"Tento krok čekala valná část finančního trhu. Samo rozhodnutí snížit sazby by proto mělo mít slabý vliv na kurz české koruny," komentoval čerstvé rozhodnutí centrální banky hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Repo sazba (základní sazba): základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů. Diskontní sazba: měnověpolitická úroková sazba, která zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc v rámci tzv. depozitní facility. Lombardní sazba: měnověpolitická úroková sazba, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám v rámci tzv. zápůjční facility. Zdroj: ČNB |
Aktuální slabost české koruny sice podle něj hovořila proti snižování úrokových sazeb, ale recese české ekonomiky umocněná úspornými vládními opatřeními je silným argumentem ve prospěch nižších úrokových sazeb.
Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka snížení sazeb také napomohl příznivější vývoj inflace, než centrální banka prognózovala.
Současný krok centrálních bankéřů je však podle něj nadlouho poslední v řadě snižování sazeb a nyní by mohla následovat poměrně dlouhá stabilita.
Nižší sazby by mohly přimět finanční instituce k tomu, aby zlevnily úroky z půjček. Automaticky to však neplatí. Při posledním snižování sazeb komerční banky dlouho na krok ČNB nereagovaly.
"Efekt nižších sazeb má sám o sobě minimální dopad na ekonomiku. Nižší sazby ovšem rovněž přispívají ke slabosti české koruny, která je pozitivní pro exportéry a potažmo výrobce," vysvětluje Brožka.
Naposledy snižovala ČNB sazby na začátku května 2010. Také tehdy byla základní sazba snížena o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Rozhodnutí banky však tehdy bylo na rozdíl od dneška překvapivé.