Peníze by mohly směřovat například na navýšení základního jmění.
„Navýšení kapitálu je jedna z možností, jak firmě pomoci. Vyřešilo by to kumulované ztráty z minulých let a zdroje na další rozvoj, třeba vybudování dálkové flotily,“ dodává Lašák.
Aerolinky také potřebují čím dál více hotovosti na splácení airbusů, které objednalo předchozí vedení v čele s Jaroslavem Tvrdíkem. Loni proto vzrostlo zadlužení firmy, úvěry vyskočily z necelé miliardy na více než dvojnásobek.
Hlavním akcionářem aerolinií je stát, který drží přes devadesát procent akcií. Největší balík akcií, skoro 57 procent, drží ministerstvo financí. „Navýšení základního jmění nevylučuji, bude se o tom v nejbližší době jednat,“ uvedl odstupující ministr financí Bohuslav Sobotka.
Třetinu firmy drží státní Česká konsolidační agentura, která se však navyšování ze zákona zúčastnit nemůže. Její podíl se tedy rozmělní. Naopak větší sílu by mohla získat Česká pojišťovna, nyní čtyřprocentní společník.
Případnou pomoc ČSA by ale nakonec musela schválit Evropská unie. Zde by pravděpodobně měla česká žádost šanci na úspěch. Podle Hospodářských novin požádalo od roku 1991 Brusel o pomoc sedm leteckých firem: Sabena, Iberia, Aer Lingus, TAP, Air France, Olympic Airways a Alitalia. Všem Brusel buď napoprvé, nebo po opakovaných žádostech vyhověl.
