V Českých Budějovicích se jezdí spíše rekreačně
V Českých Budějovicích je pouze jedna cyklostezka vedoucí ze středu města k zámku Hluboká nad Vltavou, která se hodí spíše k rekreačnímu ježdění. Zvládnou ji i méně zdatní cyklisté, neboť vede po rovině a také je dobře vyznačená značkami. Příjemný zážitek z jízdy bohužel kazí část, která vede po nepříjemné panelové cestě a přejezd dvou poměrně frekventovaných silnic. Po průjezdu Pražským sídlištěm končí osvětlení, proto se stezka příliš nehodí pro jízdy ve večerních hodinách. Ve městě existuje sice informační centrum, kde však přespolnímu cyklistovi moc neporadí.
ANNA KUČEROVÁ
Praha je pro cyklisty nebezpečná
Vydat se ve všední den na některou z cyklostezek v hlavním městě je sebevražda. Téměř všechny trasy vedou alespoň částečně po rušných silnicích, přes křižovatky nebo dokonce jednosměrkami, ovšem v protisměru. Chybí vzájemné propojení jednotlivých stezek. Buď začínají v centru města a vedou do některé z okrajových částí, nebo tvoří samostatnou trasu, jako například v okolí Stodůlek. Proto se příliš nehodí k tomu, aby se dostal cyklista z jednoho místa v Praze na druhé, ale spíše k vyjížďce ven z města. Také stojany na kola cyklista nikde nenajde, ačkoli například trasa z Braníku do Krče vede okolo velkého supermarketu, nádraží a několika restaurací se zahrádkami. V centru prý zatím brání umístění deseti stojanů nesouhlas památkářů.
Kamenem úrazu jsou chybějící směrovky. Vodorovné dopravní značení je jen na trase přes Letnou a Stromovku. Žádné informační tabule o trasách cyklostezek neexistují a jediným vodítkem je dost nepřehledný plán města z roku 1998 od Kartografie Praha. V poslední době se snaží o zlepšení situace ekologická organizace Děti Země, díky níž je možné najít mapu cyklostezek také na internetové adrese www/datapac.cz/dz/praha.htm.
Tato organizace také čas od času pořádá jízdy Prahou, na kterých se snaží upozornit na nebezpečné úseky a informovat veřejnost o cyklistických trasách.
Trasa podél Vltavy z Podolí směrem do Modřan
Stezka, kterou v současnosti využívá asi nejvíce cyklistů, vede po širokém chodníku, zpočátku souběžně s frekventovanou silnicí. Jediným problémem jsou časté přejezdy bočních ulic a s tím spojené sjíždění a vyjíždění na chodník. Nájezdy tu sice nechybí, ale jsou dost úzké a méně zdatný cyklista je snadno mine. V Braníku pokračuje stezka odděleně od hlavní silnice a cyklista si může vychutnat klidnou jízdu až za Branický most, zvláště na konečném úseku z červené zámkové dlažby.
Trasa z Opatova přes Barrandovský most, Smíchov, Újezd na Staré Město
Tato trasa je nejnebezpečnější, zejména v úseku ze Zlíchova na Újezd. Na sídlišti na Jižním Městě vede po klidných ulicích, kde jsou přejezdy frekventovaných silnic dobře vyřešeny pomocí nadjezdů a podjezdů. Trochu nebezpečný je průjezd ulicí Kloboukovou, kde musí jet cyklista směrem z centra v protisměru. Stezka pokračuje přes kraj Krčského lesa podél Jižní spojky. Přes frekventovanou silnici vedoucí pod Jižní spojkou musí cyklista kolo převést. Na Branickém náměstí je nepříjemný přejezd přes dlažební kostky, zvláště když je mokro. Po Barrandovském mostě vede oddělený chodník, po jeho přejetí se ale cyklista ocitne v labyrintu úzkých a málo přehledných chodníků pod mostem, kde hrozí srážka s jiným cyklistou. Nejhorší částí trasy je část ze Zlíchova, která vede nejdříve po kolejích zúženou ulicí, kde nelze nikam uhnout, a pak po dlažebních kostkách přes frekventovaný Smíchov. Tam se k automobilům a tramvajím navíc přidávají autobusy. Proplétání mezi množstvím aut a chodců v ulici Na Perštýně pak již výfukovými plyny polootrávenému cyklistovi může připadat jen jako závěrečné lehké polechtání.
