Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Čína ví, co chce. A už to dělá

  18:11aktualizováno  18:11
Země středu překonala Německo a Británii a nyní je již druhý největší světový investor. Do roku 2020 Čína zřejmě předběhne i Spojené státy a stane se jedničkou. Že si Číňan kupuje americké, britské, německé dluhopisy, je oťukávání před velkými projekty, které budou následovat, píše v komentáři Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Také v Česku se Čína krok za krokem dere výš: Evropská centrální banka teď třeba povolila čínské CEFC získat 50 procent v J&T Finance Group. Pokud by si v německém Frankfurtu, kde má Evropská centrální banka sídlo, mysleli, že to jsou peníze nevalné povahy, souhlas by nedali. Na celý deal se musí podívat ještě čeští regulátoři – jejich názor bude klíčový – doporučuji sledovat, bude to důležitý signál.

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Aleš Michl, externí poradce ministra financí, ekonom fondu Quant

Před rokem jsem touto dobou seděl na univerzitě v Pekingu a očekával přednášku komunistického učitele o ekonomice a mezinárodních vztazích. Přišel profesor a mluvil perfektně: polemizoval s Niallem Fergusonem z Harvardu – vyjadřoval se k citlivým otázkám pro Čínu, jako je Tibet nebo ostrovy v Jihočínském moři, upozornil na rizika čínského realitního a bankovního trhu.

Vzali jsme Fergusonovu knihu Vzestup peněz z roku 2008 s provokativní otázkou: Průměrný Američan vydělává víc než 44 tisíc dolarů ročně. Navzdory bohatství lidí, jako jsou realitní magnát Wang Jianlin nebo zakladatel Alibaby Jack Ma, vyžíval tehdy průměrný Číňan s necelými 2 000 dolary, proč by měl chtít ten druhý půjčovat peníze tomu prvnímu, který je dvaadvacetkrát bohatší?

Proto, že to chápe jako začátek velkých investic.

Nová hedvábná stezka

To, že si Číňan kupuje americké, britské, německé dluhopisy, je oťukávání před velkými projekty, které budou následovat.

Od vydání Fergusonovy knihy vystoupala čínská průměrná mzda na 10 tisíc dolarů. Úspory v celé ekonomice byly v roce 2008 51 procent HDP.

Velká čínská partie: nová hedvábná stezka je větší než Marshallův plán

A zkrátily se jen malinko, nyní jsou 48 procent HDP – stále nejvíc na světě. Kolik může být ještě investováno… Pro srovnání, německé úspory jsou 27 procent HDP, americké 19 procent, britské 13 procent.

V budoucnosti lze čekat, že tyhle peníze půjdou už méně do nemovitostí, hotelů nebo zábavy a o to více se zintenzivní investice do infrastruktury, energetiky, telekomunikací nebo právě do bankovnictví. Pěkný příklad je fotbal. Analýzu na něj letos udělal londýnský institut ThinkingLinking: Prezident Si Ťin-pching dříve prohlásil, že Čína se stane hlavním hráčem ve světovém fotbalu. Národní plánovací komise, hlavní ekonomický regulátor, oznámí plán, že Čína se stane fotbalovou velmocí do roku 2050. Mezi roky 2014–2016 Číňané nakoupili fotbalové kluby za 2,15 miliardy eur.

Koupě Interu Milán, britského Readingu, francouzského Lyonu a pražské Slavie (derby bylo božské) z nich udělala prakticky největší investory do fotbalových klubů na světě. Žádná země v historii takhle rychle nezvládla se z nuly dostat na fotbalovou investorskou jedničku. Komise tak raději teď oznámila, že tyhle investice budou zbržděny – aby jednou neskončily jako Japonci v osmdesátých letech, toužící si koupit vše, což bylo navenek krásné, ovšem na úkor kupy nesplacených úvěrů v bankách.

Štědrá čínská ruka financuje infrastrukturní kolos. Může zavalit celé země

Čím více půjdou Číňané jen po trofejích, tím více budou riskovat, že jejich investice budou málo ziskové, že to dopadne na jejich domácí banky a podniky, které je financovaly.

Řadu neúspěchů již zažili. Čím více se zaměří na dlouhodobé strategické projekty, tím více budou investovat do budoucnosti a později si budou stahovat domů dividendy.

Fakt doporučuji sehnat si malou, pouze osmadvacetistránkovou brožurku – není rudá, nýbrž modrá. A na to, že ji schvalovala čínská nejvyšší Státní rada, pak ještě Národní rozvojová a reformní komise a dvě ministerstva k tomu, se jmenuje docela moderně – Vize a akce.

Brožurka pojednává o nové hedvábné stezce, kterou Číňané dělají. Vlastně kopají. Je to překlad oficiální čínské vize, ze které vychází výstavba silnic a železnic podél starodávných stezek, přístavů, plánování lodních tras po mořích a zavádění nových leteckých linek – to vše má sloužit rozvoji obchodu.

Jako před staletími

Takto Číňané opravdu přemýšlejí. Asi si ze školních lavic pamatujete hedvábnou stezku. Byla základem starověkého a středověkého mezinárodního obchodu. Byla to trasa spojující Čínu s Mezopotámií, Persií, Indií a Středozemním mořem, to znamená s Římem a s Evropou…

Po těchto cestách se dopravovalo v karavanách a na lodích do Evropy hedvábí (proto ten původní název), porcelán, koření, léky, parfémy.

Naopak opačným směrem, na východ putovalo sklo, zlato, stříbro, koberce, datle, víno, koně. Zboží se posouvalo mezi sklady, obchodními centry na trase, až dorazilo do cíle.

Čína to chce nakopnout znovu.

Nejen chce, už to dělá.

Jestli má někdo v hlavě srovnané, co chce dělat, tak je to Čína – ano, uvědomuji si, že tohle tvrdím o největší komunistické zemi na světě.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lego představilo novou kolekci s názvem Ženy ve vesmíru.
Lego před Vánocemi servíruje novou kolekci: oslavuje úspěšné ženy NASA

I letos chce společnost Lego podpořit své vánoční tržby uvedením nové kolekce. Tentokrát míří nejnovější stavebnice na milovníky vesmíru a zároveň obdivovatele...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Pivo budiž požehnáno. Zavřené kostely se znovu otevírají jako pivovary

Jenom od roku 2011 bylo ve Spojených státech nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento...  celý článek

Japonský premiér Šinzó Abe během předvolební kampaně (16. října 2017)
Střelec Abe vyhrál volby, akcie v Tokiu prorazily strop

V září 2006 se Šinzó Abe stal vůbec nejmladším japonským premiérem, ale necelý rok poté ho z nejvyšší funkce odstřelila řada politických skandálů. V roce 2012...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.