Zejména mezi zájemci o koupi státních podílů, od nichž si stát slibuje stovky miliard korun. "Já si myslím, že odchod tří lidí na rychlost privatizace mít vliv nebude. Takové věci záleží spíše na fungování instituce a ta není závislá na svém vedoucím," tvrdí předseda ČSSD a vicepremiér Vladimír Špidla.
Podrobnosti o Mertlíkově demisi ZDE.
Také šéf Poslanecké sněmovny a opoziční ODS Václav Klaus soudí, že například Mertlíkův odchod neznamená zpomalení. "Privatizace se pozdržovala i s ministrem Mertlíkem, takže velký rozdíl v tom opravdu neočekávám," prohlásil Klaus.
Mládek, ale i ekonomové a investoři však mají z dalšího průběhu privatizace obavy. "Všechny tři rezignace zpozdí privatizaci až o několik měsíců," řekl náměstek. Ekonomové na druhou stranu poukazují na fakt, že vláda peníze z prodejů firem nutně potřebuje. "Musí uhradit ztráty Konsolidační banky a financovat fondy bydlení a dopravy," uvedl David Marek z investiční skupiny Patria Finance.
Investoři, kteří čekají na privatizaci energetiky, jež se navíc doposud zdržovala kvůli rozporům při výběru poradců, připouštějí všechny varianty. "Privatizace určitě je o lidech, takže tři rezignace dopady mít budou. Ale jaké? Stejně pravděpodobné, jako že se prodeje na několik měsíců zastaví, je i to, že se naopak výrazně urychlí. Je to jako výměna rozhodčího uprostřed rozehrané hry," upozorňuje Miroslav Píše, ředitel tuzemského zastoupení německé energetické firmy E.ON.
Nejméně ohrožen je podle několika zdrojů průběh prodeje Komerční banky, který je již těsně před dokončením. "Tento proces je rozběhnutý a komplikace nečekám. Něco jiného jsou sporné privatizace energetiky. Tam se letos těžko podaří prodeje dokončit," říká jeden z členů výkonného výboru Fondu národního majetku.
Naopak zdroj blízký průmyslu soudí, že energetika se může prodat i velmi rychle. "Tendr na poradce se zruší a může se pokračovat bez nich. Pak se může někomu z investorů udělit exkluzivita k dalšímu jednání a prodej může být velmi rychlý," míní.
Podle Zdeňka Procházky z Patria Finance by zdržení privatizace znamenalo, že stát bude muset vydávat nové dluhopisy s vyšší úrokovou mírou, a financování státního dluhu tak podraží.