Trasa z centra přes Karlín, Žižkov, Pražačku do Hloubětína
Prvním problémem je začátek trasy, kde chybějí směrovky. Teprve na Florenci se cyklista dozví, že může pokračovat do Karlína. Oddechnout od aut si může v Pernerově ulici, kde je na chodníku samostatný, barevně oddělený pruh pro cyklisty, zde se ale občas do cesty připlete chodec. Ještě předtím se projíždí v protisměru jednosměrnou Vítkovou ulicí, kde jsou velké dlažební kostky. Stezka pokračuje žižkovským tunelem a strmým výstupem na Vítkov. Pokud cyklista nezabloudí, může pokračovat nadjezdem přes Pražačku a užít si celkem hezký a klidný úsek až k ulici Spojovací. Lze pokračovat ještě dál, pokud díky chybějící směrovce cyklistu napadne přejít rušnou silnici a dát se ulicí Pod šancemi. Riskuje ale pád při prudkém sjezdu kopce do Hrdlořez, kde je vyfrézovaný půl metru široký pás přes celou cestu. To, že vede trasa ještě dál do Kyjí, poznají jen místní, neboť jediná směrovka je již delší dobu otočená směrem do centra.
Trasa z centra přes Letnou do Troji
Najet na tuto trasu je lepší až na Letné. Její začátek vede totiž přes rušné Staroměstské náměstí po dlažebních kostkách a Maiselovou ulicí v protisměru, kde se několikrát přejíždí schody. Dále pokračuje přes dvě rušné křižovatky u Čechova mostu a teprve po prudkém výstupu na Letnou zavede trasa cyklistu poklidnými ulicemi a parky až do Troji. Nechybí vodorovné značení, v ulici Ovenecké je na chodníku samostatný pruh pro cyklisty. Stezka bohužel v Troji končí, ale řada cyklistů využívá nábřeží podél ramene Vltavy, po kterém lze dojet až do Libně.
Okruh okolo Hradčan a Malé Strany (Zlatá Praha)
Cyklistická mapa z roku 1996 nazývá tento okruh jako vyhlídkový. Cyklista však na něm musí spíše než na památky dávat pozor na množství aut a tramvají. Stezka začíná na Letné u Hanavského pavilonu a pokračuje Chotkovými sady. Po průjezdu Jelení ulicí s hustým provozem chybí směrovky, které by měly cyklistu navést na Strahov a dále okolo letohrádku Kinských dolů na Újezd. Příliš vhodným řešením není ani průjezd přes Kampu, která je zejména u Karlova mostu plná turistů a kromě toho se jede po velkých dlažebních kostkách úzkými ulicemi, kde parkují auta. A to ještě cyklista netuší, že jej přejezdu frekventované křižovatky na Klárově čeká závěr v podobě strmého výstupu zpět k Hanavskému pavilonu, při němž se řádně zapotí.
ANNA KUČEROVÁ
V Hradci Králové je Gočárův okruh hlavní cyklistickou tepnou
V Hradci Králové se průměrný cyklista dostane prakticky kamkoliv. Budovatelé cyklostezek mysleli především na pracující obyvatele města a přilehlého okolí, ale některé části stezek se nacházejí v klidných zónách hezké přírody.
Cyklistické mapy Hradce Králové zřejmě vůbec neexistují. V knihkupectvích jsou v prodeji okresní mapy, ale ty jsou pro svoje velké měřítko nepřehledné. Pak už zbývá znavenému kolaři poslední šance na informaci v místním Informačním centru na Gočárově ulici. Tabule s mapkami a podrobnějšími informacemi ve městě také znatelně chybějí.
Cesty pro vyznavače cykloturistiky jsou dobře přehledné díky dopravním značkám a pruhům na vozovkách. Bohužel, na téměř všech místech chybějí značky pro odbočení. Stezky jsou většinou společné s chodníky, avšak na semaforech rušných křižovatek jsou zvlášť přechody i přejezdy. Také zde fungují oddělená signalizační zařízení. Povrchy stezek jsou z kvalitního asfaltu.
