Jedno je jisté. Už nikdy nebude v porcelánovo-skleněném kolosu pracovat pět tisíc lidí. Ilustrační foto

Jedno je jisté. Už nikdy nebude v porcelánovo-skleněném kolosu pracovat pět tisíc lidí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Crystalex přežije, ale zaměstnanců ubude

  • 3
Zkrachovalé polostátní sklářsko-porcelánové impérium, Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus, bude tento týden bojovat o svou částečnou záchranu. Vedení skláren bude vyjednávat se státem hlavně o pomoci Crystalexu.

"Stát by se měl zaručit za úvěry ve výši zhruba padesát až sto milionů korun. Díky nim by se udržel v chodu závod Kavalier, kde se vyrábí žáruvzdorné sklo značky Simax, a obnovil by se částečný chod Crystalexu Nový Bor," říká ředitel Crystalexu Vlastimil Bažant, pro něhož je tento týden poslední ve funkci.

Návrhy vedení se dnes budou ještě zabývat věřitelské banky. Teprve pak poputují na ministerstvo financí.

Na jaře možná prodáno

Pochodit na ministerstvu však nebude snadné. Šéf financí Miroslav Kalousek příliš nadšení pro podporu konkrétních oborů průmyslu nevyjádřil a případná intervence z veřejných prostředků do skla musí být podle něj podložena jednoznačnými údaji, které vyloučí prohlubování ztrát a zaručí návratnost peněz.

Pokud skláři neuspějí, bude se podle Bažanta o to rychleji hledat nový majitel impéria a banky, kterým celý kolos dluží téměř čtyři miliardy korun, odepíší větší ztráty. "Pokud peníze nebudou, mělo by se to co nejrychleji prodat. Nový majitel by tam podle mě mohl být už v dubnu či květnu a může to hned rozjet," soudí Bažant.

Otázkou je, kdo bude chtít investovat vysoké sumy do znovuobnovení vychladlých sklářských pecí, a to v době, kdy je kvůli finanční krizi nejistý odběr výrobků. "Zájem o sklo mezi investory není tak malý, jak by se mohlo zdát. Láká je především dlouhá tradice a dobře zvládnuté technologie i věhlasné značky," myslí si Petr Smutný, šéf tuzemského PricewaterhouseCoopers, jehož firma působí jako poradce bank, které sklárny financovaly.

Podle Bažanta se majitelé snažili Crystalex prodat už loni na podzim. "V říjnu jsme měli na seznamu patnáct potenciálních zájemců. Požadavkem bank však bylo, abychom uzavřeli smlouvu s PricewaterhouseCoopers, s ní našli vlastníka a pak teprve uzavřeli smlouvu," říká Bažant.

Podle něj však už bylo na tento krok pozdě. "Navíc se ukázalo, že firmu můžeme prodat, teprve až bude vyhlášen konkurz," dodává.

Rychlost prodejního procesu má proto teď v rukou hlavně konkurzní správkyně. Ta však odmítá až do počátku února veřejně komunikovat. Pokud by se za pomoci státních peněz podařilo obnovit částečně výrobu, cena sklářské skupiny či jejích částí by se zvýšila.

Jedno je však jisté. Už nikdy nebude v porcelánovo-skleněném kolosu pracovat pět tisíc lidí. "Když to všechno dobře dopadne, odhaduji počet míst tak na 2 200," myslí si Bažant.

Největší průšvih: Světlá

Ještě před rokem a půl všechno vypadalo skvěle. Podnikatel Radvan Květ a právník Jan Souček, zhruba poloviční vlastníci porcelánovo-skleněného kolosu, měli před podpisem nové smlouvy o financování. Banky vydají pro firmu dluhopisy, část z nich bude veřejně obchodovatelná, a pokryje se tak financování skupiny zhruba do roku 2015.

I dnes zavřená sklárna ve Světlé nad Sázavou, kde se vyrábí olovnaté sklo, měla v roce 2007 zahájit novou éru. Z poloviny měla totiž tuto továrnu využívat světoznámá irská sklárna Waterford Wedgevood.

Jenomže nakonec se plány pokazily. Na banky, vedené americkou Citibank, se řítila finanční krize a Waterford řešil vlastní potíže. Ty vyvrcholily letos v lednu, kdy irská společnost požádala o konkurz.

"Příliš jsme se upnuli na spolupráci s Waterford Wedgewood. Jednali jsme s nimi, že by k nám převedli svoji výrobu z Irska, což pro nás představovalo náplň pro veškerou kapacitu ve Světlé a celkem 30 procent v tržbách," popisuje Bažant.

Když jednání dopadla špatně, bylo podle něj na záchranu Světlé už pozdě. "Ztratili jsme tři čtvrtě roku těmito námluvami, takže v pololetí roku 2008 už jsme byli ve ztrátě a v zásobách jsme měli zboží za čtyři sta milionů korun, což nám odčerpalo veškeré provozní financování," odkrývá zákulisí firmy Bažant.

Podle jeho odhadu může mít továrna ve Světlé největší problém najít nového majitele. "Je to velký závod, který má jednu dobrou novou tavicí vanu, ale ta takto velký provoz neudrží," dodává.

Řada konkurentů, kterým by se výroba olovnatého skla hodila, má navíc také existenční potíže či už zkrachovala. Příkladem jsou zavřené brány Jihlavských skláren, konkurz slovenského Poltáru či vážné problémy italského Calpu.