Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Vyhlásit obchodní válku na Twitteru je snadné, málokdy však pomůže

  17:00aktualizováno  17:00
Začalo to čínskou ocelí a hliníkem. Pak přišly americké sójové boby. Nyní seznamy v USA a Číně čítají stovky položek, na které země hodlají uvalit vysoká dovozní cla. Americký prezident Donald Trump tím chce řešit nejen rekordní obchodní deficit své země, ale také porušování práv duševního vlastnictví ze strany Číny. Jenže jak ukazuje historie, cla nejsou nástrojem, který to vyřeší.
Vlajka USA a Číny

Vlajka USA a Číny | foto: AP

Obchodní války totiž obvykle nemívají vítězů. Pokud přinesou něco dobrého, pak jen omezené skupině a její radost nemá dlouhého trvání.

Se snahou ochránit oceláře nepřišel Trump zdaleka jako první. V roce 2002 zavedl cla na ocel z dovozu až do výše třiceti procent George W. Bush. Po protestech ze strany amerického byznysu, hrozbě odplaty ze strany evropských zemí a zásahu Světové obchodní organizace však začal ustupovat. Po roce a půl opatření zcela zrušil, přestože měla platit tři roky.

Sedm věcí, které byste neměli dělat na prvním rande, nemá-li být poslední

Oproti tomu, čím hrozí Trump, byla navíc Bushova cla slabým odvarem. Týkala se pouze výrobků z oceli a na řadu zemí se nevztahovala. A ačkoliv Bush tehdy tvrdil, že cla dala ocelářům čas se nadechnout, americká média psala s odvoláním na klíčové představitele jeho administrativy o debaklu.

Americká Komise pro mezinárodní obchod spočítala, že ztráty ze zavedení cel byly o třicet milionů dolarů vyšší než výnosy. Oceláři tehdy tvrdili, že díky clům vzniklo šestnáct tisíc nových pracovních míst. Na druhé straně však desítky tisíc lidí přišly o práci v odvětvích, která ocel využívají, například v automobilkách a ve strojírenství. Cla totiž vedla k prudkému zdražení oceli, přičemž nárůst se odrazil v cenách pro konečné spotřebitele.

Může být skutečně zle

Tato čísla lze jednoduše zpochybnit. Nelze totiž jen tak oddělit vliv nově zavedených cel od jiných faktorů. Gary Hufbauer z washingtonského Petersonova institutu je však přesvědčen, že nové celní tarify povedou ke ztrátě většího počtu pracovních míst, než vytvoří.

„Je to velmi drahý způsob, jak zachránit zaměstnanost nebo vytvořit nová pracovní místa,“ tvrdí. Podle něj se jen přesunou peníze do kapes velkých ocelářských skupin. O část byznysu mohou přijít také americké firmy, které do Číny vyvážejí. Třeba výrobce letadel Boeing nebo pěstitelé sójových bobů, kteří do Číny vyvážejí 60 procent své produkce. Nemluvě o zhroucení dlouho budované důvěry mezi obchodními partnery, která se bude jen těžko obnovovat.

Světový obchod

Světový obchod

To se ukázalo například ve 30. letech minulého století. USA tehdy procházely hospodářskou krizí po krachu na Wall Streetu a politici věřili, že zvýšení cel postaví domácí ekonomiku na nohy. Smoot-Hawleyho celní zákon zvedl tarify na 20 tisíc dovozních položek, v průměru o dvacet procent.

Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Jedna země za druhou nasadily odvetná cla, objem mezinárodního obchodu se prudce propadl a americký vývoz i dovoz klesly během tří let zhruba o 60 procent. Mnozí ekonomové se domnívají, že opatření prohloubilo Velkou hospodářskou krizi a bylo jednou z příčin druhé světové války.

Po válce nastalo ve světě období postupného snižování cel. Pokud se státy k podobným opatřením uchýlily, týkalo se obvykle pár položek z některých zemí. V 60. letech například evropské země zavedly clo na americká kuřata, aby ochránily domácí producenty. Američané reagovali zavedením cla mimo jiné na lehké dodávky, které platí dodnes.

V 90. letech mezi nejsilnějšími ekonomickými celky proběhla „banánová“ válka. EU snížila cla na ovoce ze svých bývalých kolonií, proti čemuž se ohradily USA a úspěšně ji zažalovaly u Světové obchodní organizace (WTO). Spor nakonec skončil smírem v roce 2001.

Zda Amerika cla zavede, bude jasné během několika týdnů. „V USA nejprve proběhne veřejné slyšení a po něm budou mít americké podniky možnost podat své námitky. Američané tak nejdříve nasadí první sadu ‚válečných‘ cel za 60 dní. Věříme, že Čína nebude první, kdo opatření zavede,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Pokud by měla vstoupit v platnost všechna opatření včetně připravovaných protiopatření USA, může být skutečně zle. Na obou stranách by bylo postiženo zboží v celkovém objemu okolo 150 miliard dolarů a americkým podnikům by mohl hrozit těžší život uvnitř Číny,“ doplňuje Bureš.



Nejčtenější

Máma se synem zašpuntovali víno kondomem, nápad jim vydělává miliony

Balení vinných kondomů.

Jistě jste už někdy ztratili špunt od lahve a dumali, jak situaci vyřešit. Američanka Laura Bartlettová se svým synem...

PŘEHLEDNĚ: Lidé špatně odhadují platy. Podívejte se, komu by přidali

Ilustrační snímek

Nejvíc platově podhodnoceni jsou učitelé, sociální pracovníci a zdravotní sestry, naopak přiměřený plat berou praktičtí...



Lidé se stěhují do okolí měst, každé ráno pak tráví v autech v kolonách

Stávka na francouzské železnici nahnala více lidí do aut. V Paříži se tvoří...

Kvůli vysokým cenám bydlení ve městech roste poptávka po nemovitostech v jejich okolí. „Evidujeme meziroční růst zájmu...

Makléř si myslel, že pracuje v demoverzi, teď žádá vyplatit miliony eur

Harouna M Traore

Francouzský obchodník na burze žaluje makléřskou firmu Valbury Capital. Žádá, aby mu vyplatila 10 milionů eur, které...

Startup chce prorazit s pánským vibrátorem. Líbil se víc než Apple Watch

Pánský vibrátor Tenuto

Startup MysteryVibe chce změnit vnímání sexu. Podle firmy se totiž sex stává spíše součástí wellness. Kromě tomu...

Další z rubriky

Nejbohatší z bohatých, Bezosovo jmění pokořilo hranici 150 miliard dolarů

Jeff Bezos, prezident a výkonný ředitel amerického obchodního portálu Amazon.com

Zakladatel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos se stal nejbohatším člověkem v moderní historii, hodnota jeho...

Ruští hackeři maskovali útoky pomocí bitcoinů, tvrdí americké ministerstvo

Ilustrační snímek

Ruští zpravodajští důstojníci podle obvinění, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, využívali pro...

Umělé koleno o šest set tisíc levněji. Turismus kvůli operacím roste

Podstoupit lékařské odstranění tuku už není takovým tabu, jako bylo před...

V roce 2016 utratilo podle poradenské firmy PwC kolem 14 milionů lidí 68 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) za...

Najdete na iDNES.cz