Obětí čínské války s chudobou jsou hlavně chudí. Stát je žene do měst

  4:59aktualizováno  4:59
V rámci svého boje s chudobou tlačí čínská vláda venkovany ke stěhování do měst. Čínské metropole ale masivní příliv migrantů odmítají, panují zde obavy o dostupnost zdravotní péče a vzdělání. Přesídlení chudí farmáři z vesnic se tak soustřeďují na předměstích, kde však chybí infrastruktura.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

V projevu na 19. sjezdu Komunistické strany Číny prezident Si Ťchin-ping zopakoval svůj závazek z roku 2015, kdy slíbil během pěti let vymanit ze spárů chudoby až 70 milionů lidí. Hranici chudoby představuje pro čínskou vládu příjem 2 300 juanů (7,5 tisíce korun) ročně. 

Agentura Reuters uvádí, že koncem roku 2016 žilo v Číně 43,35 milionu lidí pod touto úrovní. Časopis Foreign Policy píše, že vládní snaha o snížení chudoby stojí z velké části na již přetíženém systému sociálních benefitů, u něhož hrozí zhroucení, a na politice, která by mohla situaci chudých Číňanů ještě zhoršit.

Jak snížit chudobu? Prestěhováním do města

Si Ťchin-pingův slib představuje rozšíření vládního záměru z roku 2012, kdy se Čína rozhodla přesunout do měst až 100 milionů venkovanů během osmi let. Vládní představitelé se domnívají, že městský život s sebou nese vyšší životní úroveň a zvedá domácí spotřebu.

V lednu 2014 čínský premiér Li Kche-čchiang slíbil „vést válku proti chudobě se silnějším odhodláním a zabránit, aby sužovala budoucí generace“. Klíčem by podle jeho slov citovaných serverem oficiálních čínských novin mělo být „přemístění lidí žijících v nehostinných oblastech a podpora malých měst, kde může přestěhovaná populace využívat stejných služeb jako obyvatelé těch velkých.“

Čína ale nechce chudé venkovany stěhovat do jakýchkoliv měst. Dvě největší, Peking a Šanghaj, už svůj růst zastropovala. Počet obyvatel Pekingu podle vývojového plánu nesmí překročit 23 milionů, Šanghaj se zastaví na 25 milionech. Podle časopisu Foreign Policy vedly k těmto závazkům obavy zdejších obyvatel z přílivu migrantů, který by jim omezil přístup k lepším školám a nemocnicím.

TISÍCE BOT. Zaměstnanci pracují na tradičních čínských botách v oblasti Yiyuan...

TISÍCE BOT. Zaměstnanci pracují na tradičních čínských botách v oblasti Yiyuan County, která se nachází v provincii Shandong.

Ekonomické migranty z venkova nikdo nechce

V Pekingu začaly úřady krizovou situaci řešit rázným způsobem. Pracovníky, kteří přijeli do čínského hlavního města ilegálně, vyhánějí i demolicí celých městských bloků. Deník The New York Times uvádí, že někdy se tak děje pouhých několik hodin poté, co byli obyvatelé těchto domů varováni. Úřady se hájí tím, že lidé jsou nuceni opustit ilegální stavby kvůli bezpečnosti. Jako argument uvádějí zejména incident, kdy během požáru jedné z nich zahynulo několik lidí. Podle mnohých migrantů se ale jedná o záminku k jejich vyhnání z města a zklidnění situace v metropoli, kde počet obyvatel překročil 20 milionů.

Snahy o snížení počtu příchozích do hlavních čínských měst vedou k tomu, že úřady nutí migrující venkovany ke stěhování na předměstí měst, která často nedisponují potřebnou infrastrukturou. Obyvatelé těchto nově vystavěných čtvrtí mají často omezený přístup ke zdravotní péči a vzdělání, uvádí časopis Foreign Policy. Důvodem je čínský stupňovitý systém státní podpory, jenž protežuje velká města, což často nutí lidi z těch menších cestovat za kvalitním lékařem stovky kilometrů.

I to pro mnohé z nich představuje zásadní zvýšení životní úrovně. Americký rozhlas NPR popisuje příběh přestěhované Qin Huameiové, která vyměnila bahenní dům v provincii Kuej-čou, jež je jednou z nejchudších oblastí Číny, za nový dvoupokojový byt ve hlavním městě této provincie Kuej-jang. Již nemusí pro vodu každé ráno do studny, ale stačí jí otočit kohoutkem. „Život je zde mnohem lepší než na vesnici, teď ale potřebuji peníze na jídlo,“ říká Huameiová pro NPR. „Předtím jsme prostě snědli, co vyrostlo.“

Čínský prezident na sjezdu strany upevnil svou moc (24. října 2017).

Čínský prezident Si Ťchin-ping si na sjezdu strany upevnil svou moc (24. října 2017).

Státem kontrolovaná urbanizace je gigantickým experimentem

S prakticky nulovou pracovní zkušeností z jiných oblastí, než je farmaření, má venkovské obyvatelstvo značný problém najít a udržet si ve městě práci. Přesídlení lidé mají problém najít stabilní zaměstnání kvůli jejich nezkušenosti s městským prostředím a nedostatku kontaktů, píše Foreign Policy. Situace je obzvlášť alarmující pro starší obyvatele, kteří nemají téměř žádnou šanci uplatnění na městském pracovním trhu.

Státem kontrolovaná urbanizace byla a je „unikátním a gigantickým experimentem“, říká Eduard Kögel, městský plánovač a expert na čínská města. Pro německou vysílací síť Deutsche Welle vysvětluje, že „města a jejich rozšíření jsou budována na základě čistých spekulací, nesouvisí to s přímou poptávkou, při stavbě rozsáhlých úseků se předpokládá, že díky budoucímu růstu a prosperitě se prostor nějak zaplní“.

