"Důvody tohoto rozhodnutí jsou zřejmé: recese české ekonomiky, nízká inflace a zklidnění na devizovém trhu (koruna dále neoslabovala)," komentoval krok centrálních bankéřů hlavní analytik Patria Finance David Marek.
Nejníže byla v Česku dosud sazba, za kterou ČNB půjčuje peníze komerčním bankám na dobu dvou týdnů, na 1,75 procenta, a to od letošního února. Na stejné úrovni byla i od konce dubna do konce října 2005.
ČNB může jít ještě níž
Pro další vývoj sazeb bude podle Marka rozhodující nová prognóza centrální banky o vývoji tuzemského hospodářství. Ta místo dříve předpovídaného poklesu o 0,3 procenta predikuje oslabení o 2,4 procenta. A právě hlubší pokles při očekávání nízkého růstu inflace bude podle Marka podnětem pro další snížení ceny peněz.
"Aktuální situace ve světě již sice přináší záblesky obratu k lepšímu, nicméně prostor pro další snížení úrokových sazeb ještě zůstává," domnívá se.
Většina ostatních analytiků však s dalším poklesem sazeb, a tedy zlevňováním úvěrů nepočítá. "Na úrovni 1,5 procenta dosáhla hlavní sazba v tomto cyklu svého dna a do konce roku nečekáme změnu," říká například Michal Brožka z Raiffeisenbank.
Mohou se tedy nyní lidé a firmy skutečně těšit na levnější úvěry, ke kterým se ČNB snaží komerční banky od loňského srpna přimět? V následujících měsících patrně ano, protože například podle Markéty Šichtařové z Next Finance je k tomu konkurence donutí. Podle komentářů finančních domů je však jasné, že na to rozhodně nespěchají.
"Rozhodnutí ČNB analyzujeme, nicméně neočekáváme, že bychom dělali zásadní změny sazeb, spíše reagovat nebudeme," říká Kristýna Havligerová z tiskového oddělení České spořitelny.
Podobně reagovala také Hypoteční banka či mBank. "Sazba ČNB je jen jedním z faktorů, který ovlivňuje, jakým způsobem budeme nastavovat sazby," doplňuje Irena Zatloukalová z ČSOB.
Banky si vytvářejí rezervy
Banky se do zlevňování půjček nehrnou, protože zatím nevědí, kolik podniků či lidí kvůli krizi zkrachuje a o kolik špatných úvěrů tak přijdou. Snaží se tak snižování sazeb ze strany ČNB využít zatím jen ve svůj prospěch. Pokud si totiž od centrální banky začnou levněji půjčovat a přitom samy úvěry zákazníkům nezlevní, mohou si rozdíl mezi oběma sazbami nechat a použít ho ke krytí očekávaných ztrát ze špatných úvěrů.
Tak například Komerční bance narostl v prvním čtvrtletí čistý úrokový výnos z úvěrů meziročně o 15 procent na 1,92 miliardy korun. Podle banky je to právě proto, že si mohla dovolit přirážet prémii kvůli vzácnosti peněz na trhu.
České spořitelně narostl čistý úrokový výnos z úvěru klientům meziročně více než o pětinu. Podle ekonomů je v nejisté době přirozené, že si banky takovéto rezervy vytvářejí.
"Krachují podniky, lidé vyhlašují osobní bankroty, krachovaly banky v zahraničí a bankroty vyhlašovaly i celé státy. To je naprosto nestandardní situace, ve které finanční domy nechtějí půjčovat vůbec, či si to chtějí nechat pořádně zaplatit," vysvětluje Šichtařová.
Pokud by si totiž finanční instituce takovýto polštář nevytvářely, mohly by podle ní nakonec zkrachovat také.
