Členové bankovní rady se ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení.
„Panoval konsensus, že není možné vyloučit zavedení záporných měnověpolitických sazeb jako nástroje na podporu kurzového závazku či hladkého průběhu opuštění závazku,“ uvádí záznam.
Zároveň se ale členové rady shodli, že určité segmenty finančního trhu již fungují za podmínek poměrně hluboce záporných úrokových sazeb, které na trhu vznikají spontánně a pomáhají odrazovat spekulativní kapitál. „Zaznělo, že za takových podmínek klesá v současné situaci potřeba využití statutárních záporných sazeb,“ uvádí záznam.
Ze záznamu také vyplývá, že ČNB je i po konci intervenčního režimu připravena intervenovat tak, aby pokryla poptávku po korunách generovanou růstem domácí ekonomiky.
Rada ve čtvrtek nově uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Posunula termín tedy o jedno čtvrtletí. Podle záznamu v bankovní radě „převažoval názor, že posunutí tohoto závazku o jedno čtvrtletí dopředu je nyní na místě“. Bankovní rada ve čtvrtek také zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
Rada rozhodla ve čtvrtek 29. září bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň rada nechala úrokové sazby na minimech.
Členové rady také na zasedání diskutovali o aktuálním vývoji ekonomiky a podle záznamu se shodli, že hospodářský růst je udržitelný, a to i přes jeho dočasné zpomalení v letošním roce.
Zasedání bankovní rady se zúčastnili čtyři ze sedmi členů rady. Na jednání nebyl přítomen viceguvernér Mojmír Hampl a členové bankovní rady Pavel Řežábek a Vojtěch Benda.
ČNB v srpnu intervenovala proti sílící koruně částkou 28,6 miliary Kč. Jde o druhý letošní nejvyšší objem za měsíc. Celkově již intervenovala za 592 miliard Kč.
