Zavedení desetiprocentních cel na import čínských produktů, jehož roční dovoz do USA dosahuje hodnoty 200 miliard dolarů (4,4 bilionu Kč), je další etapou obchodního sporu mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Zástupce čínského ministerstva obchodu Li Čcheng-kang v první reakci na jednom fóru v Pekingu řekl, že navrhovaná cla zvyšují obchodní napětí, narušují systém Světové obchodní organizace (WTO) a poškozují globalizaci. Globální investiční prostředí zažívá svou „nejčernější hodinu“, uvedl Li podle Reuters.
Čínské ministerstvo obchodu pak v prohlášení napsalo, že je „šokováno“ nejnovější akcí USA, kterou považuje za „zcela nepřijatelnou“ a bude si stěžovat u WTO. Zatím však neupřesnilo, jaká učiní protiopatření. Peking pouze varoval, že může podniknout komplexní opatření, což vyvolává mezi americký firmami podnikajícími v Číně obavy, že to může znamenat cokoli od zvýšených kontrol po zdlouhavé schvalování investic či dokonce bojkot spotřebitelů.
Washington začal v pátek uplatňovat clo ve výši 25 procent na import čínského zboží v hodnotě 34 miliard dolarů (téměř 749 miliard Kč) ročně. Peking okamžitě reagoval protiopatřením ve stejném rozsahu a obvinil USA ze zahájení největší obchodní války (podrobnosti čtěte v článku Obchodní rozepře pokračuje). Americký prezident Donald Trump již dříve pohrozil, že v případě odvetných kroků Číny je připraven zavést další cla.
„Lehkovážná strategie, která se USA vrátí“
Americký národní svaz maloobchodu NRF, který je nejvlivnějším obchodním sdružením ve Washingtonu, označil oznámený krok za „lehkovážnou strategii, která se USA vrátí, což poškodí americké rodiny a pracovníky“. Nová cla jako lehkomyslná kritizoval také republikánský předseda finančního výboru Senátu Orrin Hatch.
Zavádění cel je součástí ochranářské politiky šéfa Bílého domu. Podle něj mají cla ukončit „nekalé převody amerických technologií a duševního vlastnictví do Číny“ a ochránit americká pracovní místa.
Cla na čínský dovoz ve výši 200 miliard dolarů postihnou podle agentury DPA asi polovinu veškerého vývozu z Číny do USA. Washington nyní poskytl dva měsíce na veřejné konzultace a až poté zveřejní konečný seznam produktů podléhajících navrženým clům.
Podle analytiků banky Goldman Sachs tato cla nejvíce dopadnou na síťová zařízení, počítačové komponenty a nábytek. Předběžný seznam na webu Úřadu obchodního zmocněnce USA má asi 200 stran. Je na něm různé zboží, od štětek na holení po mražené chobotnice, sójovou omáčku, chemické látky, matrace, svítidla, sportovní potřeby a antikvity staré více než 100 let. Nejsou v něm ale například mobilní telefony.
Agentura Bloomberg připomněla, že čínský ministr obchodu již dříve prohlásil, že pokud USA podobný seznam zveřejní, přijme Čína „vyčerpávající kvantitativní a kvalitativní opatření“. Bloomberg ale podotkl, že Čína nyní nemůže na americký krok odpovědět stejnou měrou, neboť americký dovoz do Číny loni dosáhl pouze 116 miliard dolarů.
„Prezident porušil svůj slib, že (cla) maximálně zabolí Čínu a minimálně zabolí spotřebitele. Nejvíce potrestány budou americké rodiny,“ uvedla Hun Quachová, zástupkyně sdružení vedoucích představitelů maloobchodu RILA.
O dalších clech na čínské zboží za 16 miliard dolarů se má rozhodnout 13. července, účinnosti by pak nabyla počátkem srpna. Celkem by se cla mohla dotknout zboží v objemu 550 miliard dolarů, což je více, než činil celkový loňský čínský dovoz do USA. V roce 2017 Čína do Spojených států dovezla zboží za 506 miliard USD.
