Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Co byste měli vědět o probiotických mléčných výrobcích

aktualizováno  26. května 11:32
Pokud jíte jogurty, jíte také probiotika. Co o nich ale vlastně víme? Na otázky o probiotických výrobcích odpovídají odborníci: Lydie Ryšavá a Zuzana Jurzykowská ze Zdravotního ústavu v Ostravě, Václava Kunová ze Společnosti pro výživu a Ctibor Perlín z Výzkumného ústavu potravinářského.
Jogurt pomáhá dlouhověkosti. Není ale jediným faktorem. Ilustrační foto

Jogurt pomáhá dlouhověkosti. Není ale jediným faktorem. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

1. Co jsou to vlastně probiotika?
Výraz probiotický pochází z řečtiny a znamená "pro život", je opakem slova antibiotický, "proti životu". Některé potraviny neplní jen funkci dodavatele základních živin, ale mají i pozitivní účinky na zdraví, proto se jim říká funkční. Patří mezi ně zakysané mléčné výrobky s přídavkem živých bakterií mléčného kvašení především laktobacilů, bifidobakterií a streptokoků. Tyto fermentované mléčné výrobky příznivě ovlivňují zdraví člověka tím, že zlepšují mikrobiální rovnováhu v zažívacím traktu. Nejsou žádnou novinkou, o jejich pozitivních účincích na lidské zdraví se ví již několik století.

2. Jak v našem organismu fungují?
Zjednodušeně řečeno tím, že ve střevech "převálcují" škodlivé bakterie, které se tam ukládají. Aby měly pozitivní účinky, musí splnit několik podmínek. Musí to být bakterie, které jsou přirozeně přítomny v lidském zažívacím traktu. Musí být schopné přežít v kyselém žaludečním prostředí a odolat působení žluči. A musí jich být hodně. Za "terapeutické" minimum se považuje denní konzumace alespoň 100 g mléčného výrobku, který bude obsahovat alespoň sto tisíc živých probiotických bakterií v jednom gramu nebo mililitru.

3. Působí preventivně proti rakovině střev?
Ano, ale pouze preventivně, nikoliv léčebně. A jen jako součást dalších opatření ve stravě - je třeba zvýšit podíl zeleniny a ovoce, více vlákniny (např. ovesné vločky), občas zařadit sójové výrobky, místo živočišných tuků používat olivový nebo řepkový olej, vyhýbat se transkyselinám...

4. Bude dítě odolnější vůči chřipce, když bude denně pít lahvičku probiotického nápoje?
Je to velmi pravděpodobné, ale i tady záleží i na dalších okolnostech, např. na celkovém otužování, dostatku dalších biologicky aktivních látek, způsobu stravování... A nemusí to být jen lahvička, může to být i kysané mléko nebo bílý jogurt, který obsahuje probiotické kmeny. Raději neslazený a nebarvený, do kterého přidáte kousky čerstvého ovoce nebo med.

5. Je pravda, že zlepšují obranyschopnost?
Ano, potvrzují to lékaři i klinické testy. Obranyschopnost však závisí i na jiných faktorech, jako je celková životospráva (kouření, drogy, nevhodná strava...), životní prostředí apod.

6. Dožiju se vyššího věku, když budu pravidelně konzumovat probiotické potraviny?
Kavkazští horalé, kteří pili pravidelně kefír, se v předminulém století skutečně dožívali vysokého věku. A v Japonsku, zemi s nejdelší průměrnou délkou života, existuje největší nabídka probiotických výrobků. Probiotika jsou však pouze jedním z mnoha faktorů dlouhověkosti - rozhodují genetické předpoklady, způsob života, vliv životního prostředí a pochopitelně i strava. Jistě nestačí pouze konzumovat probiotické potraviny, zároveň je třeba mít dostatek pohybu, hlídat si tělesnou hmotnost, tedy mít v rovnováze příjem a výdej energie, nekouřit, alkohol požívat pouze v minimálních dávkách, umět odpočívat a zvládat stres.

7. Působí všechny kultury stejně?
Jelikož není ještě zcela objasněn způsob, jakým probiotické bakterie zprostředkovávají popisované účinky, nelze zatím na tuto otázku přesně odpovědět. Důležité je, že bakterie v žádném případě nemohou uškodit a kysané mléčné výrobky jsou důležité i jako výborný zdroj bílkovin a vápníku.

8. Jsou probiotika vhodná pro všechny?
Nesmějí je pouze lidé s alergií na kravské mléko. Naopak pro lidi, kteří pouze špatně tráví mléčný cukr laktózu, jsou kysané mléčné výrobky velmi vhodné, protože obsahují laktózy méně. Jsou vhodné i pro diabetiky. Konzumovat by je měli staří lidé, protože ti mají ve střevě přirozený nedostatek probiotických kmenů. Výrobky, do kterých se pro lepší konzistenci přidává pšeničný škrob, nejsou vhodné pro nemocné celiakií, tedy lidi trpící alergií na lepek.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pracovníci finanční správy při zabavování zboží v rámci akce River.
Zajišťovací příkazy bude řídit nová metodika. Možná přijde i změna zákona

Ministerstvo financí a finanční správa připraví k využívání zajišťovacích příkazů novou metodiku. Zároveň navrhne změnu zákona, která by zavedla alternativu k...  celý článek

V obchodě Tesco se objevilo máslo s čipem proti krádeži.
Máslo se krade. Prodejna Tesco ho zabezpečila čipem

Supermarket Tesco ve Smíchovské tržnici v Praze nabízel v posledních dnech máslo, které mělo na obalu umístěný ochranný čip. Podle zjištění iDNES.cz k...  celý článek

Distribuční centrum v Plzni pro e-shop Lidlu.
Do Lidlu v bačkorách. E-shop startuje v Česku, je první ve střední Evropě

Obchodní řetězec ve žlutomodrých barvách Lidl spustil oficiálně svůj e-shop, ve kterém nabízí spotřební zboží. Mezi řetězci není první, funguje už e-shop...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.