Slabší koruna pomáhá exportérům a zrychluje růst cen. V Evropě, která je klíčovým obchodním partnerem Česka, se však už tři roky nedaří poptávku a inflaci zvýšit. „Kdybychom věděli, jaká bude situace v Evropě a ve vyspělém světě, tak bychom do kurzového závazku šli nejspíš dřív a nejspíš razantněji. To znamená se slabší úrovní kurzu,“ řekl guvernér ČNB Miroslav Singer pondělním Hospodářským novinám. Podobně se vyjádřil i pro týdeník Euro.
Ukončení režimu intervencí bankovní rada již několikrát odložila, naposledy na konci března, kdy uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení „blíže polovině roku 2017“. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když letos na počátku února hovořila o první polovině roku 2017. Důvodem je inflace, která se nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017.
Podle Singera není české hospodářství stále v takové kondici, aby ho uvolnění kurzu nepoškodilo. Pokud by centrální banka pustila korunu už nyní, podle guvernéra by to zvýšilo nezaměstnanost, výkon ekonomiky by znovu začal klesat a stát by přišel o daňové příjmy. „My tady zatím nemáme žádnou úžasnou situaci, ve které by se ekonomika přehřívala,“ prohlásil Singer.
V intervencích chce podle listu pokračovat i pravděpodobný Singerův nástupce Jiří Rusnok. Deníku Rusnok řekl, že si umí představit i další prodloužení až za polovinu roku 2017. „Pokud to bude situace a zájem české ekonomiky vyžadovat,“ dodal. Podle něj je to dokonce pravděpodobnější varianta, než že banka kurz uvolní do července 2017. „Odhadl bych to zhruba na šedesát ku čtyřiceti,“ podotkl Rusnok, který je dnes členem bankovní rady ČNB, v jejím čele by mohl stanout v červnu.
Bránit posílení měny stálo ČNB za dva a půl roku už kolem 520 miliard korun. Banka nakupuje eura, která zvyšují její devizové rezervy. Když koruna v budoucnosti posílí, hodnota rezerv v korunovém vyjádření se sníží a způsobí účetní ztrátu. Na to se ale centrální bankéři - s odkazem na nezávislost svého rozhodování - neohlížejí, říká guvernér.
