Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD chce opět milionářskou daň

  0:01aktualizováno  0:01
Sociální demokraté vracejí do hry návrh na zvýšení daní pro lidi s vyššími příjmy, který před půlrokem téměř rozvrátil koaliční vládu. Ministr financí Bohuslav Sobotka řekl, že v ČSSD existuje velký tlak na to, aby zvýšená sazba byla zařazena do připravované reformy veřejných financí. Ta má přibrzdit prudké zadlužování státu.

"Vím, že po zvýšení daně z příjmu je v sociální demokracii silná poptávka. A je to věc, která mi filozoficky nevadí. Dokážu si tuto daň představit někde kolem 37 procent," řekl Sobotka.

Sociální demokraté usilují o to, aby se k současným čtyřem sazbám daně z příjmu (15, 20, 25 a 32 procent) přidala další: pro lidi s nejvyššími příjmy.

Ani ČSSD se zatím nedokázala dohodnout, na jak vysoký roční příjem by byla daň uvalena. Loni v září prosazovala, aby hranice ležela na 1 117 800 korun ročně. Sobotka odmítl sdělit, o jaké sumě vláda uvažuje nyní.  V ČSSD však sílí názory, že by to mělo být méně. "Zatím se o tom debatuje," řekl ministr.

Zvýšení daně z příjmu by přitom pro stát nebylo velkým přínosem. Vyšší zdanění platů nad milion by přineslo zhruba 700 milionů korun ročně. Chystaná reforma veřejných financí počítá s tím, že je třeba ušetřit 40 až 71 miliard ročně.

Daň pro bohaté je naprosto nepřijatelná pro koaliční partnery sociálních demokratů. "Je to populistický krok, který má zastřít nechuť ke škrtům ve zneužívaných sociálních výdajích," uvedl Miroslav Kalousek z KDU-ČSL. "Naprosto vyloučené. Nechci ztrácet čas debatou na toto téma," řekl Karel Kühnl z Unie svobody.

Sociální demokracie tlačí na zvýšení příjmové daně pro bohaté
V sociální demokracii se vede ostrý spor o podobu připravované reformy veřejných financí. V největší vládní straně spolu soupeří dva proudy o to, kolik ušetří škrty v sociálních výdajích nebo o kolik více peněz by měl stát získat na vyšších daních a pojistném.

Mnozí sociální demokraté se domnívají, že ministr financí Bohuslav Sobotka zapomněl při přípravách reformy na vyšší daně z příjmu a vzestup sociálního pojištění.

Sobotka je ochoten stranickým oponentům ustoupit a je připraven do reformy zvýšení daně z příjmu pro lidi s vysokým platem zařadit. ČSSD se zatím neshodla, od jak vysokého příjmu by měl člověk nejvyšší daň zhruba na úrovni 37 procent platit.

Ministr financí je pod dvojím tlakem. Jeho straníci po dani volají, pro koaliční partnery je naprosto nepřijatelná a může znovu ohrozit koaliční vládu Vladimíra Špidly. "Bude se o tom diskutovat. Musíme si udělat hlubší analýzu. Když jsme dělali povodňový balíček, tak jsme tato čísla šili poměrně horkou jehlou. Pokud se vláda pro zvýšení této daně rozhodne, budeme potřebovat silnější argumenty," říká Sobotka.

Koaliční partneři se však tváří, že je nepřesvědčí ani argumenty nejsilnější. Obviňují sociální demokraty z neochoty omezit zneužívané sociální výdaje. "Žádné veřejné finance na světě nezachránilo zvýšení daně z příjmu. Na prvním místě musí být vždy zásah do výdajů," říká Karel Kühnl z Unie svobody.

Ekonomický expert lidovců Miroslav Kalousek nevěří, že se ČSSD vůbec k nějaké reformě odhodlá. "Zatím to vypadá spíš jako hra na reformu. Moc bych se chtěl mýlit," říká Kalousek.

