Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ANALÝZA: Vyhlásit obchodní válku na Twitteru je snadné, málokdy však pomůže

  17:00aktualizováno  17:00
Začalo to čínskou ocelí a hliníkem. Pak přišly americké sójové boby. Nyní seznamy v USA a Číně čítají stovky položek, na které země hodlají uvalit vysoká dovozní cla. Americký prezident Donald Trump tím chce řešit nejen rekordní obchodní deficit své země, ale také porušování práv duševního vlastnictví ze strany Číny. Jenže jak ukazuje historie, cla nejsou nástrojem, který to vyřeší.
Vlajka USA a Číny

Vlajka USA a Číny | foto: AP

Obchodní války totiž obvykle nemívají vítězů. Pokud přinesou něco dobrého, pak jen omezené skupině a její radost nemá dlouhého trvání.

Se snahou ochránit oceláře nepřišel Trump zdaleka jako první. V roce 2002 zavedl cla na ocel z dovozu až do výše třiceti procent George W. Bush. Po protestech ze strany amerického byznysu, hrozbě odplaty ze strany evropských zemí a zásahu Světové obchodní organizace však začal ustupovat. Po roce a půl opatření zcela zrušil, přestože měla platit tři roky.

Sedm věcí, které byste neměli dělat na prvním rande, nemá-li být poslední

Oproti tomu, čím hrozí Trump, byla navíc Bushova cla slabým odvarem. Týkala se pouze výrobků z oceli a na řadu zemí se nevztahovala. A ačkoliv Bush tehdy tvrdil, že cla dala ocelářům čas se nadechnout, americká média psala s odvoláním na klíčové představitele jeho administrativy o debaklu.

Americká Komise pro mezinárodní obchod spočítala, že ztráty ze zavedení cel byly o třicet milionů dolarů vyšší než výnosy. Oceláři tehdy tvrdili, že díky clům vzniklo šestnáct tisíc nových pracovních míst. Na druhé straně však desítky tisíc lidí přišly o práci v odvětvích, která ocel využívají, například v automobilkách a ve strojírenství. Cla totiž vedla k prudkému zdražení oceli, přičemž nárůst se odrazil v cenách pro konečné spotřebitele.

Může být skutečně zle

Tato čísla lze jednoduše zpochybnit. Nelze totiž jen tak oddělit vliv nově zavedených cel od jiných faktorů. Gary Hufbauer z washingtonského Petersonova institutu je však přesvědčen, že nové celní tarify povedou ke ztrátě většího počtu pracovních míst, než vytvoří.

„Je to velmi drahý způsob, jak zachránit zaměstnanost nebo vytvořit nová pracovní místa,“ tvrdí. Podle něj se jen přesunou peníze do kapes velkých ocelářských skupin. O část byznysu mohou přijít také americké firmy, které do Číny vyvážejí. Třeba výrobce letadel Boeing nebo pěstitelé sójových bobů, kteří do Číny vyvážejí 60 procent své produkce. Nemluvě o zhroucení dlouho budované důvěry mezi obchodními partnery, která se bude jen těžko obnovovat.

Světový obchod

Světový obchod

To se ukázalo například ve 30. letech minulého století. USA tehdy procházely hospodářskou krizí po krachu na Wall Streetu a politici věřili, že zvýšení cel postaví domácí ekonomiku na nohy. Smoot-Hawleyho celní zákon zvedl tarify na 20 tisíc dovozních položek, v průměru o dvacet procent.

Reakce na sebe nedala dlouho čekat. Jedna země za druhou nasadily odvetná cla, objem mezinárodního obchodu se prudce propadl a americký vývoz i dovoz klesly během tří let zhruba o 60 procent. Mnozí ekonomové se domnívají, že opatření prohloubilo Velkou hospodářskou krizi a bylo jednou z příčin druhé světové války.

Po válce nastalo ve světě období postupného snižování cel. Pokud se státy k podobným opatřením uchýlily, týkalo se obvykle pár položek z některých zemí. V 60. letech například evropské země zavedly clo na americká kuřata, aby ochránily domácí producenty. Američané reagovali zavedením cla mimo jiné na lehké dodávky, které platí dodnes.

V 90. letech mezi nejsilnějšími ekonomickými celky proběhla „banánová“ válka. EU snížila cla na ovoce ze svých bývalých kolonií, proti čemuž se ohradily USA a úspěšně ji zažalovaly u Světové obchodní organizace (WTO). Spor nakonec skončil smírem v roce 2001.

Zda Amerika cla zavede, bude jasné během několika týdnů. „V USA nejprve proběhne veřejné slyšení a po něm budou mít americké podniky možnost podat své námitky. Američané tak nejdříve nasadí první sadu ‚válečných‘ cel za 60 dní. Věříme, že Čína nebude první, kdo opatření zavede,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Pokud by měla vstoupit v platnost všechna opatření včetně připravovaných protiopatření USA, může být skutečně zle. Na obou stranách by bylo postiženo zboží v celkovém objemu okolo 150 miliard dolarů a americkým podnikům by mohl hrozit těžší život uvnitř Číny,“ doplňuje Bureš.




Nejčtenější

Česká pošta se chtěla zalíbit na Facebooku, sklidila výsměch

Česká pošta na svém Facebookovém profilu vyhlásila soutěž o modré reklamní...

Po pošťácké internetové televizi, kterou loni Česká pošta rozjela na kanále YouTube, nyní rozpačitě baví své zákazníky...

Žena v letadle dostala jablko, po přistání jí za něj napařili pokutu

Boeing 767 společnosti Delta

Na svou cestu z Paříže do amerického Denveru společností Delta Air Lines jen tak nezapomene Crystal Tadlocková. Žena...



To by stačilo. Šéf Korean Air odvolal své dvě dcery, firmě dělaly ostudu

Dcery ředitele Korean Air Emily Cho (vlevo) a Heather Cho

Šéf korejských aerolinek Čo Jang-ho v minulých dnech vyhodil z firmy své dvě dcery. Důvodem bylo jejich nedůstojné...

KVÍZ: Kolik chmele je v půllitru a co je spilka? Otestujte se, co víte o pivu

(Ilustrační snímek)

Jsme národ pivařů. Alespoň to platí o spotřebě na hlavu. Každý Čech do sebe za rok otočí v průměru pár set půllitrů....

Ceny pozemků pro dům vyskočily na dvojnásobek. Kolik stojí ve vašem kraji?

Inženýrské sítě

Ceny stavebních pozemků stoupaly nejstrměji v posledních sedmi letech na Vysočině, v Královéhradeckém kraji a ve...

Další z rubriky

Exstarosta Bloomberg zaplatí za USA miliony za příspěvek na ochranu klimatu

Bývalý newyorský starosta Michael Bloomberg (19.4.2018)

Někdejší starosta New Yorku Michael Bloomberg zaplatí za USA 4,5 milionu dolarů (asi 93 milionů korun) roční příspěvek...

Nákup médií beru jako občanskou povinnost, řekl Křetínský listu Le Figaro

Daniel Křetínský

Podnikatel Daniel Křetínský považuje investice do médií za svou občanskou povinnost a to vzhledem k potížím, kterým...

Většina milionářů věří, že bude žít nad 100 let. I proto investuje do zdravotnictví

Milionář

Velká část milionářů z nedávného průzkumu UBS Group se domnívá, že bude žít déle než 100 let. Většina z nich pokládá...

Najdete na iDNES.cz