"Já bych byl nakloněn vyhovět požadavkům ČSA, pokud by byly průkazné," prohlásil v diskusním pořadu televize Nova ministr financí Jiří Rusnok. Dodal, že je nutné vyčkat jak dopadne hospodaření ČSA.
Prezident ČSA Miroslav Kůla se domnívá, že společnost letos přijde o desetinu výnosů. Její hospodaření se tak může propadnout do červených čísel.
Kůla o tragédii v USA hovořil už pár dní po útoku jako o nejtěžší ráně pro leteckou dopravu za poslední dobu. "Už teď řeší všichni dopravci recesi, kterou letecká doprava prochází. Teď přijde dramatické zhoršení pro všechny," prohlásil tehdy Kůla.
Rusnokův partner v televizním dialogu, stínový ministr financí Vlastimil Tlustý, řadí škody leteckých společností do kategorie krátkodobých nákladů. Očekává totiž, že se poptávka po letecké dopravě během několika měsíců vrátí na původní úroveň.
"Jde o to, které letecké společnosti mají dostatek rezerv, aby tento krátkodobý pokles přečkaly. Lze očekávat, že se budou snažit hledat finanční prostředky na podobné kompenzace i u státu," řekl Tlustý.
Sladká prognóza a trpká realita
Ještě na začátku roku počítaly aerolinie se ziskem přes 300 milionů korun. Poprvé odhad snížily poté, co se začalo projevovat globální ekonomické oslabení. Další chladnou sprchou pro finanční oddělení ČSA byla hrozba pilotů stávkou, na jejímž konci stála změna kolektivní smlouvy s navýšením odměn.
Po vyřešení sporu Kůla prohlásil, že v případě, že vše půjde hladce, skončí národní aerolinie letošní rok ziskem. "Dnes už bych za to ruku do ohně nedal," opravil své mínění Kůla minulý týden. Podle posledních odhadů přepokládá, že v lepším případě se letošní hospodářský výsledek ČSA bude pohybovat kolem nuly.
Výnosy sice půjdou dolů, počet pasažérů se ale prý zvýší až o 15 procent z loňských 2,46 milionu lidí. V každém případě by domácí letecká společnost neměla být postižena tolik, jako její zámořské konkurentky. Těm hrozí pokles výnosů až o 40 procent.
Americe musí od bankrotů pomoci vláda
Hned po útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon prohlásil mluvčí Mezinárodní letecké asociace IATA William Gaillard, že letos světové letecké společnosti zřejmě skončí hospodaření s "rekordními ztrátami".
Kolem čtyř tisíc z celkem dvanácti tisíc světových aerolinek nějak postihlo uzavření amerického vzdušného prostoru po tragických událostech. Podle IATA má letecká přeprava jen v USA denně hodnotu jedné miliardy dolarů. V úvahu je však nutné vzít i zpomalení na kanadském či mexickém trhu, stejně jako úbytek letů přes Atlantik a Pacifik.
"Je to pouhý odhad, ale jen tento týden bychom mohli přijít o deset miliard dolarů," řekl Gaillard. Poprvé od roku 1994 tak leteckým společnostem hrozí, že jejich hospodaření hromadně skončí v červených číslech. Nejhorší rok v problematickém období 1990-94 nastal aerolinkám po válce v Perském zálivu v roce 1991. Tehdy členské firmy IATA vykázaly úhrnnou společnou ztrátu 7,5 miliardy dolarů.
Podle odborníků je pravidlem, že letecká doprava první, která pocítí problémy světové ekonomiky. Aerolinky v USA už požádaly vládu o pomoc.
"Nejde v tomto případě ani o otáčení letadel nad oceánem, rušení letů nebo zvýšení ostrahy, což přijde na stovky milionů korun, ale o důvěru lidí," míní Kůla. Ta se podle něho nebude jednoduše obnovovat. Stejně jako tomu bylo při krizi na Balkáně, kdy leteckou dopravu poznamenal odliv cestujících a velmi pomalu a obezřetně se k ní vraceli.
Zdražení letenek podle odborníků nepřijde. Pravděpodobněji začne naopak v rámci boje o cestující nová cenová válka.
