Ctižádostivý na kurtu i v byznysu

Co zvládali někteří tenisté díky vrozenému talentu, musel dvoumetrový Milan Šrejber, přezdívaný Šlahoun, dohnat tvrdou prací. "Nebyl nadaný od boha, ale byl velmi ctižádostivý. Denně trénoval několik hodin a spát chodil úplně vyčerpaný," říká bývalý osobní trenér a kamarád Vladislav Šavrda.

Už během tenisové kariéry, jejíž konec uspíšily problémy se zrakem, se připravoval na podnikatelskou dráhu. "Když jsme jezdili po světě a jiní tenisté sledovali televizi nebo nakupovali džíny, tak Milan kupoval knihy o ekonomice a burze," říká Šavrda. Bývalý tenisový šampion Jiří Hřebec k tomu říká: "Byznys ho hodně bavil a bylo jasné, že se na něj vrhne."

Od roku 1992, kdy s podnikáním začal, prošel Šrejber téměř třicítkou firem. Ironií osudu je, že jedna z těch, které šéfoval, se jmenuje Pankrác. Ve vazební věznici téhož jména dnes sedí Šrejber kvůli podezření, že ze spravovaných fondů sám sobě prodal výhodně akcie, a podílníky fondů tak připravil o 14 milionů korun.

Tento víkend skončil ve vazbě i kvůli tomu, že soudnímu líčení se úspěšně vyhýbal déle než rok. Na čtvrteční líčení však zřejmě počká ve vazbě.

Vyřídit pětimilionovou kauci totiž podle soudních úředníků nestihne. Na někdejšího pokořitele Borise Beckera nedají kamarádi z kurtů ani dnes dopustit, někteří bývalí obchodní partneři však na doby společného podnikání vzpomínají neradi.

"Rozešli jsme se ve zlém. Milan šel urputně za svým cílem být úspěšným podnikatelem a už tehdy dělal podobné věci, za které je dnes souzen," vzpomíná Jiří Schwarz, bývalý spoluvlastník společnosti Šrejber Tenis Investing, kterou se Šrejbrem založili v roce 1992.

I přes dřívější spory Schwarz uznává, že fondy z první vlny byly poměrně úspěšné. "V té době se totiž ještě spravovaly ve prospěch podílníků. Vždy poukazoval na to, že fondům propůjčil své jméno, a hodně dbal o to, aby to nemohlo být použito proti němu," říká.

Přátelé z kurtů si možnost, že by je Šrejber okradl, vůbec nepřipouštějí. "Většina tenistů si kupony dala k Milanovi a všichni byli s výnosy spokojeni. Na knížku připadlo i několik desítek tisíc," uvedl bývalý trenér daviscupového týmu Pavel Korda.

Zarputilost z kurtů si Šrejber přinesl i do světa financí. "Byl to člověk, který se v obchodních záležitostech velmi rychle učil, byl schopen se v krátké chvíli zkoncentrovat a podat dobrý výkon," tvrdí Schwarz.

Zatímco tenisovou kariéru začínal prakticky od nuly, do světa financí přišel s třiceti miliony korun, které sportem vydělal. Úspěšně začal svůj majetek zvyšovat, dokonce tak, že si mohl dovolit poskytnout Občanské demokratické straně sponzorský dar sedm milionů korun.

Tato skutečnost se však stala jednou z nejčernějších kapitol jeho života. Peníze totiž na účtu ODS přistály měsíc poté, co Klausova vláda prodala Třinecké železárny firmě Moravia Steel, kde byl Šrejber předsedou představenstva. Dar byl přitom několik let kryt jménem fiktivního dárce a na privatizaci oceláren zůstal stín možné korupce.

V poslední době se Šrejber dlouhodobě zdržoval ve Spojených státech. Když byl v Praze, zašel občas s tenisty do legendárního hostince u Zlatého tygra. "Šrejber sem dřív občas zašel. Tenisté sedávají támhle v rohu, v průměru dají tak pět až šest piv," řekl výčepní od Tygra.