Podle údajů Světové banky rostla ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika 11,3 procenta, což je vůbec nejvíce za posledních deset let.
"Vláda už podnikla některé kroky k ochlazení ekonomiky," uvedla Světová banka. V tom by podle jejího doporučení měly čínské autority dál pokračovat, ale zároveň by své úsilí měly napřít více směry.
Bankéři jsou totiž znepokojeni tím, že Čína nezvládá své investice, které jsou hned po gigantickém obchodním přebytku největším motorem růstu.
Zahraniční obchod se čínská vláda pokouší přiškrtit postupným uvolňováním kursu jüanu. Ten byl totiž dlouho podhodnocený a čínské zboží tak bylo pro ostatní země velmi levné.
Vláda pak pustila jüan do řízeného floatingu, což znamená, že místo pevně stanoveného kursu určila pouze pásmo, ve kterém se kurs smí pohybovat.
Jüan od té doby sice posiluje, ale i tak vyvolává měnová politika čínské vlády v zahraničí nelibost. Tamní ekonomové totiž volají po tom, aby kurs jüanu stanovoval pouze trh.
Kromě rekordních přebytků ale nejlidnatější zemi hrozí i přeinvestování ekonomiky, která by mohla způsobit problémy v bankovním sektoru. Půjčky jsou totiž kryté právě investičními celky, jejichž ceny mohou být poměrně nejisté právě v případě, že se pro ně nenajde adekvátní využití, upozornila Světová banka.
Čína je podle Světové banky čtvrtou největší ekonomikou světa. Největší jsou Spojené státy, po nich následuje Evropa a Japonsko. - více zde
