Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD chystá předvolební tahák: chce více zdanit bohatší lidi a firmy

  2:00aktualizováno  2:00
Sociální demokracie odhalila první verzi programu, s kterým chce na podzim vyhrát volby. Velké překvapení se nekoná, ČSSD klasicky míří na voliče s nižšími příjmy, pro něž chystá předvolební lákadla za zhruba deset až patnáct miliard korun. Podle ekonomů to může ohrozit konkurenceschopnost země.
Socialisté chtějí zvýšit daně firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy.

Socialisté chtějí zvýšit daně firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy. | foto: Profimedia.cz

Podle rozpracované verze programu, který měla MF DNES jako první k dispozici, by se měly zvýšit daně firmám a bohatším lidem. Firmy by mohly po vítězství ČSSD nově platit daň z příjmu až 24 procent namísto letošních dvaceti.

Na zaměstnance by se místo rovné patnáctiprocentní daně ze superhrubé mzdy pravděpodobně začaly opět vztahovat různé daňové sazby odstupňované podle hrubých příjmů. 

Kde bude ležet hranice výdělku, po jehož dosažení se již z čistě ekonomických důvodů nevyplatí volit socialisty, není teď jasné. Strana ještě nezveřejnila detailní návrhy svých daňových změn.

Bohuslav Sobotka, ekonomický lídr ČSSD, zatím slibuje, že o část peněz přijdou kvůli vyšším daním jen zaměstnanci s platem vyšším než sto tisíc korun měsíčně.

To je ale velmi odvážné tvrzení. Jednoduše proto, že větší zdanění nejbohatších by na zamýšlené výdaje a úlevy pro chudší nevydělalo, a to ani kdyby se podstatně zvýšily daně firmám.

"Pokud by zavedení daňové progrese mělo postihnout jen lidi s příjmem nad 100 tisíc měsíčně, nepřesáhne roční extra příjem státního rozpočtu pět miliard korun," odhaduje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Je proto pravděpodobné, že pokud by se do praxe měly zavést všechny výdaje zamýšlené socialisty, musela by ležet mzdová hranice "nevýhodnosti" jejich volby podstatně níže.

Ekonomové navíc upozorňují, že lidé s vyššími příjmy, jimž chce ČSSD také zvýšit stropy pro sociální odvody, po jejichž dosažení už nemusejí platit zdravotní a sociální pojištění, budou mít tendenci daním se vyhýbat. Na stropy dnes dosáhne přibližně 120 tisíc lidí.

"Pokud by se sazby zvedly příliš vysoko, lidé začnou ze systému utíkat. Firmy místo platu začnou více používat různé nepeněžní odměňování, jako příspěvky na dovolenou, bydlení či služební vůz," říká hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář.

Podle něj obecně platí, že při každém zvýšení daní se nakonec vybere méně, než se čekalo, protože se lidé a firmy přizpůsobí.

To potvrzují i oslovení podnikatelé, kteří se zvyšováním daní logicky nesouhlasí. Argumentují hlavně tím, že by jim v době, kdy se ekonomika začne zvedat, nezbyly peníze na opětovné investice, jež jsou teď kvůli krizi osekané.

"Zbude nám méně na další rozvoj, čímž stát zase o další výběr daní přijde," říká Josef Jeleček, spolumajitel firmy Tedom, která vyrábí například autobusy.

Jiří Belinger, šéf společnosti Vari, je radikálnější. "Firmy s ­vyššími daněmi ztrácejí konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. A když firmy nebudou konkurenceschopné, skončí a poroste nezaměstnanost," hrozí Belinger, jehož firma prodává zahradní sekačky a traktory. Zároveň upozorňuje, že firmy se budou snažit platit daní co nejméně a celkový výběr tak může klesnout.

Procento daně = až deset miliard pro stát. Ale ne v krizi

"Statistické výpočty ukazují, že zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o jeden procentní bod zvýší rozpočtové příjmy zhruba o deset miliard korun," říká hlavní ekonom Patrie David Marek.

Navrhovaná změna by tedy rozpočtu mohla pomoci 10 až 40 miliardami korun. "Jenže svět není statický a českou ekonomiku a následně i rozpočtové příjmy by negativně ovlivnilo snížení konkurenceschopnosti a atraktivity po zvýšení této daně," říká Marek.

Navíc výběr daní od firem klesá už teď kvůli hospodářskému zpomalení. Za první čtvrtletí meziročně o čtrnáct procent a deficit státního rozpočtu se příští rok pravděpodobně vyšplhá nad 200 miliard korun bez jakýchkoli zásahů do příjmů i výdajů.

"Neexistuje ani milimetr prostoru pro předvolební či povolební populismus, tolerance finančních trhů není nekonečná," dodává Marek.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Chmela (v popředí) z Tescomy přijal gratulace k titulu podnikatele roku od...
Nominace na Podnikatele roku se uzavírají, pošlete svůj tip

Čas pro podání přihlášek do osmnáctého ročníku prestižní soutěže EY Podnikatel roku se rychle krátí. Uzávěrka je už tuto sobotu 21. října, svůj tip můžete...  celý článek

Václav Vachta, šéf sítě zdravotnických zařízení EUC.
Největší síť poliklinik EUC nakupuje v Ostravě. Letos utrží 2,5 miliardy

Jeden z největších soukromých hráčů ve zdravotnickém byznysu, skupina EUC, přikupuje devatenáctou polikliniku. Cenu za ostravské zařízení Mephacentrum...  celý článek

Logo Účtenkovky tvoří barevná písmena na bílém podkladu
Účtenkovka zlobí. Skenování moc nefunguje a hráčům se do přepisování nechce

Už je to více než dva týdny, co se rozjela účtenková loterie. Cestu k hlavní ceně milion korun, autu či dalším peněžním výhrám však lidem ztěžují problémy s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.