Na milion obyvatel připadá zhruba 19 těchto obchodů. Na Slovensku to je zhruba 16 a v Maďarsku devět hypermarketů. Nejpomalejší vývoj je v Polsku, kde na milion lidí připadá necelých šest hypermarketů.
Vyplývá to z aktuální studie společnosti ACNielsen. V hypermarketech utrácí nejvíce peněz třetina českých zákazníků. Je to o něco méně než před rokem, kdy se za věrného zákazníka hypermarketů označilo 35 procent respondentů.
Důvody, proč nakupovat v hypermarketech, ke kterým se řadí například Globus, Tesco či Kaufland, zůstávají podle studie stejné jako loni. Je to hlavně snadná dostupnost, dále pak široká nabídka zboží a blízkost k místu bydliště.
Tyto charakteristiky jsou pro spotřebitele podle výsledků studie dokonce důležitější než nízká cena nebo dobrá obsluha.
Ne všechno zboží ale Češi nejraději nakupují v hypermarketech. V případě čerstvého ovoce a zeleniny na 40 procent dotázaných odpovědělo, že je kupuje v supermarketech. V hypermarketech je nakupuje 27 procent a ve specializovaných obchodech pětina lidí.
Také pivo Češi častěji kupují v supermarketech, kam si pro něj dojde 22 procent dotázaných. Do hypermarketu pro něj zamíří 17 procent lidí. Pivo je zároveň zboží, u kterého lidé většinou lpí na oblíbené značce. Více než čtvrtina respondentů uvedla, že pokud v regálu svou značku nenajdou, koupí si ji v jiném obchodě.
Rozdílný přístup při nákupu těchto potravin mají Slováci, kde 45 procent dotázaných odpovědělo, že je kupuje v hypermarketech. Naproti tomu 42 procent respondentů v Maďarsku a 53 procent v Polsku kupuje čerstvé ovoce a zeleninu ve specializovaných obchodech.
Znalost privátních značek, tedy zboží, které řetězec prodává pod vlastní značkou, se v České republice zvýšila na 95 procent. Loni je znalo 75 procent dotázaných. Ještě větší znalost privátních značek je na Slovensku, kde ji potvrdilo 98 procent dotázaných.