"Veřejné finance jsou v tak špatném stavu, že bez zásadních zásahů nás nemine tvrdý náraz do zdi. A na ten doplatí nejvíc právě sociálně nejslabší. Reforma potřebuje silného lídra. Jak jím má ministr Sobotka být, když ho nepodpořil ani premiér, ani vlastní strana?" dodává.

Na rozdíl od zvýšení daně z příjmu pro nejbohatší se Sobotka není ochoten bavit o vzestupu sociálního pojištění. Skupina sociálních demokratů okolo ministra práce Zdeňka Škromacha tlačí i na jeho růst. "Vzestup sociálního pojištění považuji za škodlivý," řekl Sobotka.

O vyšší daně se v ČSSD vede ostrý souboj
Jeho představa o zásahu do státních dluhů vyvolává ostrý odpor uvnitř jeho vlastní strany. Sociálním demokratům vadí, že příliš škrtá v sociálních dávkách. Tlačí ho ke zvyšovaní daní. Jeho hlavním soupeřem jsou odbory. Ministr financí Bohuslav Sobotka popisuje, jakým politickým tlakům čelí.

Co se děje s reformou veřejných financí? Vláda se k ní nevyjádřila. Řízení od vás převzal sám premiér se svými poradci. Kdy se dočkáme prvních zákonů, které zbrzdí rostoucí dluhy?

Vláda přerušila debatu o koncepci reformy, kterou jsem předložil. O jednotlivých krocích se nyní diskutuje v pracovní skupině, kterou vytvořil předseda vlády. V ní jsou ministři, koaliční ekonomičtí experti, někteří poslanci a odborníci z ministerstva financí.

Všichni se shodli, že je potřeba se dohodnout ještě letos, abychom byli schopni ovlivnit státní rozpočet na příští rok. Teď budeme mluvit o nemocenské a stavebním spoření. Jakmile se shodneme, že reforma stavebního spoření je na úrovni vlády průchodná, ministr financí dostane zadání, aby začal připravovat změny zákona. Chceme, aby práce nevázla, aby se nečekalo, až vláda schválí celou koncepci reformy. Nemůžeme si dovolit ztrácet čas.

Schválí vláda vůbec někdy celou reformu? Ať už bude vypadat jakkoliv...

Mým cílem je, aby vláda přijala usnesení, v němž řekne, kam se stlačí schodky veřejných financí do roku 2006. Musí být řečeno konkrétní číslo, jak hluboký bude schodek. My navrhujeme propad 3,7 procenta HDP (nyní je na úrovni 7 procent, pozn. red.) Na cíli asi nebude problém se  dohodnout.

Téměř nikdo, ani vaši největší oponenti, nezpochybňuje, že zadlužování takhle nemůže pokračovat. Ostrý politický spor je o to, jak se k cíli dostat...

Jistě. Není možné stanovit si, že chceme určitý strop pro dluhy, a neříci, jak se k němu dostaneme. A pak se v časové tísni budou seškrtávat běžné výdaje nebo si budeme myslet, že zvýšíme příjmy teoretickými úvahami o lepším výběru daní. To je nemožné.

O to, kde a jak ušetřit, se nyní odehrává velmi ostrý politický střet uvnitř ČSSD i vládní koalice. Velká část vašich kolegů ve straně s vaší představou reformy nesouhlasí. Volají po vyšších daních a sociálním pojištění, a naopak menších škrtech v sociálních výdajích. Vše se vyhrotilo rozkolem v ČSSD kolem volby prezidenta. Může se vůbec o reformě rozhodnout dříve, než bude nová hlava státu zvolena?

Bylo by naivní myslet si, že rozhodnutí padne dříve, než si ČSSD vyřeší problém volby prezidenta. Toto téma traumatizuje sociální demokracii více, než je zdrávo. Myslím, že jsou tady důležitější věci. Avšak prezident je nyní skutečně politickým tématem číslo jedna. Je nutné, aby ČSSD debatu o prezidentovi zvládla, příliš se nerozhádala a dokázala být motorem důležitých reforem.

Je ČSSD schopna reformu schválit před svým sjezdem, kde se bude volit nový předseda?

