Tyto sumy jsou však již v podstatě známé, neboť ministerstvo financí nedávno oznámilo, že ČSOB s největší pravděpodobností požádá o proplacení záruk za špatné obchody IPB ve výši 180 miliard korun a obchody za 120 miliard korun si ponechá.
Kromě státu bude ČSOB platit za převzetí IPB také akcionářům této banky. Kolik to bude, se vyjasní až poté, co nezávislé firmy určí hodnotu IPB v den uvalení nucené správy.
Podle auditorů IPB při uvalení nucené správy potřebovala kolem 40 miliard rezerv na pokrytí ztrátových obchodů, takže dosud není jasné, zda hodnota banky bude kladná či záporná.
Stát uvalil na IPB nucenou správu loni v červnu, protože její akcionáři v čele s japonskou Nomurou nebyli ochotni bance dodat potřebné rezervy za podmínek přijatelných pro stát.
Banku po třech dnech nucené správy koupila ČSOB a stát jí poskytl záruky na veškeré ztráty. Opoziční ODS tento prodej kritizovala a stále kritizuje s tím, že pro stát jde o velmi drahé řešení a že jen pomohl jedné soukromé bance k převzetí konkurence.
Podle ministra financí Pavla Mertlíka by však každý zájemce požadoval stejné záruky, jaké dostala ČSOB. K prodeji došlo bez výběrového řízení, přestože zájem o převzetí IPB měla i italská banka UniCredito společně s německou pojišťovnou Allianz. Podle kritiků vládního postupu bylo možné vyjednáváním se dvěma zájemci dosáhnout lepších podmínek, než jaké si dohodla ČSOB v exkluzivním vyjednávání.
Mertlík i tehdejší guvernér ČNB Josef Tošovský však rychlý prodej banky do rukou ČSOB obhajovali tím, že bylo nutné začít banku okamžitě řídit, aby se existující ztráty nezvyšovaly.
Banka tehdy čelila útokům klientů a denně z ní odtékaly miliardy korun vkladů.
Poskytnutí záruk je podle vládních představitelů levnější řešení než ztráty, které by postihly ekonomiku při krachu IPB.
Stát zaplatí ČSOB za ztrátové a nejasné obchody 180 miliard korun. Po odečtení peněz, které se mu z obchodů vrátí, očekává, že čistá ztráta se ustálí mezi 50 až 100 miliardami korun. Ztráty se zvyšují i kvůli špatným obchodům, které vyplynuly na povrch až po převzetí banky.
Kvůli prodeji pivovarů, za které IPB dodnes nedostala zaplaceno téměř devět miliard korun, již byli obviněni bývalí manažeři IPB. ČSOB byla loni při vyjednávání se státem ve výhodnější pozici a situaci využila maximálně ve svůj prospěch.
Prakticky přes noc se stala největší bankou v zemi a přes dceřiné společnosti IPB získala největší či významné tržní podíly v oblasti stavebního spoření, hypotečních úvěrů, penzijního připojištění a pojištění.
Stát byl v obavě před možnými důsledky krachu IPB ochoten zaplatit velmi vysokou cenu a po ČSOB požadoval méně než po jiných investorech.
