Podle unijního práva si firmy nadbytečné zásoby dělat neměly. Česko se ale bránilo, že přebytky nepoškodily trh a u soudu svými argumenty zvítězilo. "Je to významný úspěch, který po téměř pěti letech soudního sporu korunuje dlouholeté úsilí ministerstva zemědělství a ministerstva zahraničních věcí a který potvrzuje, že ČR byla ze strany EK neprávem uložena sankce," reagoval ministr zemědělství Petr Bendl.
"Od začátku jsme byli přesvědčeni, že ČR v době svého přistoupení k EU neporušila pravidla, a proto se rozhodla s EK soudit. Budeme požadovat, aby peníze, které ministerstvo zemědělství zaplatilo, byly ze strany EK vráceny a využity v rámci resortu," dodal.
Spor vznikl, když se státy v roce 2004 rozšiřující členskou základnu EU ve smlouvách o přistoupení zavázaly k tomu, že nadbytečné zásoby zemědělských produktů dělat nebudou a zajistí, aby nevznikaly, a to proto, aby byl ochráněn unijní trh. Pokud by už nadbytečné zásoby vznikly, měly být staženy z trhu - buď vyvezením, nebo zničením.
Státy ale tento závazek nesplnily (výjimkou bylo Maďarsko, které zásoby nemělo). Právě proto měly podle mínění Komise zaplatit pokutu. Největší sankci z devíti "hříšníků" mělo hradit Polsko. Česká republika byla na druhém místě (více zde).
Podle vyšetřování Komise vytvářela přebytečné zásoby drůbežího masa, rýže, konzervovaných žampionů, mandarinek, ananasů a ovocných džusů. Za to musela zaplatit 12,287 milionu eur. Splácení bylo rozloženo do čtyř let a ministerstvo zemědělství uhradilo poslední část sankce do roku 2010.
Limity stanoveny nebyly a trh nebyl poškozen, bránila se ČR
Státy se ale pokutě bránily. Bývalý český ministr zemědělství Petr Gandalovič argumentoval tím, že přebytky nepoškodily evropský trh. "Nikdo neprokázal, že by Česká republika způsobila nějaké narušení trhu Evropské unie. Údajné nadměrné zásoby některých komodit nevyvolaly výkyvy na jednotném trhu a unijnímu rozpočtu v této souvislosti nevznikly žádné mimořádné náklady, byť jediné euro,“ řekl tehdy ministr. Komise také podle něj i přes žádosti postižených zemí nedefinovala, co už je nadlimitní množství zásob.
Výrok soudu nyní dává těmto argumentům za pravdu. "Tribunál odmítá argumenty Komise, podle nichž je opatření stanovené napadaným rozhodnutím jediným, které může zajistit dosažení cíle sledovaného aktem o přistoupení," cituje ČTK tiskové prohlášení soudu.
Proti rozhodnutí Komise podaly žalobu kromě Česka také Polsko, Litva a Slovensko. Česká republika ve své žalobě ze dne 4. července 2007 poukázala na překročení pravomocí EK, nepřiměřenost opatření, neexistenci metodiky, netransparentní postup a nedostatečné odůvodnění rozhodnutí ze strany Komise.
Evropská komise se proti rozsudku Tribunálu může odvolat k Soudnímu dvoru do dvou měsíců od jeho oznámení.
