Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cykloturistické trasy nejsou bez problémů

  9:52aktualizováno  9:52
- Po roce 1990 nastala i u nás renesance cyklistiky. Zasloužilo se o ni HORSKÉ KOLO. Důkladně zpřevodované, s odolnými plášti, účinnými brzdami a pohodlnými řidítky. Mnoho lidí, kteří by dřív na obyčejnou Esku či Favorita nesedli (protože by to bylo jaksi pod jejich úroveň), si teď může koupit kolo v ceně auta a demonstrovat zdravý životní styl i kupní sílu. Je to velká móda, a zřejmě jen tak nepomine. Je totiž praktická, zdravá a přináší radost.

O CYKLOTRASÁCH

ZNOVUOBJEVENÍ KOLA
Na silnicích přibylo aut a cyklisté překážejí. Určitě to znáte: když jedete na kole, proklínáte auta, když jedete autem, vystřelili byste nejraději na Mars všechny ty motající se kolaře. Na silnicích je prostě husto a řešení je jediné: slabší musí "takticky" utéct jinam. Na lesní silničky, polní cesty, pryč od aut do přírody. Horská (ale i trekkingová) kola to umožňují. Tak směle vpřed.

ALE KUDY?
Když jedu autem po přeplněné silnici a předjíždím cykloturisty, vždy tiše úpím a lituji je. Mívám chuť zastavit a radit. Vždyť většinou kousek vedle vede lesem nádherná "utajená" silnička, kam auta nesmí a kde jízda na kole je opravdovým požitkem. Proč tam nejedou? A jak se vlastně mohou o "utajené" silničce dovědět?

MAPY
V současné době je republika pokryta a dále pokrývána dobrými mapami pro turisty a cykloturisty. Nejčastější měřítka jsou 1:50 000 a 1:75 000, v letošním roce zažívají návrat i "stovky" (1:100 000). Člověk nemusí být zrovna orientační génius, aby objevil alternativy nebezpečným autostrádám. Je tu ale hned několik problémů:
Zákazy vjezdu - jsou na většině cest vhodných pro cyklisty a jsou celým cyklistickým národem ignorovány. Jde o jakousi tichou dohodu všech se všemi. Situace se asi jen tak nezmění a tak dělejme i nadále, že problém neexistuje.
Ochrana přírody - je určitě nutná a většina cyklistů se ráda nechá vést povolenými cestami, než aby trávila víkend hádkami se strážci parků a rezervací. Vpád cyklistů do přírody se už nedá zastavit, to naštěstí rychle pochopili i v našich národních parcích (Šumava, Krkonoše, Podyjí) a některých chráněných krajinných oblastech (např. Český ráj) a vyšli cyklistům vstříc. Když už něco nelze zastavit, musí se to alespoň usměrnit. A od toho jsou tu cyklotrasy.
Cyklotrasy - jsou hitem doby. Každá mapa, která chce být "in", obsahuje cyklotrasy. Často je symbol cyklisty po mapě "roztroušen" po silnicích bez větší logiky a informační hodnota takových "cyklotras" je prakticky nulová. I ti hloupější z nás totiž tuší, že kudy se jezdí autem, projedou nejspíš i kola. Druhým extrémem jsou "cyklotrasy" vedené bez velkého vymýšlení jen po stávajících pěšáckých turistických značkách. Orientačně je to jednodušší, pravda, ale někdy kolo trochu překáží, když se musí dlouhé kilometry nést. Navíc pěší turisté nesou dosti nelibě, když se na jejich pěšinkách prohánějí "šílenci na kolech". Nedivím se jim. Vyšli si do přírody odpočinout a ne uskakovat před kvílejícími brzdami bikerů. Je proto nutno hledat "třetí cestu".

TŘETÍ CESTA
Úkolem současnosti je hledat "třetí cestu" pro cyklisty. Po té první už pospíchají auta a kamiony, na té druhé hledají klid pěší poutníci. Zbylo ale ještě dost cest a silniček pro cyklisty. O nich by nás měly informovat mapy a cykloprůvodci. Na nich pak má smysl možná i případné značení.

