Loni si čínské vedení stanovilo růst na úrovni 6,5 až 7 procent, nakonec však HDP vzrostl o 6,7 procenta, což je nejméně za 26 let. Peking se letos chystá provést některé reformy, které by v budoucnu měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Pokouší se stimulovat domácí spotřebu a naopak omezit vládní investice, které vedly k obavám z raketového tempa růstu dluhu.
Li proto uvedl, že země cílí na růst „okolo 6,5 procenta či vyšší, pokud to bude možné“. Omezený růst, který přesto zůstává jedním z nejvyšších na světě, podle premiéra souvisí s revizí fungování čínské ekonomik, která se přestává spoléhat výhradně na vývoz, těžký průmysl a masivní státní investice a začíná více sázet na domácí spotřebu.
V souvislosti s tím hodlá letos Peking omezit výrobu oceli o 50 milionů tun a produkci uhlí o více než 150 milionů tun a pokračovat tak v trendu předchozích let. To přispěje k redukci exportu čínských surovin do západních zemí, který je terčem ostré kritiky amerického prezidenta Donalda Trumpa a některých dalších západních politiků.
Ačkoli čínský premiér Trumpa přímo nezmínil, kritizoval jeho snahu o ochranu před volným obchodem, který Čína hájí. „Deglobalizační trend a protekcionismus jsou na vzestupu,“ uvedl Li, podle něhož „viditelně posilují faktory, které mohou způsobit nestabilitu a nejistotu“.
Letošní zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců není tak ostře sledováno jako to loňské, kdy parlament schvaloval nový pětiletý plán, jenž stanovil hospodářské cíle země na roky 2016 až 2020.
