Když na konci března poklepával nyní už bývalý ministr dopravy Dan Ťok na základní kámen výstavby dvanáctikilometrového úseku dálnice D3 u Starých Hodějovic na Českobudějovicku, nařídil Ředitelství silnic a dálnic ČR, aby této stavbě věnovali zvlášť velkou pozornost.
Italskou firmu Salini Impregilo, která v Česku zvítězila ve výběrovém řízení spolu se slovenskou firmou Doprastav, totiž na sousedním Slovensku jen pár dní předtím vyloučili kvůli neplnění termínů při stavbě dálnice A1 protínající pohoří Malá Fatra mezi Lietavskou Lúčkou a Dubnou Skalou.
Dostavbu dálnice D3 u Ševětína brzdí chyba úředníka, už přišel o práci |
„Chtěl bych stavební firmě popřát, ať se jí daří mnohem lépe než v sousední zemi, a budu tlačit na ŘSD, aby stavbu pečlivě kontrolovalo,“ uvedl tehdy Ťok. Že to myslí vážně, ukázali kontroloři státní investorské organizace jen pár měsíců po zahájení stavby, když postup prací na jižní části obchvatu Českých Budějovic začali dokumentovat ze vzduchu pomocí dronů. Při posledním kontrolním dni tak odhalili, že stavba za téměř sedm miliard korun nabírá zpoždění.
Podle vedoucího tiskového oddělení ŘSD Jana Rýdla se firmy zpozdily asi o tři týdny proti závaznému harmonogramu. Část zpoždění podle něj navíc vznikla tím, že sdružení včas nedokládalo realizační dokumentaci stavby. „Vyzvali jsme je, aby předložili opravovaný harmonogram. A ten zatím plní,“ řekl MF DNES Rýdl. Státní investor proto v současnosti neuvažuje o odložení předpokládaného data uvedení 12 a půl kilometru dlouhého úseku do provozu, který je stanovený na srpen 2022.
ŘSD se připravuje na skluz
I přes optimistické vyjádření mluvčího se podle několika zdrojů z ŘSD vedení organizace začíná připravovat na to, že by tato stavba mohla nabrat podobný scénář jako oprava dálnice D1 u Humpolce na Vysočině. I na ní ŘSD odhalilo zpoždění jen pár měsíců po zahájení prací. To se ale v průběhu roku nepodařilo dohnat a vloni v prosinci ministerstvo dopravy ze stavby kazašsko-italsko-české konsorcium vyloučilo.
Obě zakázky navíc mají mnohé společné. U obou byla hlavním vedoucím zahraniční společnost bez stavebních kapacit v Česku, která při soutěži využívala spolupráce s místní stavební firmou, nebo v případě Doprastavu ze Slovenska. Druhým rizikem, na které vedení ŘSD upozornilo už při zahájení stavby u Budějovic, byla nízká vysoutěžená cena.
Italsko-české sdružení přitom nebylo mezi čtveřicí uchazečů nejlevnější. S cenou 5,8 miliardy korun bylo zhruba o 150 milionů lacinější, než kolik činil odhad projektanta.
Společnosti Porr a Eurovia pak nabízely ceny přesahující šest miliard korun.
Nejnižší nabídku totiž podalo italsko-turecké sdružení firem Astaldi a IC Içtaş Inşaat Sanayi ve Ticaret, které za stavbu požadovalo zhruba 3,9 miliardy korun. Tuto nabídku ale ředitelství silnic ze soutěže právě kvůli podezřele nízké ceně vyloučilo.
Úsek mezi Hodějovicemi a Třebonínem je nejjižnější částí aktuálně rozestavěného jižního úseku dálnice D3. Jihočeská dálnice by se napřesrok měla rozšířit o úsek mezi Ševětínem a Borkem, do dvou let by měly přibýt obě části obchvatu Budějovic. Celkem se tím trasa, která dále pokračuje na hranice s Rakouskem, rozšíří o 30 kilometrů.
Cizinci zatím úspěch neslaví
Přestože se do soutěží na stavbu dálnic i železnic hlásí zahraniční stavební společnosti dlouhodobě, příliš mnoho příkladů úspěšné spolupráce zatím není možné uvést. Kromě neúspěšné rekonstrukce dálnice D1 u Humpolce je známý rovněž případ portugalské společnosti Mota, která ve druhé polovině roku 2016 odešla ze stavby třineckého obchvatu. Po zhruba dvoutýdenní pauze se ale její pracovníci na stavbu vrátili a úsek mezi Oldřichovicemi a Bystřicí dokončili.
Neúspěšné bylo rovněž tuzemské angažmá italské společnosti Serenissima Costruzioni, která se nižšími cenami pokoušela získat některou ze zakázek na rekonstrukci dálnice D1. Kvůli chybám v přihláškách ji ale ŘSD z tendrů opakovaně vyloučilo, což mělo dohru u antimonopolního úřadu. Proti místním firmám má totiž zahraniční konkurence řadu nevýhod.
„Je těžko představitelné, že by zahraniční firma budovala vlastní zázemí, a proto musí zpravidla vše pronajmout (zařízení staveniště, mechanizaci, pracovníky), nebo zadávat subdodavatelům,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
18. července 2019 |