Myslím, že sjezd je vhodné místo, abych tam prezentoval výsledky debaty o reformě veřejných financí. Uvnitř ČSSD na jedné straně cítím velkou podporu, na straně druhé i obavy, abychom nešli příliš jednostranně jen cestou snižování výdajů a nezapomněli na zvyšování příjmů.

Teď jste upozornil na jádro politického střetu...

Řada politiků sice hovoří o tom, že je potřeba zvýšit příjmy státu, ale v okamžiku, kdy mají hlasovat o konkrétních změnách daní, je situace složitější.

Jak vlivná je v ČSSD skupina kolem ministra práce Zdeňka Škromacha, odborářů a poradců premiéra, která chce zvýšit daně z příjmu a sociální pojištění?

Zvýšení sociálního pojištění není v reformě a já je odmítám. Je to nebezpečný krok, prodražuje cenu práce. Působilo by to proti zájmům zaměstnanců a zvyšovalo nezaměstnanost.

Odmítám i drastické zvyšování majetkových daní, jak to navrhují odbory. Ty chtějí, aby se majetkové daně zvýšily celkem o 15 miliard korun ročně. V roce 2002 byl příjem z nich 7,9 miliardy. Jejich požadavek znamená ztrojnásobení majetkových daní. Je to příliš drastický krok, který neodpovídá příjmům majitelů nemovitostí.

Odbory chtějí výrazné daně z majetku jen u nově pořízených nemovitostí...

Pak není možné onoho zvýšení o 15 miliard korun dosáhnout a v koncepci odborů je logický rozpor.

Řada poslanců a dalších vlivných členů ČSSD volá i po vyšší dani z příjmu fyzických osob. Je to pro vás přijatelné?

V reformě, kterou jsem předložil, zvýšení není. Ale musím říci, že tady se nebráním diskusi o případném obnovení pátého pásma (pro lidi s nejvyššími výdělky, pozn. red.) Odmítám však plošné zvýšení daně z příjmu fyzických osob.

Tady se uvnitř ČSSD výrazně lišíme. Jsou zde v podstatě dva ekonomické proudy. Jeden říká, abychom šli zejména cestou zvyšování nepřímých daní (DPH, spotřební daně, pozn. red.) Druhý proud klade výrazně větší důraz na zvyšování přímých daní a sociálního pojištění. O tomto tématu se diskutuje i v jiných politických stranách.

Který proud je silnější a vlivnější? Jaké je to rozložení sil?

Názory jsou velmi různé. Nebudu se pokoušet odhadovat, jak velká část strany sympatizuje s kterým proudem. V ČSSD jsou ekonomové, kteří by chtěli výraznější zvyšování daní, než je navrženo v reformě.

Teď to vypadá, že odbory diktují směr reformy. Je jejich vliv skutečně tak velký?

Sociální demokracii vždy zajímalo, co si myslí odbory. V řadě věcí máme podobné vidění světa a jejich stanovisko nelze pominout. Na druhou stranu na poli ekonomických návrhů ne vždy mají odbory pravdu.

Premiér Vladimír Špidla je jim velmi nakloněn. Odborářští ekonomové vévodí týmu jeho poradců. Je výrazně pod jejich vlivem?

Pro premiéra je to jedno ze stanovisek, které má k dispozici. Je pro něj důležité. Ale myslím, že minimálně stejně důležité je pro něj i stanovisko ministerstva financí.

Stejní lidé, kteří volají po vyšších daních z příjmů a pojistném, chtějí i menší škrty v sociálních dávkách. Má vůbec smysl dělat reformu bez škrtů ve zneužívaných sociálních dávkách a podporách?

Škrty musí být spravedlivě rozloženy. Ale nelze si představovat, že reforma je možná bez snížení státních výdajů. Jde o to, aby se výdaje snížily omezením zneužívání sociálních dávek. Je potřeba omezit okruh osob, které mají k dávkám přístup jen na ty, kteří je skutečně potřebují. Musíme do sociální sítě vnést motivaci, aby v ní lidé zůstávali co nejkratší dobu.

