Martin Jahn, ředitel vládní agentury Czechinvest

Martin Jahn, ředitel vládní agentury Czechinvest | foto: MAFA - Robert Zlatohlávek

Czechinvest: Zájem cizích investorů sílí

Zájem zahraničních investorů dále sílí. Zatímco ještě na jaře vládní agentura Czechinvest předpokládala, že naláká projekty za 600 milionů dolarů, nyní zvýšila svůj odhad na miliardu dolarů. "Hlavní je, že se podařilo získat několik velkých investorů jako elektrotechnické koncerny Philips do Hranic na Moravě a Flextronics do Brna," říká šéf agentury Martin Jahn. Projekty zprostředkované agenturou tvoří jen část zahraničních investic, jde především o stavby továren na zelené louce.

Další peníze přinesou firmy, které nakoupí podniky prodávané státem. Celkem by letos zahraniční investice měly dosáhnout šesti miliard dolarů.

Současný velký zájem zahraničních investorů, kteří v zemi stavějí jednu továrnu za druhou, vydrží podle odhadů vládní agentury Czechinvest zhruba dva roky.

"Samozřejmě záleží na tom, zda se podaří udržet ekonomickou konjunkturu v západní Evropě a Americe. Tak masivní zájem ze strany výrobců však nemůže trvat desetiletí. Jsme malá země a při dosavadním tempu investic se postupně vyčerpá nabídka pracovní síly, ale i volných prostor pro nové továrny," říká šéf vládní agentury pro zahraniční investice Martin Jahn.

Nakolik může investory ovlivnit snaha západoevropských zemí o udržení výroby a zaměstnanosti? Například německý parlament před měsícem schválil razantní daňovou reformu a odvody podniků do státní kasy se budou výrazně snižovat. Oněčem podobném nyní uvažuje i Itálie a Francie...
Tyto trendy mohou do přílivu investic skutečně promluvit. Zahraniční firmy jdou do země zejména proto, aby ušetřily náklady. My nyní nabízíme firmám v rámci pobídkových programů desetileté daňové prázdniny, přičemž daňová sazba v zemi je asi třicet procent.

Pokud tedy některá vyspělá země sníží daňovou zátěž na dvacet či patnáct procent, pak majitelé firem budou pochopitelně přemýšlet, zda se jim přenášení výrob vyplatí. To platí zejména pro typy výrob s vysokou přidanou hodnotou a malým podílem práce.

Tam, kde je práce potřeba více, jsme zatím schopni nabídnout mnohem lepší podmínky. Náklady na mzdy zaměstnanců jsou u nás výrazně nižší. Pochopitelně bude ale záležet na tom, jak se tato položka bude vyvíjet po vstupu země do Evropské unie, a na vývoji tuzemských daňových sazeb.

Stalo se již, že by například nějaká německá firma změnila svůj záměr investovat v zemi?
Zatím ne.

Říkal jste, že investice zesílily díky několika velkým projektům. Máte však k dispozici rozvojové plochy, na kterých by se mohly stavět ty největší továrny? Například německý BMW uvažuje, že do střední Evropy umístí závod na produkci nové řady automobilů...
K dnešnímu dni není situace nijak růžová. Dosud je v zemi asi padesát průmyslových zón o velikosti deset až padesát hektarů. To pro největší projekty není dostatečné.

Nyní pracujeme s ministerstvem průmyslu a obchodu na tom, abychom mohli nabídnout území o velikosti sto až dvě stě padesát hektarů. Jako vhodné lokality se zdají být například bývalá vojenská letiště.

Znamená současný enormní zájem investorů, že si již obce mohou vybírat mezi projekty? Například v Plzni nyní někteří radní tvrdí, že místo mexické firmy Nemak, která chce vyrábět hlavy motorů a postavit slévárnu, mělo město raději zvolit projekt, který by byl šetrnější k životnímu prostředí. Je to ojedinělý hlas?
Nyní jsme ve stadiu, kdy si skutečně některé regiony mohou vybírat. To ale neznamená, že by města měla rušit závazky, které dala již dříve. Tyto závazky se musí ctít.

Pokud jde o Nemak, mnoho informací o této firmě se pohybuje v rovině spekulací. Od začátku bylo jasné, jaký typ výroby bude firma provozovat. Firma rozhodně nechce postavit ošklivou kouřící továrnu. Bude postavena podle nejmodernějších standardů.

Podobné továrny stojí v mnoha zemích Evropské unie, v podobných lokalitách jako jsou Borská pole u Plzně. A navíc přinese tato investice místa pro bývalé hlavní profese ze Škodovky.

Podobný případ se stal v případě japonské továrny firmy Showa na výrobu kondenzátorů do automobilů v Kladně. Dnes se město touto firmou chlubí. Ukázalo se totiž, že továrna nemá špatný dopad na životní prostředí. Když byl projekt poprvé představen, tak dokonce po našich zaměstnancích místní lidé házeli rajčata.

Co bude dál, až po dvou letech zájem firem o umístění výrobních továren v tuzemsku opadne? Jaké další projekty chcete do země nalákat?
Budeme kopírovat vývoj, jaký byl v Irsku nebo ve Skotsku, tedy zemích, které byly úspěšné při lákání investorů, ale i v restrukturalizaci ekonomiky.

Irsko je nejzářnější příklad. Kdysi to byl outsider Evropské unie, země bez průmyslové tradice. Dnes má nadprůměrný domácí produkt, je největším vývozcem softwaru na světě a jedním z největších vývozců elektroniky. To znamená, že po výrobách s vysokým podílem práce, které přicházejí nyní, začnou proudit investice s vysokým podílem výzkumu a vývoje.

Druhý typ investic, na něž se chceme zaměřit, je rozšiřování stávajících aktivit investorů. Ve Skotsku se podílí nyní dvěma třetinami na celkových zahraničích investicích a my se k tomu chceme přibližovat. Půjde postupně o náročnější a sofistikovanější výroby. U nás podle studií šedesát až sedmdesát procent investorů chce expandovat ve stávající lokalitě a šestnáct procent postavit nový závod jinde.

Třetím nosným bodem budou investice do strategických služeb, jako jsou zákaznická centra, centra telefonických a sdružených služeb, vývoj softwaru. Těmto třem trendům se budeme přizpůsobovat i my. Letos se zabýváme službami a systém investičních pobídek chceme rozšířit i na tuto oblast.

Máte již nějaké konkrétní projekty? Které firmy chtějí do této oblasti investovat?
První dva připravované projekty dají práci asi čtrnácti stům lidí, téměř výhradně se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Jde o významné firmy, jejich jména zatím nesdělím.