(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Tomáš Krist, MAFRA

ČNB poprvé od krize zvedá úroky. Zdražování půjček už začalo

  • 442
Česká národní banka jako první národní banka v Evropě od doby finanční krize zvyšuje úrokové sazby, aby zmírnila růst inflace. Důvodem je také ochladit ekonomiku, která jeví známky přehřátí. Úroky stoupnou z 0,05 % na 0,25 %. Půjčky zdraží, spotřebitelé to ale nemusí významně pocítit.

Naposledy centrální banka zvedala úroky v únoru roku 2008. Zvýšení sazby, která nepřímo ovlivňuje výši půjček v komerčních bankách, očekával celý trh s jistotou, ale přesto velkým napětím. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí České národní banky v posledních letech.

Úrokové sazby

Nastavením úrokových sazeb Česká národní banka ovlivňuje množství peněz v oběhu. Pro banky je dražší si s vyšší sazbou půjčovat a náklady proto přenášejí na své klienty.

Základní repo sazba slouží ke čtrnáctidenním operacím, při kterých ČNB úročí bankám přebytečnou likviditu. Další z používaných sazeb je lombardní sazba. Za tu si komerční banky půjčují u ČNB, zvýšení sazby proto omezuje chuť bank si půjčovat.

ČNB zvýšení oznámila na svém webu. Nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba vzroste od 4. srpna na 0,25 procenta. Současně banka rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 0,25 procenta na 0,50 procenta.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok na tiskové konferenci uvedl, že kdyby se banka striktně měla řídit jen cílem hlídat inflaci na dvou procentech, sazby by možná nezvyšovala. „Hledíme ale na ekonomiku jako na celek a vidíme řadu signálů, že ekonomika je hodně zahřátá a určité ochlazení jí neuškodí. Nespojoval bych to ale s katastrofickými scénáři. Rok 2017 není rok 2007 nebo 2008. Naopak si myslíme, že pozice je zvladatelná. Říkáme, že letos ekonomika poroste o 3,6 procenta a v příštích dvou letech mírně nad třemi procenty,“ uvedl Rusnok na tiskové konferenci.

Náznaky o dalším brzkém zvyšování úroků se z jeho slov vyčíst nedaly. Podotkl, že z diskuse s centrálními bankéři nic takového nevyplynulo. „Teď bych žádné závěry nedokázal učinit, bude samozřejmě záležet na vývoji kurzu koruny. Ano, další zvyšování může v průběhu dvou let přicházet, ale bude to podmíněno dalším vývojem klíčových ukazatelů, nejen inflace.“

Půjčky zdraží

Oznámení zahýbá s trhem spotřebitelských půjček, hypoték, ale i zhodnocení vkladů, které mají lidé v bankách. Hlavní ekonom Deloitte David Marek se přesto domnívá, že dopad bude omezený, protože zdražování už začalo dříve u hypoték. Banky už totiž s předstihem začaly svá očekávání přenášet do cen.

„Do sazeb už se to začalo promítat. Banky zapracovávají nejen toto, ale už také zvýšení sazeb v dalších kvartálech do klientských sazeb. Žádné velké drama se dít nebude,“ řekl iDNES.cz Marek.

Nicméně přesto by se podle ekonoma Davida Marka měl krok promítnout do zdražení všech spotřebitelských úvěrů, hypoték i vkladů v bankách. Není také vyloučeno, že komerční banky, mezi kterými je velká konkurence, využijí tuto příležitost ke zvýšení velmi nízkých úroků na spořících účtech, které dnes vklady zhodnocují jen minimálně. Doba, kdy banky lákaly na zhodnocení peněz ve výši několika procent a přitáhly tak k sobě masy nových klientů, je však pryč. Na to, aby se vrátila, stoupla úroková sazba jen kosmeticky.

Koruna posilovala

Koruna začala bezprostředně po změnách sazeb posilovat pod 26 Kč za euro a byla nejsilnější od listopadu 2013, kdy ČNB zahájila kurzové intervence s cílem českou měnu oslabit. Nakonec ale k 17:00 uzavřela na 26,03 Kč/EUR. Koruna již hranici 26 Kč za euro krátce prolomila v červenci, rychle se ale vrátila zpět nad její úroveň (psali jsme zde).

03.srpna 2017 v 13:22, příspěvek archivován: 03.srpna 2017 v 13:29

#CZK po zvýšení sazeb vystřelila vzhůru. Takto hladký vývoj po uvolnění závazku nejspíš nečekala ani #ČNB. https://t.co/C4NFtkXPnY

Koruna posílila i vůči britské měně. „Libra je poprvé od listopadu 2011 za méně než 29 korun,“ upozornil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Česká národní banka se ke zvýšení sazeb odhodlala kvůli rostoucí inflaci, faktorem je ale i výrazné zdražování nemovitostí a vznik potenciální bubliny na tomto trhu.

„ČNB ví o přemrštěných cenách nemovitostí ve velkých českých městech, kde si běžní lidé již nemohou dovolit nemovitost ani koupit na hypotéku, ani pronajmout za rozumnou cenu. Průměrná nemovitost stojí cca 11 průměrných ročních platů. ČNB může hypotečnímu trhu jen doporučovat, nemá sílu zákona,“ komentuje analytik​​ BH Securities Martin Vlček.

Druhým důvodem, proč banka zasáhla, je podle něj expirace splatnosti velkého množství krátkodobých dluhopisů na podzim tohoto roku. Získané peníze mohou spekulanti přesunout do jiných měn a oslabit tak českou měnu.

„Je to pouze nepatrná změna pro ekonomiku, mimo jiné kvůli tomu, že finanční trhy již před zvednutím tržně naceňovaly sazbu na cca 0,15 %, tedy tržní změna je pouze 0,1 %, čili zanedbatelná,“ dodal.

03.srpna 2017 v 13:02, příspěvek archivován: 03.srpna 2017 v 13:29

Léta trvající éra levných peněz na starém kontinentu končí, ČNB dnešním rozhodnutím odstartovala cyklus utahování měnových šroubů v Evropě.