VYZNAČENÉ CYKLOTRASY
Na značky cyklotras narazíme v současnosti především v národních parcích a chráněných krajinných oblastech. Spolu s mapami a průvodci zde představují smysluplné dílo, umožňující cyklistům jezdit a ochráncům chránit. Zkušenosti se dělají "za pochodu". V NP Šumava např. museli v r.99 uzavřít pro cyklisty silničku z Poledníku na Javoří pilu, protože cyklisté se tady řítili dolů tak rychle, že se nevešli do zatáček a nestačili před nimi uskakovat pěšáci. Nyní se na této cestě uvažuje o povolení jednosměrky, tedy jízdě jen směrem vzhůru. V Krkonoších se zase naopak podařilo vyznačit cyklotrasu, nad kterou zůstává rozum stát, zejména pak třeba rodičům, kteří chtěli ukázat svým ratolestem krásu hor a turistiky na kole nebo cykloturistům s těžkými brašnami. Trasa č.15 není totiž v úseku od Petrovky na Medvědí boudu vhodná ani pro kaskadéry, natož pro ně. To vše už je jen otázkou dalšího ladění a nezbývá, než poděkovat a držet palce.

DÁLKOVÉ CYKLOTRASY
K 31.12.1999 bylo celkem vyznačeno 4500 km cyklistických tras a je tedy jasné, že na značky musíme narazit i jinde. Klub českých turistů jde v první řadě cestou značení dálkových cyklotras, které vypadají na pohled velmi efektně, ale v praxi mají mizivý význam. Je to "produkt", kterým se sice může republika blýsknout na nějakém veletrhu cestovního ruchu, ale cyklisté potřebují něco úplně jiného. Podle mého názoru jsou to v první řadě městské a příměstské samostatné stezky pro cyklisty a pak perfektně vymyšlené cyklotrasy v turisticky atraktivních oblastech. Většině lidí totiž zbývá na ježdění nejčastěji jen odpoledne po práci, víkendy a pár dnů dovolené. Dálkových cyklistů, směřujících napříč kontinentem, je zanedbatelné množství. Navíc vedou tyto dálkové trasy převážně po silnicích s auty, kterým stačí autoatlas a stávající "navigace". Drahé směrovky pro cyklisty považuji v tomto případě za zbytečný luxus.
V červenci 99 jsem jezdil 10 dnů na cestách, kterými prochází vyznačená cyklotrasa Praha - Vídeň. Řekl jsem si, že se zeptám každého cyklisty, který na to bude vypadat, zdali jede do Vídně či ku Praze. Nenašel se ani jeden takový. Navíc, zhruba půl roku po vyznačení této cyklotrasy, jsem nalezl v terénu jen velmi nedostačující značení. Projezdil jsem v posledních letech při tvorbě cykloprůvodců dobrou polovinu České republiky. Každou cestičku vyzkoušel, každé město i vesničku propátral, žádnou zajímavost nevynechal. A stále a stále jsem se utvrzoval v názoru, že peníze na značení bombastických dálkových tras by měly jít raději do méně kilometrů, zato však nově vybudovaných cyklostezek, které lidem zpříjemní život. Místo toho se s velkou pompou otevírají takřka fiktivní dálkové trasy, nekoordinované iniciativy přitloukají po kraji nejrůznější směrovky, které stejně rychle mizí díky nenechavým vandalům. Když jsem v listopadu 99 jezdil celý den v okolí Dvora Králové nad Labem, našel jsem 2,5 cedulky se symbolem cyklisty. Nepodařilo se mi zjistit, odkud kam vedou, kdo je vyznačil a jestli je k nim vydán nějaký plánek. V každém případě jsem zjistil, že tady také někdo vynaložil úsilí a možná i peníze do "ničeho". Je to téma na dlouhé povídání, na které není čas. S ulehčením ho uzavřu zmínkou o satelitní navigaci GPS. Není daleko doba, kdy tyto inteligentní přístroje budou běžné jako kalkulačka a povedou nás, třeba i hlasem, po jakékoli cyklotrase, kterou si sami zadáme nebo "nahrajeme". Všechny ty nejrůznější směrovky z plechu a umělých hmot nám pak třeba budou připadat jako něco, co ani do přírody nepatří.

