Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je lepší: družstevní, či osobní vlastnictví?

  1:00aktualizováno  1:00
Byt není váš, takže ho nemůžete bez souhlasu pronajmout. Družstvo však za vás například zajistí úvěr. Vlastní byt naopak snáze prodáte, společenství vlastníků se však nepostará třeba o daň z nemovitosti. Přečtěte si, který druh vlastnictví je právě pro vás výhodnější.
Družstevní byt nemůžete bez souhlasu pronajmout

Družstevní byt nemůžete bez souhlasu pronajmout | foto: Profimedia.cz

BYT V DRUŽSTEVNÍM VLASTNICTVÍ

Rozhodla se obec prodat váš bytový dům celý najednou a převede ho jedině družstvu, které založíte? Anebo jste koupili podíl v již existujícím družstvu?

Pak se v podstatě stáváte nájemníkem s majetkovou účastí ve firmě, která se zapisuje do obchodního rejstříku.

Časem se můžete rozhodnout, že si své podíly, především byty, v nichž žijete, rozdělíte do vlastnictví každého z vás.

Koupě bytů
Město může celý dům prodat až ve chvíli, kdy nabídku přijme více než polovina nájemníků. Pokud je zájemců méně, obec dům neprodá, takže ti, kdo si chtěli podíl v družstvu koupit, mají smůlu.

Při koupi domu se mohou družstevníci domluvit na společném úvěru, který pak budou měsíčně splácet podle svých podílů, takzvané anuity.

K úvěru se tak může dostat i ten, kdo by na něj kvůli podmínkám bank nedosáhl. Navíc se o získání úvěru nemusí zasazovat, zařídí to za něj předseda nebo jiný pověřený člen družstva.

Družstevník nemusí podávat daňové přiznání a platit daň z nemovitosti - dělá to družstvo, které daň platí z peněz vybraných na nájmu.

Jak vzniká
Aby mohli budoucí členové založit družstvo, musí se sejít na ustavující schůzi, kde je přítomen notář. Ze schůze se pořídí záznam a ten se pak spolu se schválenými stanovami a dokladem o splacení alespoň poloviny základního kapitálu vloží do obchodního rejstříku.

Družstvo vznikne dnem zápisu do rejstříku.
K založení družstva musí být nejméně pět lidí, přičemž z manželů nebo partnerů se počítá vždy jen jeden.

Kdo a jak rozhoduje
Hlavní slovo má členská schůze, kterou tvoří všichni družstevníci a schází se alespoň jednou za rok. Každý člen má jeden hlas, u manželů se počítá jen jeden, družstevníci se však mohou dohodnout i na jiném způsobu hlasování, například podle velikosti podílu.

Pokud je družstvo příliš velké a je organizačně složité svolávat schůzi, mohou si členové zvolit delegáty, kteří pak v určených záležitostech rozhodují jako shromáždění delegátů.

Je možné se také rozhodnout, že místo jedné velké schůze se lidé budou scházet na několika menších, a pokud se bude o něčem hlasovat, sečtou se hlasy ze všech jednotlivých menších schůzí.

Činnost družstva řídí představenstvo, které se schází podle potřeby, volí předsedu, případně také místopředsedu. V malých družstvech do 50 členů může představenstvo nahradit předseda. Ten jedná za družstvo navenek.

Na činnost družstva dohlíží kontrolní komise, která je nezávislá na představenstvu a u níž mohou členové podávat stížnosti. U družstev do 50 členů není povinná, může ji nahradit předseda družstva.

Správa domu
S jakýmikoliv většími úpravami v bytě musí souhlasit družstvo. Souhlas není třeba k běžné údržbě a drobným opravám.

Pokud nejsou uvedeny drobné opravy ve stanovách, platí obvykle, že co je za dveřmi, platí si družstevník sám. To se netýká společných prvků domu, jako jsou okna nebo stoupačky.

Každé podstatné rozhodnutí, jako jsou změny v domě, investice nebo změny ve fungování družstva, si musí družstevníci na členské schůzi odhlasovat nadpoloviční většinou přítomných.

Aby se dostal nějaký návrh k projednávání, musí o to požádat alespoň třetina členů, kontrolní komise anebo aspoň tři delegáti.

Družstvo si může na provoz domu najmout správce.
Každý člen družstva platí měsíčně nájem a poplatky za služby. Z nájmu se platí společné opravy a investice v domě.

Zacházení s majetkem
Ten, kdo vložil peníze do družstva, není majitelem bytu, ale pouze nájemníkem s majetkovým podílem, dům patří družstvu.

Když chcete převést členská práva nebo darovat podíl v družstvu, nepotřebujete jeho souhlas, stačí mu to písemně oznámit.

Kdyby chtěl družstevník pronajímat byt, musí mu to dovolit družstvo. Pronajímatelem pak není člen, ale celé družstvo. Družstevník pak sám nemůže ani podnájemníka vystěhovat - rozhoduje o tom pouze celé družstvo.

