Po chvíli svůj souboj s českou byrokracií vzdal a požádal vládní agenturu CzechInvest, aby zahraničním manažerům formality vyřídila.
Na otázku "Co vám podnikání v Česku nejvíc ztěžuje?" odpovídají téměř všichni zahraniční manažeři jednotně: byrokracie. S ní se utkají ještě dřív, než do Česka přijedou - při vyřizování víz a pracovních povolení. Nestěžují si, že by na ambasádách či pracovních úřadech bujela korupce. Vadí jim, že vše trvá dlouho a každý úředník žádá úplně jiné doklady a potvrzení.
CzechInvest spolu s ministerstvy zahraničí a vnitra proto připravuje materiál do vlády, kde navrhuje možnosti, jak komplikovanou byrokracii omezit. "Zahraničním investorům to hodně otravuje život," říká generální ředitel CzechInvestu Martin Jahn.
"Řešíme to každý den," souhlasí náměstek ministra průmyslu Václav Petříček, který má na starosti zahraniční investice. Podle Jahna si navíc různé úřady vykládají zákon rozdílně, takže v jedné části Prahy od nich chtějí jiné doklady a potvrzení než v druhé. Návrh Czechinvestu by měl proto zpřehlednit a sjednotit postup úřadů.
Po první nepříjemné zkušenosti zahraniční firma většinou dlouhou peripetii s úřady vzdá a na vyřízení formalit si najme specializovanou agenturu. "Je to pohodlnější. Nemusíte ztrácet čas a stát fronty na úřadech. Já sám osobně žádnou špatnou zkušenost s českou byrokracií nemám. Je to však nekonečný proces. Vízum vždy dostanete jen na rok. Cizincům, kteří jsou tu delší dobu, by určitě velmi usnadnilo život, kdyby to mohlo být třeba na pět let. Do Spojených států běžně dostanete desetileté vízum," říká Alan Crosby, šéf tiskové agentury Reuters v Praze. I on svěřil formality agentuře.
"Když nám dá klient plnou moc, strávím s vyřizováním pracovního povolení asi dva a půl dne na úřadě práce. Nejdřív se tam musíte zajít zeptat, co konkrétně chtějí, protože v Praze 1 je to často něco jiného než v Praze 5. Po telefonu se nic nedozvíte. Všechny doklady pak musíte nechat přeložit do češtiny a notářsky ověřit," říká Dana Kopecká z firmy Voerman, která pro cizince na základě plné moci formality vyřizuje.
Specializovaní agenti nemají na úřadech žádná přednostní práva. Paní Kopecká a jí podobní si zkrátka jen vystojí fronty místo zahraničních manažerů, jejichž čas je příliš drahý. Vyřízení pracovního povolení přijde přibližně na 4 tisíce korun. Žádost o vízum je o pět set korun dražší. Prodloužení pobytového víza žádá ještě více formulářů, takže klient musí zaplatit pět tisíc.
Cizinci jsou často zděšeni tím, že od nich české úřady žádají doklady, které v jejich mateřských státech vůbec neexistují a náhrada za ně se hledá velmi těžko. V Irsku například neznají obdobu našeho obchodního rejstříku. Úřady mají navíc velmi dlouhé lhůty na vyřízení.
Větší byrokracii než pracovní povolení provází získání víza, hlavně jeho prodloužení. České pobytové vízum může zahraniční manažer získat nejdéle na jeden rok. Háček je v tom, že o jeho obnovení nemůže požádat v Praze, ale jen na české ambasádě kdekoliv v zahraničí.
Po roce v Praze tak nezbývá cizinci nic jiného než se vrátit domů a požádat o vízum na české ambasádě. V zahraničí si ho pak cizinec musí i vyzvednout. Podmínkou není žádat v domovské zemi, a tak jsou velmi populární cesty do blízké Vídně či Bratislavy, kde jsou české ambasády a mohou víza vyřídit. Často je to nejjednodušší cesta.