KDE HLEDAT INFORMACE?
Jak vidět, značením nebo jen vymýšlením cyklotras se zdaleka nazabývají jen turisté. Dosud nejpodrobnější informace najdou lidé v cykloturistických mapách Shocart a speciálních cykloprůvodcích regionů Shocart. Iniciativu vyvíjejí nejrůznější spolky, starostové, cyklisté, správy chráněných oblastí, sdružení mikroregionů, ale i soukromé osoby... "Akce cyklotrasy" se tak trochu vymkla kontrole. Na jedné straně je chvályhodný každý počin, na druhé straně je jasné, že živelnost přináší chaos. Výsledkem je spousta zbytečné duplicitní práce a často hrozny směrovek a značek na rozcestích. Pokud patříte k těm, kteří už pro cykloturisty něco vymysleli a chcete, aby se to vědělo, přidejte svoji informaci (info§MalyPruvodce.cz) nebo hledáte-li tyto informace, snad je najdete na internetových stránkách Malého Průvodce turistickým a vodáckým vybavením (www.MalyPruvodce.cz).

DO SEDEL!
Cyklotrasy vyznačené v dobrých mapách jsou výsledkem hledání. Jsou navrženy se znalostí kraje a mohou nás podstatně urychlit, neboť budeme ušetřeni zjišťování, kudy cesta nevede a v chráněné přírodě nás povedou tudy, kudy se smí.
Na závěr jedno vyznání. Patří České republice, která i přesto, že jí někdy dáváme pěkně zabrat, zůstává nádherná. Je v ní výletů na celý život. Je potřeba párkrát juknout do ciziny, aby zmizel mindrák, že jsme nikde nebyli a pak se pustit do objevování toho, co máme za humny. Šťastnou cestu!
Příklady nesprávně umístěných cykloturistických značek

I taková pěkná značka nás může někdy nalákat na trasu, která je pro cyklisty vyloženě nevhodná a nesjízdná (Krkonoše, trasa číslo 15 je vedena zcela nevhodnými úseky z Petrovy boudy přes Moravskou na Davidovy boudy a odtud Školní cestou na Medvědí boudu). Nejvíce zarážející je to, že tato trasa prošla sítem Správy Krkonošského národního parku i Klubu českých turistů. Je vyznačena i na mapě 1:25 000 KČT.

Matoucí umístění značky cyklotrasy. Trasa číslo 1012 vede na nejbližší křižovatce rovně, ale protože je umístěna na sloupku informační značky "Rapšach doprava", odbočí nejspíše většina cyklistů doprava.

Turistické značení cest v České republice vždy patřilo k nejlepším na světě. Sto let stačily ke všeobecné spokojenosti známé červeno-, žluto-, modro- a zelenobílé obdélníčky. Dnes jsou značkami obsypané rozcestníky pro normálního smrtelníka rébusem.


 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový produkt společnosti McDonald´s pro zákazníky - vegany
McDonald´s zvažuje nasadit veganský burger. Testuje ho ve Finsku

Pokus o veganský burger ve finském Tampere byl u McDonald´s natolik úspěšný, že se fastfoodový řetězec rozhodl nabídnout McVegan celostátně. V jiných státech...  celý článek

Ilustrační foto.
Sušené výživy pro batolata obsahovaly nadbytek karcinogenů

Batolecí výživy dvou značek neprošly laboratorním testem, který zkoumal přítomnost maximálního přípustného množství karcinogenních látek. Odhalily to...  celý článek

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Giganti požírají výrobce řemeslných piv. Čeká to i české minipivovary?

Ve světě je to trend. Velké průmyslové pivovary si razí cestu ke speciálním pivům tím, že přebírají malé minipivovary. V Česku se to zatím neděje. Ale i zde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.