Jak silné jsou tlaky, aby se reforma zbrzdila? Pokud se úspory nepromítnou už do příštího rozpočtu, začnou politici argumentovat, že další volby jsou na dohled a není čas na bolestné a nepopulární zásahy...

Takové tlaky cítím. Pro politika, pokud nehrozí nějaký akutní problém, je vždy výhodnější, aby bolestivá řešení odkládal za horizont svého volebního období. Prosadit myšlenku, že pokud neuděláme reformní kroky letos, tak se k nim už budeme těžko vracet, je klíčová věc. Špatným příkladem je Německo. Vláda kancléře Schrödera propásla období, kdy mohla po volbách přijít s uceleným plánem, který by nebyl založen jen na zvyšování daní. To se ukazuje jako velká politická chyba.

Jak dokážete ušetřit desítky miliard a zároveň splnit volební sliby o plošných přídavcích na děti a 50 tisících na každého novorozence? Ministr Škromach tvrdí, že sliby se splní, i kdyby se ministerstvo financí "postavilo na hlavu". Už spočítal, že budou stát 20 miliard korun ročně...

Odmítám, že vláda schválí nějaký výdaj a řekne, aby se ministr financí postaral a sehnal na to peníze. To nejde. Budeme muset všechny naše sliby posoudit a říci, jestli na ně máme peníze. Řada těch kroků se dá udělat ve chvíli, kdy budou přiměřené našim finančním možnostem.

Právě proto, aby bylo na tyto sliby dostatek peněz, je podle ministra Škromacha potřeba zvýšit daně a sociální pojištění. Pan Škromach má v ČSSD velmi silnou podporu. Jak těmto tlakům odoláváte?

Pokud se bavíme o tom, jestli reforma je i střetem ministrů práce a financí, pak musím říct, že tento konflikt logicky vychází z naší rozdílné kompetence. Já zodpovídám za rovnováhu veřejných financí, kolega Škromach je zodpovědný za sociální výdaje.

Je logické, že při šetření musíme zasáhnout i je. Tady jsme v konfliktu. Ale kolega Škromach velmi dobře rozumí směru, jímž chceme jít v omezování sociálních výdajů: snaze omezit zneužívání. Třeba v nemocenské jsou naše představy téměř stejné. Zatím však jsme nenašli společnou řeč u státní sociální podpory (sociální dávky - pozn. red.) a podpor v nezaměstnanosti. Tam nás čeká obtížná debata.

Jaké jsou vaše vztahy s ministrem Škromachem?

My se známe velmi dobře, jsme z jednoho regionu. Zdeněk Škromach nepatří k nějakému extrémnímu křídlu. Je to člověk, který má docela pragmatické vidění světa.

V ČSSD se objevují ještě extrémnější názory?

Jsou tam určitě radikálnější názory na sociální politiku.

Kdo v poslaneckém klubu je zastává?

Tam lidi, kteří by zastávali v tomto ohledu radikálnější postoje než Zdeněk, nevidím. Ale v odborných komisích ČSSD takoví jsou.

Máte na mysli šéfa národohospodářské komise ČSSD a poradce premiéra Jaroslava Ungermana?

Ne, to ne. Myslím, že kolega Ungerman není v tomto směru žádný radikál. Ale jsou tam jiní lidé s radikálnějšími názory než Zdeněk Škromach.

Ke které skupině v ČSSD se přiklání premiér? On byl vždy zastáncem zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Po povodních ho prosazoval tak tvrdě, že na něm málem zkolabovala koaliční vláda. V rozhovoru pro BBC nedávno naznačil, že diskutovat se bude i o zvýšení sociálního pojištění...

Pokud tomu tak je, pak máme na věci odlišný názor. Premiér považuje reformu státních financí vedle vstupu do Evropské unie za svou prioritu. Vnímá ji jako klíčové politické téma, s nímž se jako lídr musí vypořádat. Myslím, že jeho názor na reformu není ještě úplně hotový. Osobně jsem s ním ještě o zvyšování daně z příjmu a sociálního pojištění nehovořil.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.