Vklad do družstva má u stejného bytu nižší tržní hodnotu než jeho vlastnictví. To je nevýhoda při prodeji.


BYT V OSOBNÍM VLASTNICTVÍ

Pořídili jste si nový byt od developera? Nebo jste jako někdejší nájemníci odkoupili byt, který patřil obci či družstvu?

Pak se spolu s ostatními majiteli stáváte součástí takzvaného společenství vlastníků jednotek. Proč? Kromě bytu totiž vlastníte i podíl na společných částech domu a na pozemku. A o to se musí starat všichni dohromady.

Koupě bytů
Pokud obec prodává po jednotlivých bytech, nezáleží na počtu zájemců - může prodat třeba jen část bytů a zbytek si ponechat.

Jestliže se však rozhodne, že byty prodá pouze tehdy, když to budou chtít všichni, a někdo z domu to odmítne, nemohou kupovat ani ostatní. Koupit byt nemajetného souseda zpravidla není možné.

Budoucí majitel bytu si zařizuje případný úvěr na bydlení sám, což je dobré v tom, že si pro sebe může vyjednat výhodné podmínky, ale veškeré zařizování je na něm.

Každý vlastník musí v lednu následujícího roku, kdy byt koupil, podat na finančním úřadě daňové přiznání a zaplatit daň z nemovitosti, která bývá nejčastěji v řádu stokorun ročně.

Jak vzniká
Společenství vlastníků není třeba zakládat, vzniká automaticky přímo ze zákona. Je ho potřeba tam, kde je v domě nejméně pět bytů, které vlastní alespoň tři různí majitelé.

O tom, zda bude mít každý dům své společenství, či bude fungovat jedno pro více domů, rozhoduje původní majitel v takzvaném prohlášení vlastníka. Původní vlastník svolá první schůzi a lidé, kteří se zde sejdou, budou členy společenství.

U prvního setkání musí být přítomen notář, který připraví zápis o tom, jak schůze probíhala. Členové si na ní musí odsouhlasit stanovy, podle nichž pak bude společenství fungovat, a také zvolit vedení.

Společenství vlastníků se musí nechat zapsat do zvláštního rejstříku společenství vlastníků jednotek, který je na krajských soudech. K tomu je třeba výpis z katastru nemovitostí a notářský zápis z první schůze.

Kdo a jak rozhoduje
Ve společenství rozhoduje hlavně takzvané shromáždění, které tvoří všichni majitelé bytů. Schází se alespoň jednou za rok a na schůzích hlasuje například o tom, kam půjdou peníze z fondu oprav či co se v domě změní. Členové mají hlasy podle toho, jak velký je jejich podíl na společných částech domu.

Společenství vede výbor, jenž se schází nejméně čtyřikrát ročně a musí mít alespoň tři členy. Jeden z nich je předseda. Výbor může za svou práci dostávat odměnu.

Na to, jestli společenství dobře hospodaří, může dohlížet předem zvolená kontrolní komise, ale není povinná.

Správa domu
Na většinu věcí, které se dějí za dveřmi jednotlivých bytů, společenství nedohlíží. Například na opravy a rekonstrukce, které neovlivňují vzhled, konstrukci či vnitřní uspořádání domu. V opačném případě je potřeba jeho souhlas.

Pokud chce někdo prosadit nějakou změnu, stačí návrh doručit výboru předtím, než bude rozesílat pozvánky na schůzi, což bývá nejpozději 15 dní před konáním.  Přesvědčit o změně ostatní členy však může být těžké. Souhlasit musí nadpoloviční většina vlastníků.

Společenství se může o dům starat samo, nebo si na to může najmout správcovskou firmu, čímž členům ubudou starosti.

Každý člen platí měsíčně poplatky za služby a do takzvaného fondu oprav, kde se shromažďují peníze na provoz a údržbu domu a pozemku.

Zacházení s majetkem
Kdo by chtěl byt i s podíly na společných částech domu prodat, darovat či pronajmout, může to udělat bez souhlasu společenství.

Když někdo koupil byt proto, aby jej pronajímal, je členem společenství on, nikoli jeho nájemník. Takže musí platit do fondu oprav a chodit na schůze, anebo může k některým záležitostem dát nájemníkovi plnou moc.

Byt ve vlastnictví má o něco vyšší tržní hodnotu než družstevní byt, což je při prodeji výhoda. Bez souhlasu majitele nesmí společenství dát byt do zástavy.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Vítězem regionálního kola soutěže EY Podnikatel roku se ve Zlínském kraji stal...
České firmy chtějí zvýšit růst pomocí inovací, světové více investují do lidí

Za největší problém do budoucna považují čeští podnikatelé nedostatek kvalitních lidí. Až dvě třetiny firem v něm vidí hlavní riziko pro další růst, ukázal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.