Nejdůležitější centrální cyklostezkou je velký Gočárův okruh, ze kterého se napojují přilehlé cesty do nejskrytějších zákoutí Královéhradecka. Po této stěžejní stezce se cyklisté dostanou například do Fakultní nemocnice, na tenisové kurty, fotbalový stadion, ale i do Vysoké školy pedagogické a jejích kolejí. Před každým podnikem lze bez problémů nalézt stojany. Na frekventované výpadovce na Pardubice cyklisté používají podjezd.
První větší stezkou napojující se na Gočárův okruh vede Pouchovskou ulicí, která se po tři sta metrech za Dopravním podnikem rozdvojuje a kolař může zvolit cestu do Věkoš nebo na Pouchov. První z nich pokračuje podél silnice do Plotišť a Předměřic, druhá do Smiřic.
Další cesta pro kolaře vede Malšovicemi a pokračuje po dobře udržované silnici do Malšovy Lhoty. Cyklisty zde nesvazují nadbytečné křižovatky a při malém provozu si užijí hezkou projížďku na čerstvém vzduchu.
Z velké řady kratších či delších stezek stojí za zmínku také cesta protínající město, která je pro silné jedince. Začíná na Dukelské ulici, avšak splývá s hlavní silnicí, která je jednou z nejfrekventovanějších ve městě. Přes ulici Gočárovu, pokračuje k ulici U Koruny a poté se odvážný jezdec dostane na Pražské předměstí a do Kuklen. Cestou nelze objet podjezd, ve kterém mají cyklisté cestu společnou s chodci. Stezka pokračuje do Plačic.
Pro turistické vyžití nabízí Hradec Králové několik stezek, z nichž nejdůležitější je podél pobřeží Orlice. Je sice společná s chodníkem, ale pohled na řeku nabízí nezapomenutelný obraz nezdevastované přírody.
Jelikož většina ze stezek protíná město, nemají stovky cyklistů, kteří je využívají, problémy s občerstvením.
RADEK ŠPRINC, autor je spolupracovníkem redakce
Cyklistické stezky v Brně
Možnosti získat informace o cyklistických stezkách v Brně nejsou velké. Magistrát cyklistickou dopravu nepropaguje. Nicméně za tímto účelem finančně podpořil iniciativy některých ekologických sdružení. Základní informace o cyklostezkách je možné získat na čísle Zeleného telefonu 05/42218351 v kanceláři Ekologické poradny Veronica na Panské ulici č.9. Písemné dotazy zodpoví Klub Bicybo - Bicyklové Brno na adrese Panská 7, 60200 Brno. Tento Klub také uveřejňuje aktuální informace o stavu cyklistických stezek ve společném zpravodaji brněnských klubů "Brněnský cyklista". Objednat ho lze na adrese Josef Honz, nám. SNP 12, 61300 Brno za poštovní známky nebo je dostupný na internetové adrese http://www.gity.cz/OCELOT/BRNO/BC.html.
V obchodní síti dostupná mapa města z roku 1997 od Geodezie Brno zachycuje vyznačené cyklostezky a další městské cyklotrasy doporučené Klubem Bicybo. Tento Klub v květnu vydává informační leták s popisem brněnských cyklostezek, který bude k dispozici v Ekologické poradně Veronica.
Všechny brněnské cyklostezky jsou značeny dopravním značením v souladu s vyhláškou, ale, kromě jedné na nich, zcela chybí informační značení směrů a cílů. Cyklisté neznalí místních podmínek nezjistí, kam se po stávajících stezkách dostanou. Vodorovné dopravní značení na většině cyklostezek je již málo výrazné a potřebuje obnovit.
V Brně je celkem 12,4 kilometrů cyklistických komunikací, které jsou ale tvořeny pouhými 3 souvislými úseky, které nejsou dosud vzájemně propojeny. Zcela chybí řešení bezpečné cesty cyklistů přes střed města. Cyklistům je povolen vjezd do pěší zóny pouze od 17 do 9 hodin. Nedaří se prosadit vedení cyklostezek v místech, kde by to vedlo k omezení motorové dopravy, například úbytkem parkovacích míst pro auta. Brněnské cyklostezky jsou všechny vedeny separovaně od silnice v souběhu s chodníky nebo klidnými bočními ulicemi. Nikde není použito vyznačení pruhu pro cyklisty na stávající silnici.
