Tencent je jednou z největších firem na světě s hodnotou přes 560 miliard dolarů (13,3 bilionu korun). Známá je hlavně vývojem aplikace WeChat, vlastní podíly v sociálních sítích TikTok či SnapChat a ve velkém investuje do videoherních studií. A nyní se pustí i do výstavby města.
V Šen-Čenu chce firma do sedmi let vybudovat pro své zaměstnance moderní zónu o velikosti Monaka. Jeho architekti přehodnotili tradiční roli silnic pro auta v územním plánování a chtějí vytvořit město pro pěší.
Fotogalerie |
Prostor pro projekt s názvem Net City získal Tencent na jednom z poloostrovů v ústí Perlové řeky. Na ploše zhruba dva čtvereční kilometry vyrostou kromě kanceláří i byty, školy, obchody či sportoviště. Net City má pojmout 80 tisíc lidí a začne se stavět už letos.
Projekt má v rukou architektonická kancelář NBBJ, která Tencentu navrhla i jeho současnou centrálu. Město má vzniknout během sedmi let v rámci tří fází, první z nich nabídne byty, kanceláře a dopravní spojení. S Šen-čenem jej mají propojit trajekty, linky metra a silniční mosty. Značná část chystaného města však autem dostupná nebude.
Pár minut chůze navíc
Mrakodrapy i unikátní čtvrti. Projděte si nejočekávanější stavby Česka |
Jonathan Ward, jeden z architektů NBBJ, si pochvaluje, že díky budování na zelené louce a neobvykle rozhlehlému pozemku mohou autoři projektu zcela přehodnotit roli automobilové dopravy v městském plánování.
„Navrhováním města bez aut jsme strávili spoustu času. Snažili jsme se je upozadit co nejvíc a soustředit se na lidi,“ říká Ward pro stanici CNN.
Výsledkem je tzv. „zelený koridor“ pro chodce, kola či autobusy, jenž tvoří jeden ze základních pilířů projektu. „Nepotřebujete mít každý blok budov obehnán silnicí pro auta. Osekávali jsme je všude, kde si myslíme, že lidé zvládnou pár minut chůze navíc,“ popisuje Ward.
Ambicí plánovačů je, aby Net City šlo příkladem v oblasti udržitelnosti. Jeho budovy budou mít zelené střechy se solárními panely a součástí města má být rovněž systém pro efektivní hospodaření s dešťovou vodou.
Nábřeží města má být navrženo tak, aby odolalo bouřkám i stoupající hladině moře. Lokalita na pobřeží Jihočínského moře totiž patří v tomto ohledu k nejohroženějším na světě. Technické detaily projektu však zatím známy nejsou. Není jasné ani to, kolik bude vybudování futuristického města stát.
Stopka pro mrakodrapy
Na rozdíl od okolních metropolí Šen-čenu, Makaa nebo Hongkongu se nebudou budovy Net City táhnout do stametrových výšek. Ward to deníku The Wall Street Journal zdůvodnil úsporami energie či materiálů. Od stavby mrakodrapů couvá i zbytek Číny.
Budoucnost měst leží ve výškách, Evropě budou stále víc chybět mrakodrapy |
Nové směrnice čínské vlády určené pro architekty, projektanty a městské plánovače obsahují zákaz stavět budovy přesahující 500 metrů. Nesmí se také stavět napodobeniny budov z ciziny, Nové objekty mají být v čínském duchu a v souladu se svým okolím.
Z deseti dokončených budov vyšších než 500 metrů ve světě se polovina nachází v pevninské Číně. Mezi nimi je i druhý nejvyšší mrakodrap světa Šanghajská věž (632 metrů) a Ping An International Finance Center v Šen-čenu (599 metrů). V posledních dvou letech se k nim připojila ještě pekingská CITIC Tower a CTF Finance Center v Tchien-ťinu, které jsou sedmou a devátou nejvyšší budovou světa.
V loňském roce ale počet nových budov měřících 200 metrů a více v Číně klesl o téměř 40 procent, vyplývá z údajů úřadu pro výškové budovy a městskou zástavbu. V centrální obchodní čtvrti v Pekingu byla již dříve pro nové budovy stanovena maximální výšková hranice 180 metrů.
Obří budovy se nevyplatí
OBRAZEM: Skleněný mrakodrap v Číně leží na čtyřech výškových budovách |
Podle architektky Fei Čchen, která vyučuje obor na univerzitě v britském Liverpoolu, dosavadní výstavbu výškových budov některé společnosti používají k sebepropagaci, stejně tak jako lokální úřady, které své město chtějí zviditelnit. Podobné stavby jsou podle ní vždy nesmírně drahé a často nerentabilní.
„Nové směrnice reagují na krizi identity 80. let, kdy města začala hledat vzory pro výstavbu v zahraničí,“ řekla Fei Čchen CNN. „V 90. letech pak čínská vláda města vybízela, aby se snažila ostatním konkurovat stavbou nových dominant a opulentních veřejných budov,“ dodala.
Nynější restrikce čínská vláda zdůvodňuje jak z hlediska designu, tak nově i z hlediska ekonomického. Nad určitou výškovou hranicí totiž cena každého dalšího patra mrakodrapu roste exponenciálně. Panoramata čínských měst jsou tak v současné době poseta nedokončenými mrakodrapy, jejichž budování zastavilo zpomalení hospodářského růstu země.
18. ledna 2019 |
