Po týdnech přísných opatření začínají ve městech po celém světě znovu otevírat své dveře podniky i školy. Některá města doufají, že využijí vynucenou pauzu k prosazení změn v oblasti šetrnější mobility. Cílem je nejen snížit emise, ale také pomoci těm, kteří se snaží na cestě do škol a zaměstnaní dodržovat pravidla sociálního odstupu.
První fázi vylepšování v oblasti mobility Brusel zahájil 4. května rychlým rozšířením městské cyklistické sítě přibližně o 40 kilometrů. Regionální úřad Bruxelles Mobilité vyzval občany, aby na krátké cesty používali jízdní kola a neblokovali zbytečně veřejnou dopravu. Nové cyklostezky jsou nyní osazovány silničními značkami, uvedl server německé televize Deutsche Welle.
„Velká část cyklistické infrastruktury, kterou nyní zavádíme, tu zůstane na trvalo,“ oznámil mluvčí úřadu Steven Fierens. Nové stezky pro cyklisty připravovali dělníci už den před uvolňováním opatření. V určitých dopravně náročných oblastech v centru, jako je Rue de la Loi, kde bývají často dopravní zácpy, bude pro cyklisty vymezen celý pruh. Automobilům zůstanou tři pruhy.
Koronavirus ve světě   |
V ostatních částech belgického hlavního města, včetně centra obklopeného malým obchvatem, budou mít chodci a cyklisté vždy přednost. Rychlost bude omezena na maximálně 20 km za hodinu. „Nová opatření zůstanou platná až do odvolání, uvedl mluvčí primátora Bruselu Philippe Close.
„Ukončení mimořádných opatření představuje velkou výzvu a je třeba nyní radikálních rozhodnutí. Začít bychom mohli třeba cyklistickou revolucí právě v Bruselu,“ navrhla ministryně regionální mobility Elke Van den Brandtová.
Odborník na mobilitu z regionální nevládní organizace Inter Environment Brussels Thyl Van Gyzegem je ale poněkud pragmatičtější. „Je nepravděpodobné, že pandemie výrazně změní dynamiku cestování ve městě, přinejmenším v blízké budoucnosti,“ řekl a poukázal na to, že více než polovina obyvatel města se již dávná spoléhá na jiný prostředek než auto a že používání jízdních kol a chůze bylo na vzestupu po celá léta.
Krize jako příležitost
Brusel není jediné místo, kdo chtějí koronavirovou pandemii využít k vyzkoušení alternativ k automobilové dopravě. Například v Londýně a dalších hlavních městech mají zdravotníci dočasně zdarma k dispozici elektrokola. V italském Miláně, které pandemie covid-19 zasáhla obzvláště těžce, oznámili představitelé města plány na přeměnu 35 kilometrů ulic na více prostoru pro cyklisty a pěší. Město v těchto ulicích nastaví nižší rychlostní limity, postaví tam provizorní jízdní kola a vybuduje širší chodníky.
Také Vancouver, Denver, Budapešť, New York, Mexico City a mnoho dalších měst zavedlo krátkodobé uzavření ulic a dočasné přistavení provizorních kol. Kolumbie, která se již může pochlubit rozsáhlou cyklistickou sítí, přidala v březnu více než 100 kilometrů nouzových jízdních pruhů.
Vylepšená reakce
Přestože tato opatření po nouzovém stavu mohou být pro aktivní cyklisty známkou naděje, v mnoha městech, zejména v rychle se rozvíjejících megalopolích Afriky a Asie, kde miliardy lidí spoléhají na přeplněnou veřejnou dopravu nebo sdílenou mobilitu, je stále těžké cyklostezky rozšiřovat.
Italové dostanou peníze na kolo, vláda tím chce bojovat proti druhé vlně |
Například probíhající výzkumný projekt v Nigérii poukázal na negativa mimořádných opatření v hlavním městě Abuja. Kvůli koronaviru město snížilo kapacitu autobusů a pozastavilo službu Uber. Doprava tak výrazně zdražila a stala se méně dostupnou, proto se někteří cestující, zejména pak ženy, stali zranitelnějšími.
V bangladéšské obci Singra zahrnuje havarijní akční plán elektrické rikši. V době sociálního distancování pak byly tyto prostředky nasazeny do akce, aby pomáhaly dodávat jídlo lidem v karanténě. Výrobce zavazadel pro lidi, kteří dojíždějí, TUMI také podporuje rozvoj cyklistiky v městech jako Lvov na Ukrajině, Hoi An ve Vietnamu nebo v Addis Abeba v Etiopii.
Přeplněná veřejná doprava je však někdy jedinou možností. Odborník na plánování měst Gunjan Parik poukázal na to, že strach z virů by v budoucnu mohl ohrozit samu životaschopnost veřejné dopravy. To, že faktor strachu ovlivní budoucí poptávku po veřejné dopravě, je nevyhnutelné,“ říká Parik.
Odborník na mobilitu Van Gyzem také sdílí jeho obavy a zdůrazňuje, že by tato skutečnost mohla ovlivnit i bruselskou strategii sdílené mobility. „Nebudou chtít lidé raději investovat do vlastního kola nebo koloběžky, než aby používali sdílené prostředky? Žádná z těchto služeb nebyla před covid-19 zisková, jak teď přežijí?“ ptá se Van Gyzegem.