Kšeftování s půdou, jež patří „všem“

Podle čínské legislativy mají vesničané pouze omezená majetková práva jelikož komunistická země nepřipouští soukromé vlastnictví půdy. V městských oblastech ji vlastní přímo stát, na předměstích a venkově je to tzv. vesnický kolektiv, standardně prostřednictvím společné hospodářské organizace či výboru, uvádí server China Law & Policy. Vláda nebo její podřízená lokální instituce tak disponuje právem půdu kdykoliv zabavit, přičemž farmáři mají nárok pouze na kompenzaci v hodnotě zlomku ceny půdy. 

Tyto kompenzace se liší od vesnice k vesnici a někteří obyvatelé nedostanou vůbec žádnou finanční náhradu. Objevují se i případy, kdy úřady prodají zabavenou půdu developerům za cenu několikanásobně vyšší. Asi nejznámějším případem vyhrocení podobné situace je vesnice Wu-kchan, kde v roce 2011 došlo po protestech místních farmářů až k jejímu policejnímu obležení. Podle průzkumu institutu Landesa, jenž zkoumá rozvoj venkova, má až 43 procent čínských vesnic přímou zkušenost s vládním zabavováním půdy a 20 procent těchto případů skončilo nuceným vystěhováním.

V čínském městě Ž’-čao jsou kvůli smogu vidět jen špičky budov. Jelikož je Čína...

V čínském městě Ž’-čao jsou kvůli smogu vidět jen špičky budov. Jelikož je Čína největším spotřebitelem uhlí na světě, do smogu se v posledních letech zahalilo mnoho jejích měst. Špatná úroveň životního prostředí je způsobená především prudkým ekonomickým rozvojem. (Ž'-čao, Čína, 2. června)

Výdaje a dluhy rostou

Navíc dodání potřebných služeb pro přesídlené venkovany a migrující pracovníky je značně nákladné. Týdeník The Economist cituje odhad státního think tanku Chinese Academy of Social Sciences, podle kterého vyjde zabezpečení milionu nových obyvatel měst na přibližně 15 miliard dolarů (315 miliard korun). Stěhování 70 milionů lidí, tak jak předpokládá vládní program, by stálo přes jeden bilion dolarů, tedy třetinu veškerých čínských státních výdajů.

Zůstává otázkou, jak chce čínská vláda pokračovat ve svém boji proti chudobě, a zároveň stimulovat růst investicemi do infrastruktury, udržovat penzijní systém, jenž trpí snižováním počtu lidí v produktivním věku kvůli následkům politiky jednoho dítěte, a současně dotovat potřebné změny ve zdravotnictví a vzdělávání. 

V srpnu 2017 Mezinárodní měnový fond varoval před agresivní čínskou růstovou strategií „na dluh“. Čínský státní dluh vzrostl mezi lety 2000 až 2014 ze 2,1 bilionu dolarů na 28,2 bilionu (téměř 600 bilionů korun) a v roce 2022 by měl podle předpokladů dosáhnout 300 procent HDP.

Osud čínské války proti chudobě tak bude záviset na generální reformě sociálního systému a na tom, jak se vypořádá s astronomickým nárůstem dluhu. I v případě, že se jim podaří vyhnout ekonomické krizi, s největší pravděpodobností ponesou následky (opět) malí farmáři a venkované.

Autor:

Nejčtenější

Hygienické peklo v čínských hotelech. Personál usvědčila skrytá kamera

Na každý povrch dnes existují specializované přípravky, někdy si však poradíte...

Čínské luxusní hotely se musely omluvit poté, co se na sociální síti objevilo video, ve kterém jejich zaměstnanci...

Obchody si akcemi Black Friday utahují smyčku kolem krku, říká odborník

Black Friday

Od pondělí 19. listopadu začnou u některých obchodníků výprodeje na tzv. Černý pátek. Řada e-shopů však ve snaze zvýšit...

Dráhy nevědí, co s historickými vlaky. Prodělávají jim 40 milionů ročně

Lokomotiva řady 750.356 přezdívaná Brejlovec je jednou z těch, kterou chtějí...

Na ministerstvech dopravy a kultury vzniká plán na záchranu parních lokomotiv a dalších historických vozidel, o které...

Cigarety bez dýmu. Firma láká Čechy na zahřívaný tabák, lékařka varuje

Americká společnost Philip Morris představila novou generaci zahřívaných...

Společnost Philip Morris ČR v úterý představila novou generaci zahřívaných cigaret bez kouře iQOS 3. Vedle ní přišla i...

Zemřel majitel výrobce optiky Meopta. Přezdívalo se mu přerovský Baťa

Úspěšný byznysmen Čechoameričan Paul Rausnitz, který v 90. letech zachránil...

V neděli zemřel podnikatel a válečný veterán Paul Rausnitz, který ze dna přivedl ke globálnímu úspěchu výrobce...

Další z rubriky

Vyplatí se vyměnit steak za fazole? Ušetří jednotlivec i celý systém

Ilustrační snímek

Různé studie tvrdí, že z pohledu nákladů na výrobu potravin je vegetariánství a veganství výhodnější než produkce masa...

Diamant Pink Legacy se vydražil za rekordních 1,2 miliardy

V aukční síni Christie's ve švýcarské Ženevě se bude dražit téměř...

Diamantový skvost jménem Pink Legacy se v ženevské aukční síni Christie’s v úterý v noci vydražil za rekordních 50,4...

Mexičané chrání svou pálenku, Muskova Teslaquila se setkala s odporem

Elon Musk

Plány Elona Muska na výrobu alkoholického nápoje značky Teslaquila narážejí. Podle mexických regulátorů tento název až...

Najdete na iDNES.cz