Celkové množství peněz v oběhu se během prvních dvaceti říjnových dnů zvýšilo o 43 miliard korun. Část si vybrali lidé či firmy z účtů a fondů a část tvořily peníze, kterými se předzásobily banky, aby měly hotovost do rezervy pro případné zvýšené výběry.
A právě nejskladnější pětitisícovky a dvoutisícovky loni patřily k těm bankovkám, jejichž přírůstek v oběhu se zvýšil nejvíce.
"V souvislosti s finanční krizí byl loni nárůst počtu pětitisícových bankovek v oběhu více než dvojnásobný oproti nárůstu za rok 2007," říká mluvčí ČNB Pavlína Bolfová.
Předloni přibyly v oběhu necelé dva miliony pětitisícovek, loni šlo zhruba o čtyři miliony. U dvoutisícovek byl přírůstek o polovinu vyšší, jejich počet se loni zvedl o téměř devět milionu kusů.
ČNB musela v listopadu zareagovat a domluvila se se Státní tiskárnou cenin, aby přednostně vyráběla dvoutisícovky místo dvoustovek. Méně nechala tisknout i tisícovek, jejichž podíl v peněženkách se rok od roku snižuje. Na kusy však jich je stále pětkrát více než pětitisícovek a třikrát více než dvoutisícovek.
Pětitisícovky se budou tisknout poprvé od roku 2001
Více tisknout bankovky vyšších hodnot chce ČNB i letos. Pětitisícové bankovky naposledy vyjížděly z tiskáren v roce 2001. Podle Bolfové je obvyklé, že se nevyrábějí každý rok, protože by to nebylo ekonomické. V oběhu jich je i přes loňský nárůst nejméně a nemá smysl je vyrábět po malých dávkách.
Stejně jako loni bude ČNB i letos pokračovat ve větším doplňování zásob mincí. Jejich výrobu dříve utlumovala kvůli očekávanému přijetí eura. S jeho odkladem na neurčito však musela už loni začít více razit. Například padesátikorun chce po loňských deseti milionech vyrazit 25 milionů kusů.
Náklady ČNB na výrobu peněz se tak letos zvýší o 90 procent, na téměř 530 milionů korun.