Cyklostezka podél řeky Svratky - západ
Stezka vede od lávky přes řeku Svratku v městské části Komín po chodníku k lávce do městské části Bystrc. Dále vede po málo frekventovaných ulicích Bystrcí až k přístavišti na brněnské přehradě. Její délku 3,2 km zdolá průměrný cyklista asi za 15 minut.
První v Brně otevřená cyklostezka účelně spojuje okrajové čtvrtě a současně nabízí cestu za rekreací na brněnské přehradě. Při realizaci stezky zvítězila rychlost nad kvalitou, stezka vznikla pouhým vyznačením na stávajících málo využívaných chodnících a silnicích. To s sebou nese místy zvrásněný povrch ze starého asfaltu a v cestě překážející sloupy eletrického osvětlení, na jejichž posunutí nezbyly peníze.
Přesto je stezka cyklisty hojně využívána, a to hlavně v letních měsících. Přímo se nabízí pokračovat v budování cyklostezky směrem do centra Brna a spojit ji s následující cyklostezkou.
Cyklostezka ze Žabovřesk do centra
Stezka vede z městské části Žabovřesky po barevně odlišeném asfaltovém povrchu souběžně s chodníky. V Králově Poli není část dobudována. Cesta pokračuje dlážděnými úseky v souběhu s chodci až k centru města. Její délku 2,8 km ujede cyklista za 20 minut.
Tato stezka má několik nedostatků. V úseku v centrální hustě zastavěné části města bylo vynuceno vedení stezky souběžně s frekventovanými chodníky. V rámci úspor nebylo použito barevné odlišení povrchu stezky od části pro chodce, což spolu s nedostatečným vodorovným značením vede ke konfliktům s chodci. Problémem jsou časté přejezdy bočních ulic s nutností dávat přednost automobilům. Chybí vyznačení přechodu přes frekventovanou ulici Kotlářskou. Stává se, že na stezce parkují neukáznění řidiči, protože nebyly použity sloupky pro zabránění vjezdu.
Stezka nabízí vyšší bezpečnost jízdy na kole méně zkušeným cyklistům a dětem, zdatnější cyklisté ji využívají zřídka a raději jedou po souběžných silnicích, přestože je na nich silný provoz.
Cyklostezka podél řeky Svratky - z jihu k Anthroposu
Stezka vede z předměstí Komárova po asfaltové cestě na levém břehu řeky Svratky až k hale Rondo. Po přejezdu světelně řízeného cyklistického přejezdu (jediného v Brně) vede po pravém řeku Svratky až do parků u pavilonu muzea Anthropos v Pisárkách. Tato nejdelší cyklostezka měří 6,4 km a jízda trvá asi 35 minut.
Větší část cyklostezky vede okrajovými částmi města v Komárově a v Pisárkách, což samo o sobě vede k tomu, že jízda po ní je příjemná bez kolizí s auty i s chodci. Nevýhodou je, že se cyklista pohybuje mimo místa případných cílů městských cest, mimo obchody, úřady, školy, apod. Výhledově po dobudování cyklostezky až na jižní hranici Brna bude plnit úlohu cyklistické "výpadovky" pro rekreační výlety na jih Moravy.
V úseku u haly Rondo nabízí stezka klidnou alternativu jízdy po frekventovaném městském okruhu, ale tato idylka končí problematickým přejezdem dopravně přetížené ulice Vídeňské a Heršpické.
Cyklostezka v Židenicích
Cyklostezka v městské části Židenice od lávky přes řeku Svitavu na Starou Osadu nebyla kvůli nesouladu s přísnými normami zkolaudována. Neudržuje se, postupně zmizela větší část svislých dopravních značek a vodorovného dopravního značení.
Stezka prakticky zanikla, aniž byla cyklisty využívána. Nenabízela bezpečnější jízdu cyklistů v úsecích zatížených automobilovou dopravou.
Od loňského roku se podařilo povolení přepravy kol v tramvajích, trolejbusech a autobusech v pracovní dny od 17 do 6 hodin, o víkendech a svátcích nepřetržitě za stejných podmínek, jakými je upravena přeprava kočárků.
