hájek, šéf sociálního odboru na Městském úřadě v Bruntále. Více se na podporách pro dlouhodobě nezaměstnané vyplácí za celou republiku. Rozpočet je za pět měsíců překročen skoro o dvě miliardy.
Nezaměstnanost v Česku se drží i přes stále nově vyrůstající podniky stále kolem devíti procent a bez práce je více než půl milionu lidí. Zastavení nárůstu výdajů na sociální dávky a zvýšení motivace k práci je zatím v nedohlednu. Ministerstvo práce sice chystá nový zákon o životním minimu, ale v předvolebním kabátku. K jeho snížení nedojde a některé sociální dávky se mají dokonce zvýšit.
 Nezaměstnanost, úřad práce |