Od dubna loňského roku přibyl v Brně úsek cyklostezky podél řeky Svratky do parků u Anthroposu. Z větší části využívá parkových pěšin ve svahu nad řekou, ale toto stoupání omezuje využítí stezky na rekreační projížďky. Vybudovaný úsek je sice v souladu s celkovými plány sítě brněnských cyklostezek, ale rozhodně nepatří k těm nejpotřebnějším.
Projednání cyklotras v samotném centru města začíná teprve v letošním roce a již první reakce odpovědných institucí jsou často negativní. Podpora cyklistické dopravy naráží na nezájem a nedostatek finančních prostředků. Přesto, že jsou cyklistické stezky deklarovány jako veřejně prospěšné stavby, končí jejich podpora tam, kde by se musela omezit automobilová doprava.
JIŘÍ JEDLIČKA, autor je spolupracovníkem redakce
Pardubičtí jezdí na kole hlavně do práce
V Pardubicích pamatovali při stavbě cyklostezek zejména na místní a jejich bezpečnou dopravu do práce, škol, či za zábavou. Některé stezky pak spojují město s blízkými obcemi. Po široké a bezpečné stezce mohou do Pardubic došlapat lidé z šest kilometrů vzdálených Lázní Bohdaneč, do zaměstnání ve městě mohou dojíždět po cyklostezce s vlastním osvětlením i lidé ze Sezemic. Pro turisty či víkendové výlety se pardubické stezky příliš nehodí. Většina z nich totiž vede středem města či k průmyslovým podnikům.
Pro návštěvníka s chutí poznat město ze sedla velocipédu nabízí Pardubice skutečně hustou síť stezek, informace o jejich trasách je však možné získat pouze na magistrátě či v informačním středisku. Přímo v ulicích města jejich mapy či informační cedule chybí.
Cyklostezky jsou však pečlivě značené, na řadě z nich je značení jak svislými, tak vodorovnými dopravními značkami. Některé úseky stezek slouží i pro pěší, cesta je pak označena i symbolem pěšáka či je rozdělena podélným pruhem na dvě poloviny.
Ve městě je nyní v provozu jedenáct stezek, z nichž nejkratší, vedoucí po nábřeží Závodu míru, měří půl kilometru, nejdelší spojující ulici Poděbradská, chemičku Synthesia a Lázně Bohdaneč pak téměř deset kilometrů. Nejdelší stezka je od hlavní silnice spojující Pardubice s Chlumcem nad Cidlinou oddělena, vzhledem k frekvenci automobilové dopravy si však plíce cyklisty stejně přijdou na své.
Pardubice leží na rovině, na tamní cyklostezky si proto může troufnout kdokoliv, na kvalitě a typu kola příliš nezáleží. Všechny tratě mají navíc velmi dobrý, většinou asfaltový povrch, některé pak, jako stezka od vlakového nádraží k zimnímu stadionu dokonce červenou zámkovou dlažbu. Nebezpečným místem je odbočka vlevo na stezku vedoucí od mostu Pavla Wonky u zimního stadionu do sídliště Polabiny. Cyklista jedoucí od stadionu musí přejet či přejít napříč frekventovanou čtyřproudovou silnicí, nemá možnost využít žádného přechodu či podchodu.
Cyklista, který nespěchá do práce, má šanci se občerstvit na několika místech. Trasy vedou kolem řady restaurací či hospůdek, oblíbenou zastávkou například na trase z Pardubic do Bohdanče je hostinec U Kalvodů s letní zahrádkou, kde nechybí ani stojany pro kola, umístěné uvnitř hospodského dvora.
Pardubické cyklistické stezky většinou spojují sídliště s centrem, nádražími a průmyslovými podniky, jsou proto denně využívány stovkami cyklistů.
Za poslední rok ve městě vznikly další čtyři trasy v celkové délce přes šest kilometrů. Nejdelší z nich měří téměř tři kilometry a spojuje autobusové nádraží se čtvrtí Višňovka. Novou je také stezka mezi pardubickým dostihovým závodištěm a letištěm.
MARTIN BIBEN
